Bruselský dvojí metr

Proběhlo tzv. grilování baronky Ashtonové, ale oproti jejímu prvnímu vystoupení nepřineslo skoro nic nového. Potvrdilo se, že o zahraniční politice toho mnoho neví a že se nestydí za své aktivity, jimiž v sedmdesátých a osmdesátých letech napomáhala snahám Sovětského svazu o jednostranné odzbrojení Británie a vystoupení z NATO. Jestliže se pondělní diskusí europoslanců s paní Ashtonovou měla prokázat její způsobilost a spolehlivost pro funkci šéfky unijní diplomacie, pak to dopadlo spíše obráceně.

Je proto s podivem, že se tato osoba i přes chabou kvalifikaci a politickou nespolehlivost nejspíš skutečně ujme stěžejního zahraničního úřadu s až sedmi tisíci zaměstnanci a stamilionovým rozpočtem. Jakoby měla tento vysoký post předem slíbený za zásluhy o prosazení Lisabonské smlouvy v britské Sněmovně lordů a Státní radě. Jakoby nic neznamenala ani její činnost v CND (Campaign for Nuclear Disarmament) napojené na britskou komunistickou stranu, ani její odpor proti evropské integraci. Jakoby zjištěnou pravdou nebyla barončina problematická minulost, ale naopak její skvělé odborné předpoklady a oddanost demokracii. Nejde však jen o minulost, kterou baronka ostatně odbývá tvrzením, že „co mělo relevanci v 70. letech, nemá relevanci v roce 2010“. Minulost ji totiž může kdykoli dostihnout, neboť stále odmítá zveřejnit dárce téměř 40 % příjmů do pokladny CND, jímž podle dokumentů získaných sovětským disidentem Vladimírem Bukovským nebyl nikdo jiný, než sovětské politbyro. Rozhodnou-li se ruští politici vydírat touto informací Cathy Ashtonovou, velice snadno se může stát jejich poslušným nástrojem v úsilí o ovládnutí Evropy.

Nicméně se zdá, že ti kdo Ashtonovou do čela unijní diplomacie dosadili, neberou tato bezpečnostní rizika příliš vážně. Zdá se, že vše bude jí prominuto či dovoleno jen proto, že je skálopevně věrná  levici a proklamuje „pevné vztahy“ s Putinovým Ruskem. Vždyť i nejvýznamnější exponenti EU, jako José Manuel Barroso, Javier Solana či Daniel Cohn-Bendit (alias Rudý Danny) patřili „v mládí“ k ultralevici, k marxistům, anarchistům nebo maoistům. Cathy Ashtonová je z jejich hnízda a dokud budou bývalí rudí revolucionáři držet vysoké posty v Evropské unii, bude se unijní politika řídit především podle jejich záměrů. A to i v personální rovině, jak o tom svědčí jejich nadšení pro někdejšího komunistického diplomata Štefana Füleho (absolventa moskevského institutu mezinárodních vztahů MGIMO, z něhož se verbovali agenti KGB), jenž stejně jako Ashtonová nikdy nebyl nikým demokraticky zvolen a přesto má zastupovat ČR jako komisař pro rozšíření EU (i jako hlavní partner Ashtonové). Není divu, že šéf Evropské komise Barroso už předem ohlásil úspěch těchto problematických eurokomisařů: „Jsem si naprosto jistý, že těmto lidem záleží na Evropě a bezvýhradně respektují naše hodnoty… Jsem si proto naprosto jistý, že parlament jejich nominaci schválí“. Bylo by ovšem zajímavé vědět, které „naše hodnoty“ má pan Barroso na mysli, protože tradiční hodnoty evropské křesťansko-židovské civilizace to zřejmě nejsou.

Jinak by totiž levicový establishment neprosazoval bývalé komunisty a anarchisty a nelikvidoval kandidáty s jinou politickou orientací. Neměřil by jiným metrem konzervativcům a jiným socialistům, liberálům a krajní levici. Příkladem této diskriminace může být italský křesťanský politik Rocco Butiglione, který nebyl před pěti lety přijat jako eurokomisař jen proto, že zastával běžný křesťanský pohled na rodinný život. Když vyjádřil názor, že homosexuální způsob života není v souladu s přirozeným řádem, byl označen za bigotního fundamentalistu a odstaven militantní koalicí homosexuálních aktivistů a obhájců potratů. Přitom právě Butiglione je člověk, který se na rozdíl od svých odpůrců nechává vést morálními principy a snahou pomáhat (před rokem 1989 např. podporoval české disidenty).

Podobným případem  těchto dnů je Litevec Algirdas Šemeta a Bulharka Rumjana Želevová, oba křesťansko-demokratičtí kandidáti za Evropskou lidovou stranu (EPP). Šemeta byl nařčen socialisty ze „slabého výkonu“, Želevovou levice obvinila, že „nedostatečně vysvětlila své majetkové poměry“ a údajné „napojení svého manžela na organizovaný zločin“. O úmyslu Bulharku diskreditovat svědčí i postup řídící schůze, která neváhala porušit jednací řád, aby umožnila liberální poslankyni (jež neměla právo vystoupit), aby Želevovou ostouzela. Slyšení Želevové šéf lidovecké frakce francouzský europoslanec Joseph Daul označil za „štvanici“ a požádal „určité politické skupiny“, aby si zachovaly „alespoň zbytek slušnosti“. V odpověď frakce komunistů, socialistů, zelených a liberálů pohrozily (podobně jako v případu Butiglioneho), že nebude-li možné donutit bulharskou vládu ke stažení Želevové, zamezí levice schválení celé komise.

Jestliže unijní politika bude vedena tímto donucovacím a ultimativním způsobem, sotva může být důvěryhodná pro tu obrovskou část evropských obyvatel, jež levičácké názory a metody nesdílí. A jak do budoucna? Co když se křesťanské, židovské nebo muslimské děti budou chtít účastnit politického života své unijní země nebo Evropy? Budou muset odložit své náboženství a své svědomí, nebo zapomenout na jakékoli uplatnění v rámci svých schopností? Obávám se, že bez rozumného a spravedlivého vyřešení těchto otázek Evropská unie nikdy nebude skutečným domovem všech Evropanů.

  • Catherine Ashtonová autor: Virginia Mayo, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1353/135255.jpg
  • Štefan Füle při „grilování“ v Evropském parlamentu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1355/135487.jpg
  • Rumjana Želevová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1356/135599.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...