Bípí a příroda regeneruje Z Diváckého centra České televize mi přišel zajímavý dotaz. Byl podepsán a zaslán z funkční emailové adresy. Jeho autorem je pan Dědič a já vám jeho část „ocituju“. Opravil jsem jen drobné překlepy a chyby: Jsem zvědav na zdůvodnění Vaší filosofie používání anglické výslovnosti, tam kde není slovo ustáleno – protože firmu British Petroleum, do doby, než způsobila ekologickou katarstofu nevídaných rozměrů, široká veřejnost neznala – navíc 60 % národa neumí cizí jazyk – takže to Vaše bípání si většina lidí překládá jako firmu s názvem BíPí a vůbec si ji nedá do souvislostí s British Petroleum.
Čeština před kamerou (109)
Odpověď na divákovu otázku je docela prozaická. Česká televize zprvu sama užívala/vyslovovala onu firmu jako British Petroleum, obdobně tak společnost nazývala i jiná média. Důvod toho, že jsme záhy začali říkat bípí, je následující. Anglosaské (a zhusta nejen zpravodajské) servery spojení British Petroleum nepoužívají. Těžko by ho na nich divák hledal. British Petroleum se totiž oficiálně přejmenovalo, ne tedy jen zkrátilo svůj název. Jeho úřední oficiální „jméno“ tedy je BP a už neznamená British Petroleum, ale Beyond Petroleum (česky tedy doslovně: víc než ropa, víc než benzin). Společnost British Petroleum už tedy neexistuje nejmíň deset let. Výslovnost bípí je pak podle mě logická, odráží anglický spelling. To, že se to divákovi nelíbí, neznamená, že to je špatně. Česká výslovnost bépé by nebyla chybná, ale vzhledem k tomu, že výslovnostní úzus nahrává víc té variantě anglické, zůstali jsme u ní i my. Podobně jako třeba dží í many benk (?gé é peněžní banka?).
A z výše uvedeného pak vyplývá i reakce na divákovu další připomínku, která nás podezírá snad i z toho, že bychom z výslovnosti bípí měli mít nějaký profit:
Pokud jde o válečné zločince z firmy British Petroleum – pak se chci zeptat, jestli Vám tato firma zaplatila nějaký poplatek za to, abyste jim ve zprávách nekazili marketing a místo údajů o British Petroleum uvádíte jen kamulážní zvuky bípí (které možná vydává, snad jako volání o pomoc, nějaký ropou postižený živočich). Možná jsem zaspal a někde se narychlo rozhodlo o změně hláskování české abecedy – takže se Bé Pé změnilo na bípí. Měl jsem za to, že ČT má být zárukou udržení úrovně českého jazyka. Jestliže je člověk denně obklopen při zprávách, do naprostého zhnusení, bípáním v soukromých mediích, pak je to odrazem jejich pohrdání českým jazykem a snahou být „cool“ a „in“.
Ne, opravdu nejsme spolčeni ani spojeni s firmou BP, marketingově ani jinak, žádné benefity z dodržování anglického bípí nemáme. A jsem i přesvědčen o tom, že tím neutrpí úroveň českého jazyka – pomineme-li samu vágnost a nedefinovatelnost tohoto diváckého argumentu.
Angličtina nesnižuje úroveň češtiny. Zejména v terminologii některých oborů se stala nepostradatelnou a nenahraditelnou. Přesto ale dokáže překvapit a vadit. Mě třeba teď docela „pobavily“ dvě reklamy. V té první se dozvídáte, že od Teska můžete vstoupit do klapkár (Club Card), tu druhou jsem zprvu ani nepochopil. Jakýsi mužský hlas mi tam nabízel dav men plas kér s mikromoisče. Kdyby mi byli řekli, že v Tesku nabízejí klubovou kartu věrnému zákazníkovi, myslím, že by mi to dalo víc než klapkár. O menovi plas kér s mikromoisče se mi už nechce ani přemýšlet, natož ho použít. Nevím, možná by mi ten men plas kér s mikromoisče udělal ve sprše dobře, ale takhle mám zatím strach, že by mi snad i voči při sprchování vypadly.
A pak ještě jedna věc. Pořád tady běží jedna reklama na čisticí prostředek, který takovým podivným hlasem slibuje, že zabije všechny bakterie. Jako chápu tu reklamu, to jo. Bakterie můžou způsobit/vyvolat vážná onemocnění u lidí, zvířat i rostlin, ale přece jen jsou to jednobuněčné živé mikroorganizmy. A radovat se z toho, že je zabijeme, mi připadá víc než morbidní. Možná by stačilo říct, že je dokážeme zničit. Nebo ne? A jestli i vy máte rádi pušap efekt – počkejte si na tu správnou reklamu, dozvíte se, jak na to. Píšu o tom proto, že jsem přesvědčen, že autoři těchto krátkých marketingových a vnucovaných, nechtěných a obtěžujících zpráv, kterým se jinak říká reklama, by podle mě měli usilovat o to, aby jí divák, na kterého se tahle reklama najednou rozeřve, alespoň ihned rozuměl a pochopil, co mu je nabízeno. I proč mu je to nabízeno. A to se tak často neděje. A pak ještě jedna věc, které si všímám u českých reklam. Hlasy. Hlasy, které je namlouvají. Odmysleme-li si nepochopitelné výslovnostní vady, o kterých zřejmě nevědí ani ti, kteří je namlouvají (hlas ženy marně se pokoušející vyslovit –ř v reklamě na nějakou vodu nebo sýr ve spojeních: chuť přírody, příroda regeneruje). Pomiňme mi o to, že největším darem některých rodičů, kteří nechají své děti namlouvat reklamy, by bylo to, kdyby namísto dětského reklamního dabingu vzali svou ratolest k logopedovi, protože mnozí z těch dětských dabérů mluvit neumějí, a vnucovat nám, že roztomilost dětského hlasu je dána jeho mírou žvatlavosti, šišlavosti, je víc než naivní; pak zůstává pro mě jedna otázka záhadou. Proč některé z těch hlasů jsou tak sladké? Je to jak když kopnete do kýblu medu. Ale je to asi záměr.
Své reakce jako vždy prosím pište rovnou na petr.vybiral@ceskatelevize.cz. Děkuju vám. A ještě jedna věc. Nerozumím vůbec technice, a proto se chci zeptat. Nejde nějak někde nastavit na televizi to, aby ty reklamy tak neřvaly? Nevíte? O mě nejde, ale máme labradora, už je to pán v letech, a mě docela vytáčí, když ho ten komerční kravál budí.