Příliš velká žízeň

Staří bloudi, kterým už v dnešních mladých, progresivních, talentovaných časech nikdo nenaslouchá, to říkali před časem: "Co jsou platné průtrže, když země je před tím, než přijdou, vyschlá až do morku.“ Ano, prudké deště pak po takové utvrdlé půdě stékají do nejbližších vodních toků, způsobí mnohdy až katastrofální zátopy a potom se jenom řítí kamsi mimo naše území, protože – jak známe ze školních dob – voda k nám nepřitéká, pouze nás opouští. Nyní varují nejen komičtí písmáci, ale i vědci. Prý pokud se nezmění vývoj klimatu, mohly by za sedmdesát let vyschnout některé malé toky.

A to jsme na tom, prosím, ještě dobře. Leckde ve světě je voda příčinou nebo alespoň spolupříčinou válek. V dobách, kdy má člověk pocit, jak technokraticky, tržně, přímočaře zvládá sám sebe i svět. Prý, aby to nebylo za pár desetiletí s vodou dramatické, ba tragické, měli bychom zase nechat vodní toky se klikatit. Ve dvacátém století se jejich délka zkrátila o třetinu, jak člověk ke svému životu nutně potřeboval, aby se hnaly rovně a bez zdržujících kliček. Jenomže človíček si nevšiml nebo mu bylo lhostejné, že řeky a potoky potom krajem pouze protečou a nevsáknou se do jejího gruntu. Pak, prosím, vysycháme.

Je to jako s myšlením. Předminulé století prý bylo stoletím rozumu. To minulé stoletím běsů následkem zhoubně rozbujelého rozumářství. Nejen s vodními toky zacházíme brutálně přímočaře. Nutíme k tomu i sami sebe a svůj mozek a svoje srdce. Ideologicky nám má být jasno: kdo není s námi, je proti nám! Extrém kolektivistického šílenství. Však občas jako by znělo: „Kdo není se mnou, je nejen proti mně, ale proti blahu všech!” Vykloubenost individualismu. Povšimněme si kupříkladu obecného volání po přímočarosti v politice. Pravá, levá: paci, paci! A když tato uvyklá přímočarost jenom trochu zaškobrtla, jsme rozvrkočení jako rozmazlení fracci, kteří jsou zaskočení tím, jak najednou nejde všechno rovnou po jejich, ale svět že je malinko složitější a jako s takovým je nutno s ním nakládat a podle toho řešit problémy. Lze ovšem předpokládat, že zdejší politická scéna nebude přemýšlet v dlouhých meandrech, nýbrž zkusí nějaké přímočaré rychlé moderní řešení. Bude efektní, ovšem hrdla, která zpočátku provolají: “Sláva!”, časem vyschnou. Jako bylo po opoziční smlouvě. Třeba změníme volební zákon – vítěz bere všechno! Nezvítězili jsme, zaveďme tedy úplně jiná pravidla! Taková, co se právě hodí. Přímočaře jako tečou současné řeky.

Ještě nemáme žízeň. Tu pociťuje svět daleko od nás. I k němu přistupujeme jaksi zrychla: co se jím trápit, nás se to netýká! Však myšlení těch, kdož trpí nedostatkem životní vláhy, se začíná také narovnávat: "Nemáme studny, půjdeme pít z vašich!” Dalo by se říci, že už se o ně ani nechtějí s námi dělit. Touží mít je jenom pro sebe. A s tímto jejich přímočarým myšlením se naše stejně přímočaré myšlení míjí. Obě se řítí rovně, drsně a zprudka, ale každé mimoběžně jinudy.

Možná bylo by moudré vrátit se v mnohém ke klikatým tokům řek a jejich zátokám, v nichž se, pravda, všechno zpomalí, ale alespoň nějaký čas zůstane. Neproteče jako by nebylo. To je ale volání starých bloudů, podobných těm, kteří říkali, že vyschlá zem nepřijme dar dešťů. Svět přece musí přímo vpřed! V bazénech na zahradách nutno měnit vodu, byť by studny měly vyschnout. Vždyť přece musejí přijít silné deště! A potom bude dobře! A kdyby ne, však my to zase nějak uděláme. Člověk se ovšem marně rozhlíží: je tu někde nějaký Noe, kterého by byl Hospodin ještě ochoten oslovit a ušetřit?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...