Člověk by si měl pamatovat

V Barmě se střílí do neozbrojených lidí. Internetu, onomu médiu svobody, jak ho někteří nazývají, zavřela vojenská junta hubu. Ta země je daleko. V roce 1962 tam armáda v čele s generálem U Nej Winem vyhlásila "barmskou cestu k socialismu". Letos na jaře uzavřel Mayanmar (jak diktátoři zemi přejmenovali dle barmského jazyka) smlouvu s Ruskem o vybudování jaderného reaktoru a jaderného výzkumného střediska. Současná barmská vláda je velmi blízká srdci Číny.

V Barmě se střílí do lidí. Kvůli tomu, že si dovolili demonstrovat. Disidenti jsou tam utištěni. Svoboda slova a shromažďování neexistuje. Bývá občas zvykem některých zdejších mudrlantů poukazovat na skutečnost, že tu či onde mají jiné kulturní, nebo – chcete-li – civilizační normy, a že tedy jim nemůžeme vnucovat svoje pojetí lidských práv a vůbec stylu života. Podle starých zvyků žije se v těch místech přece jinak. Jak se ale vyrovnat s tím, když tamější lidé vyjdou do ulic sdělit, že chtějí alespoň záblesk té naší staré, unavené a otravné demokracie? Máme jim říci, že jejich vládci je zabíjejí, zavírají a bijí podle starých mravů a pravidel a že je nesmysl protestovat proti tomu, vždyť všechno má šlapat, jak šlapávalo? Zdá se, že si to někteří na širém světě myslí. (Byť to začasté není ani historicky pravda.) Třeba Čína, která požádala nejen juntu, ale neomaleně, ba drze i pokojné demonstranty, aby to nepřeháněli. Nebo Rusko: dle Vladimira Putina není zatím důvod k nějakým mezinárodním sankcím. Obojí je řeč z vlastní zkušenosti: čínské vedení masakrovalo demonstranty po stovkách v roce 1989. A tradiční moskevská úcta k životu a jinému názoru je také známa. Proč sankcionovat, když se neděje nic jiného, než že na dlažbě zůstalo pár mrtvých…

V Barmě se střílí. A Čína se svými postoji bude za pár měsíců hostitelem sportovců, kteří svým olympijským angažmá oslaví bratrství a mír mezi lidmi. Rusko bude pořád dávat najevo, že má vydržená práva na střední Evropu a mnozí v zemích tohoto regionu budou tento imperiální nárok přes staré tragické zkušenosti podporovat a naznačovat, že velkého východního medvěda bychom neměli dráždit a spíše mu být po vůli. Kdepak mít vlastní mínění! Rusům se nelíbí kupříkladu umístění amerického radaru u nás, poslechněme je!

V trýzněné Barmě se děje cosi nepatřičného. Sotva tam vletět s armádami. Známe, jak se umí v takových okamžicích a hlavně v době poté zachovat "mírové světové veřejné mínění”. Ovšem přece jenom současné postoje jednotlivých států a jejich představitelů by stálo za to uchovat v paměti. A do budoucna se od takových držet raději dál.

Barma je daleko, ale cosi naznačuje. Třeba znovu zvážit účast na olympijských hrách a poníženě neprohlašovat, že názor Ruska na naši brannou doktrínu je třeba respektovat. Člověk i jeho stát by si měli pamatovat, co kdo říkal, když se v Barmě střílelo do bezbranných lidí.

  • Barma autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/154/15307.jpg
  • Do Aun Schan Su Ťij autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/237/23653.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...