Ani ve slovech a pojmech nemáme pořádek

Události posledních dnů opět ukázaly, jak značná otupělost je u nás vůči korupci a jiným nemravnostem. Omlouvám se, že při dnešním zamyšlení se i v těchto souvislostech budu zabývat obecnou otupělostí i k věcem zdánlivě malicherným – například k českému jazyku a tím i ke kultuře mediální komunikace.

Kromě nesčetných nedbalostí gramatických jde často také o stránku významovou. Kolikrát v tomto týdnu smutného výročí se zase jako každý rok mluvilo o komunistickém puči v únoru 1948. Přitom stojí za pozornost, že jeden z mála historiků, který se touto událostí u nás opravdu důkladně zabývá, totiž Karel Kaplan, na mnoha stovkách stran svých knih o únoru nikde slova „puč” neužívá. A ví dobře proč. Z hlediska jazykového významu naše únorové události nebyly pučem, ale dovršením už od konce války systematicky prováděné přípravy komunistického převratu měnícího na téměř 42 let nedokonalou demokracii v dokonalou vládu jedné strany, čili v diktaturu a policejní stát pod sovětskou kuratelou. Předtím si lidé v této zemi představovali puč podle definice například ze Slovníku cizích slov vydaného Státním pedagogickým nakladatelstvím, která ten pojem přesně vymezovala a odlišovala od jiných způsobů změny režimu. Podle ní “puč je protivládní spiknutí organizované a provedené malou skupinou osob bez účasti a podpory lidových mas a obvykle proti jejich zájmům.” Jak vidno, co slovo, to opak skutečné pravdy o tom, co se stalo v únoru 1948. Vláda Klementa Gottwalda byla přece nastolena celkem svobodným rozhodnutím plných čtyřiceti procent Čechů a v únoru převzala moc za vskutku velmi viditelné podpory davů, které si naivně myslely, že se tak děje v jejich zájmu. Odpůrci převratu – s výjimkou studentů – proti tomu ani prstem nehnuli.

A teď o jiném slově nesprávného významu, které v minulém týdnu letělo kolem nás snad tisíckrát, aniž by se ozval jediný hlas – byť třeba aspoň z filologických kruhů – který by zpochybnil onu formulaci, že Špidlova vláda nakonec rozhodla o pronájmu čtrnácti gripenů. V této souvislosti a z našeho hlediska to má stejnou logiku jako kdybychom my nájemníci činžovních bytů říkali, že jsme pronájemníci a že místo nájmu platíme pronájem. Němci to mají s tím společným kmenem dvou slov zcela protichůdného významu podobné a přesto si slova mieten a vermieten nepletou, podobně jako si nemohou plést kaufen a verkaufen. Angličané to s tím nájmem a pronájmem mají jednodušší, protože když si chtějí najmout auto, užijí slova hire, zatímco ten, kdo jim ho pronajme, řekne let. Takže není nejmenších jazykových pochyb o tom, že Švédové nám stíhačky pronajali a my jsme si je najali – z jejich strany to byl chytrý pronájem, z naší dosti pochybný nájem, chcete-li mít tento jazykový výklad spojený i s krátkým komentářem.

Pochybný byl ten nájem z naší strany kromě jiného i proto, že, jak naznačila švédská televize, také v tomto případě se mohlo v cestě za úspěchem tohoto obchodního tahu, když už nedošlo k přímému nákupu, zapůsobit úplatky. Nebo snad provizemi? A máme další jazykový problém – jak se rozezná podlý úplatek od legální provize? Zde by mohl podat zasvěcený výklad šéf Omnipolu pan Richard Háva, který se minulý týden v Mladé frontě Dnes pobaveně vysmíval, k čemu on by bral nějaké úplatky, když má vlastních peněz dost.

A tak, když už jsme se vůbec přestali ptát, zdali a k čemu ta nadzvuková monstra vůbec potřebujeme a spokojujeme se s tak přesvědčivými odpověďmi, jako že tehdejší ministr zahraničí Kavan je přece také britský občan, a líbí se mu tudíž vše anglické, zatímco dnešní ministryně obrany coby správná žena oceňuje na gripenech především jejich fyzickou krásu, a když tedy veškerý zájem se soustředí na možnou, by pravděpodobnou korupci v té věci, pak bychom si i z hlediska jazykového měli ujasnit, že slovo úplatek není vyhrazeno jen pro soukromé kapsy, ale třeba i pro nějaká tajná konta politických stran. Kdopak si dneska vzpomene, že jistý ministr před svým odchodem z jedné dávné vlády jen tak mezi řečí prohodil, jak ho předseda jeho strany často vybízel, aby v případě státních nákupů myslel také na stranickou kasu. Takže i tam a nikoliv jen v soukromých kapsách mohly ty úplatky končit. Myslím proto, že nějaký poprask stran zveřejnění soukromých kont a majetků politiků není právě na místě. Není přece tak těžké ukrýt peníze v nějaké skrýši a ostatně i když se pak najdou třeba v krabici od bot pod postelí jako u Karla Srby, tak – jak patrno – to vůbec nebyl důvod k tomu, aby se v této věci vedlo proti němu trestní řízení.

Jindy se peníze nenašly ani v té krabici od bot, ale měly zcela patrné politické následky, to když náš někdejší velvyslanec ve Švédsku, který teď je velvyslancem v Americe, v roce 1997 rozpoutal kampaň o tajném kontu Občanské demokratické strany ve Švýcarsku, aniž se pak celých deset let podařilo objasnit, jak to doopravdy bylo.

Mohou se tedy dít různé věci. Mediální rozpoutání nějaké finanční či úplatkářské aféry může být zcela vymyšlené a stačí, když splní momentální politický účel. Anebo se slovu úplatek umaže negativní zabarvení a nahradí se neutrálněji znějícím slovem provize, za což se pak poskytne úplatek – nebo snad palmare? – tomu, kdo to tak nějak dokáže zakamuflovat. Čímž toto zamyšlení bezradně končí – bohužel v nekonečnu nejrůznějších představitelných i nepředstavitelných kombinací a možností – často i těch jazykových.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Letoun JAS-39 Gripen autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/49/4805.jpg
  • Peníze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/19/1889.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...