Přes rozdílnost názorů na cokoli se Češi, Moravané a Slezané shodnou v obecné představě o současném úpadku jazyka, podporovaném zejména televizní mluvou. Protože nemám moc rád stesky nad tím, jak ten jazyk dneska vypadá, začal jsem psát své sloupky Čeština před kamerou a čekal na vaše reakce. Byl jsem zaskočen: a to přinejmenším dvakrát. Zaprvé tím, kolik ohlasů přišlo, zadruhé pak, že si nestýskáte tolik, jak jsem si myslel, a pokud ano, pak většinou oprávněně. Slibuju, že na e-mailové dotazy postupně odpovím buď na této webové stránce, nebo osobně. Dnes se zaměřím na dvě časté otázky.
Čeština před kamerou (3)
Jak je to s Českem
Asi před půl rokem volala do České televize divačka z Beskydska. Nesouhlasně se vyjadřovala k tomu, že předpověď počasí začíná ta Míková a jiní vždycky v západních Čechách, a nikdy ne na Moravě a že užívá/užíváme slovo Česko, což by ona, která pamatuje určitě víc než my, nikdy neřekla. Začínat předpověď počasí v západních Čechách má svůj důvod logický, stejně tak jako má svůj důvod – tentokrát gramatický – užívání Česka. Opravdu je dnes už zbytečné tohle slovo odmítat – v češtině je doma, a to nejmíň od roku 1777, nejde tedy o žádný novotvar, nebo jak divačka říkala zdrchcaninu. Jednoslovnost označení našeho státu má své praktické důvody, jeho užíváním se neporušují žádná gramatická pravidla, a Česká televize ho bude tedy zhusta užívat. Pro úplnost si dovolím odcitovat Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k jednoslovnému geografickému názvu pro Českou republiku č. j. 27686/99-20. MŠMT sděluje k jednoslovnému geografickému názvu pro Českou republiku, že považuje za vhodné pro zeměpisné označení našeho státu používání jednoslovného názvu Česko a jeho jednoslovných cizojazyčných ekvivalentů…Czechia, Tchéquie, Tschechien, Čechija, Chequia. V Praze dne 5. 10. 1999, Eduard Zeman, ministr. Podobně zareagoval i Senát ve svém Protokolu o sedmém veřejném slyšení senátu na téma „Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko a jejich cizojazyčných ekvivalentů” z 11. 5. 2004.
Obava z pocitu názvoslovné nadstátnosti a opomíjení Moravy a Slezska je lichá. Koneckonců ani ve spojení Česká republika se ani o Moravě, ani o Slezsku nemluví. Požadavek říkat Čechy, Moravy a Slezsko je v mluvní praxi neudržitelný, to by asi málokdo použil, většina z nás by začala užívat jen Čechy – a lokální označení českých Čech by tak získalo punc oficiálního názvu celorepublikového. Morava a Slezsko by tak sebe samy degradovaly na pouhé označení názvu lokálního, jako je třeba Chodsko, Dou/údlebsko. Ta přípona –sko v Česku zastupuje slovo stát, stejně tak jako –land v němčině nebo angličtině.
Přibývá tlustých Čechů
Své nevýhody ale s sebou přinášejí sdělení typu: Přibývá tlustých Čechů, Češi jsou mizerní řidiči, Češi bohatnou, česká koruna vůči dolaru posiluje… Kdo nad tím nepřemýšlí, bere tyhle věty tak obecně, jak jsou zřejmě myšleny, tzn. že přibývá tlustých Čechů, Moravanů i Slezanů, že nebohatnou jen Češi, ale i Moraváci atd. Titulek z novin Češi mají rádi sex sice navozuje představu asexuálního moravsko-slezského národa, ale vést o tom spory mi připadá malicherné, ergo klesající porodnost jako by nás usvědčovala z opaku. Čechům se tak často přičítají na vrub hodnoty pozitivní i ty negativní. Obyvatelé východní části našeho území si tak můžou často připadat diskriminováni. Spojení česká koruna mi připadá zbytečné. Jiná než česká se u nás nepoužívá – vůči dolaru posilovala koruna. Za zmínku snad stojí, že uvedené příklady se objevily v regionálních moravských (zřejmě) týdenících.
Napadá někoho z vás rozumné, realizovatelné řešení? Máme říkat/psát, že Stále víc Čechů, Moravanů a Slezanů tráví dovolenou v zahraničí?
V obci Stará Lhota
Několik dotazů, které jste mi via e-mail zaslali, se týkalo taky skloňování či spíše neskloňování toponym (geografických jmen). Posloužím si příkladem Staré Lhoty. Pisatelce vadí, že se setkává s tím, že název obce bývá neskloňován. (V obci Stará Lhota, do města Frýdlant…), a považuje to za chybu. Navíc se domnívá, že (cituju): jako dobří Češi (vidíte, a jsme zase u toho!…tedy Češi, Moravané a Slezané???) bychom měli skloňovat i jména malých obcí a měst. Předně chci podotknout, že skloňování nesouvisí s rozlohou/velikostí města/obce, a zároveň dodávám, že neskloňování v tomto případu není chyba. Gramatiky označují tenhle jev jako nominativ jmenovací (tedy prvním pádem pojmenováváte), jeho užívání je ale značně rozkolísané, a to už dlouho. Kromě pádu základního (prvního) se objevuje pád jiný podle shody přívlastku (z fotbalového klubu Sparta//Sparty, posloucháte Český rozhlas 2 Praha//Prahu, Magistrát hlavního města Praha//Prahy, v lese Řáholec/Řáholci). Pisatelka doporučuje říkat v obci Staré Lhotě, do města Frýdlantu. Nevím, moje jazyková intuice mi spíš napovídá, že bych řekl ve Staré Lhotě, ve Frýdlantu a ve spojení v obci Stará Lhota bych zůstal spíš věrný právě onomu nominativu jmenovacímu. Se značnou rozkolísaností se můžete setkat i u jmen stejné významové skupiny (ve čtvrti Košíře – v městě Znojmu). Myslím, že málokterý Pražák//Pražan by užil ve čtvrti Košířích, a nechci mluvit za Znojemáky: ve městě Znojmo//Znojmu//Znojmě?
Přestáváme skloňovat, pane Novák aneb ztrácí se nám pátý pád?
Některé zejména zahraniční firmy trvají na nesklonnosti svého názvu zejména v grafickém užívání – jde zejména o obchodní řetězce: (IKEA, KIKA, TESCO, NORMA aj.). To všechno jsou zároveň krásné příklady toho, že uživatelům jazyka nelze nařídit vůbec nic. Jestliže totiž pociťují, že jejich intuice se rozchází s přáním (nejen) lingvistovým, chovají se tak, jak jim říká jejich jazykové právo/cit. Chodí tedy nakupovat do Ikey, koupili to v Kice, potkali se před Teskem…Přání nepřání – prostě skloňujeme. Češtině je vlastní skloňování – nemusíme se obávat, že by vlivem nominativu jmenovacího nebo firemních snah snad někdy zaniklo. Trochu nám ten pátý pád upadá u některých mužských příjmení (pane Novák, Fiala, Jakoubek) místo správného pane Nováku, Fialo, Jakoubku – ale pořád ještě platí, že pátým pádem oslovujeme, voláme. I my Češi (Moravané a Slezané) přece pořád říkáme Dane, Radku, Mirku, Jitko… Spojení Novák, k tabuli nebo Fiala, pozor, vpravo vbok se dají hodnotit jako projevy jistého kurtoazního jednání, a navíc v případě druhém: armáda se profesionalizuje, vojáků bude míň a míň a lze se domnívat, že i toho „kurtoazního neskloňování” alespoň tady bude ubývat. Určitě ale skloňovat budeme i nadále – a myslím, že pisatelka LV z města Příbora, jak sama ukončila svůj dopis – mi dá zapravdu. (Mě by jen zajímalo, jestli je z města Příbora nebo z města Příboru.)
Tak poslouchejte, jak mluvíme, a pište…budu rád. Brzy na shledanou. (A bude to nejen o přechylování ženských příjmení, některých mluvních ticích: prostě, tedy, novinářských floskulích: třešnička na dortu, daňový poplatník, různých otomizmech – o tom to je aj.) petr.vybiral@czech-tv.cz