Jaký byl Jan Werich

Zítra uplyne přesně třicet let ode dne, kdy v čase těsně předdušičkovém zemřel Jan Werich. Jak ukázal televizní dokument z roku 2005, který jsme mohli vidět před několika dny, nebyla to smrt jednoduchá a spolu s jinými nešťastnými okolnostmi ve Werichově rodině vytvořila cosi na způsob antické tragédie. V této ryze politické relaci by však bylo na místě podívat se blíže na Jana Wericha čistě z tohoto úhlu pohledu a pokusit se ho i v této oblasti oddělit od jeho životního a profesního partnera Jiřího Voskovce. Není to věc nikterak snadná a k jejímu zjištění je nutné nahlédnout až do výrazného rozdílu rodinného zázemí obou komiků.

Jiří Voskovec se narodil sice v Čechách, ale doma se mluvilo stejně česky jako francouzsky, protože jeho matka byla po svých předcích Francouzska, do jejíž rodiny se přiženil český malíř Soběslav Pinkas. Otec původním jménem Vilém Wachsmann byl vojenským kapelníkem, který na protest proti Bádenyho jazykovým opatřením v 90. letech 19. století odešel do Ruska a vrátil se až těsně před vypuknutím rusko-japonské války, tedy roku 1905, kdy se 19. června narodil v dědečkově chatě na Sázavě jeho syn Jiří – ještě pod příjmením Wachsmann. Teprve za první světové války – samozřejmě opět z vlasteneckých důvodů – si pan Vilém Wachsmann obě svá jména počeštil na Václava Voskovce. Syn Jiří vcházel tedy do života už jako Voskovec, ale nadnárodní založení v něm zůstalo, takže bez obtíží vystudoval lyceum v Dijonu a v celém svém dalším životě necítil v sobě nějakou pevnější vazbu ke své rodné zemi. Jednou to dokumentoval poněkud sporným výrokem, že člověk je doma tam, kde si pověsí svůj klobouk. Z mnoha jeho jiných výroků z trvalé emigrace druhé poloviny jeho života však vyplývá, že sám měl v tomto směru určité pochybnosti.

O čtyři měsíce starší Jan Werich měl rodinný původ mnohem usedlejší. Jeho předkové se zabývali většinou rolnictvím a hostinskou živností a jeho otec byl typickým příslušníkem stavu úřednického. Proto i Werichův názor na trvalou emigraci byl od Voskovce značně odlišný a i když o tom po prožitém exilu válečném opět v roce 1968 vážně uvažoval, nakonec od toho z různých důvodů upustil. Pak se snažil nějak vyjít s vládnoucím komunistickým režimem, jehož vztahy k němu byly značně proměnlivé.

Prvotní postoje obou komiků spočívaly čistě na humoru, což až do března roku 1932 charakterizovalo i jejich hry v Osvobozeném divadle. Teprve premiérou revue César se jejich divadlo zpolitizovalo, ovšem byla to politika protidiktátorská, inspirovaná spíše Mussolinim než Hitlerem. Teprve se zostřováním vztahu česko-německého se jejich satira obracela proti Berlínu a vedla dokonce k diplomatickým demarším německého vyslance požadujícím, aby některé hry V + W byly zakázány. Po všech těchto zkušenostech oba komici znechuceni odešli ze svého divadla a teprve na naléhání svých přátel se uchýlili do menších prostor divadla Rokoko se hrou Balada z hadrů. Pak se snažili vydržet i do doby těsně pomnichovské, kdy už však nebylo pro Hitlerovu vládu problémem přinutit českou vládu druhé republiky, aby za použití Metternichova zákona z roku 1830 Osvobozené divadlo definitivně zakázala a jeho protagonisty přiměla k emigraci.

Složitější byly zejména Werichovy vztahy k politice extrémně levicové. Z některých písniček, jako třeba Svět patří nám, nebo Hej rup se zdálo, že Voskovec a Werich jsou komunisté. Když to však jednou Julius Fučík napsal do Rudého práva, šli za ním a prosili, aby to nějak odvolal. Odůvodnili to však pragmaticky tím, že by to ohrozilo návštěvnost jejich divadla. Fučík pak skutečně napsal, že ke komunistickému divadlu mají daleko, ba že nejsou ani marxisté.

Ovšem právě v Baladě z hadrů došlo k něčemu ošklivému, o čem se mnoho nemluví. Werich bez Voskovce byl v Moskvě a kromě obdivu k sovětskému divadlu si odtud přivezl i nákazu stalinským myšlením, což pak prezentoval v jedné předscéně Balady z hadrů, jejíž text je zachován v knižním vydání her Osvobozeného divadla, kde čistě stalinský odporný žargón Werich pronáší zřejmě ze svého hlubokého přesvědčení. Z toho asi později vystřízlivěl a svým vystupováním po válce komunisty spíše provokoval k tomu, že ho sice nechávali hrát, ale divadlo mu nedali.

Je příznačné, že když jednou Wericha viděl se Stellou Zázvorkovou tehdejší sovětský velvyslanec v Praze Firjubin, vyslovil vedle sedícímu ministru Václavu Kopeckému podivení, že takovýhle herec nemá své vlastní divadlo. A Kopecký to hned poslušně napravil a udělal Wericha už v roce 1955 ředitelem Divadla satiry v místech bývalého Osvobozeného divadla, později přejmenovaného na Divadlo ABC. V té funkci se prý Werich neprojevoval příliš sympaticky, i když jako herec zejména s Miroslavem Horníčkem v té době patřil mezi první, kdo započal politické uvolňování následných šedesátých let.

S odstupem desítek let pohlížíme dnes na Wericha kritičtěji než tenkrát a jde o to, aby to byl pohled co nejobjektivnější. Jestli věděl, že podepisuje Antichartu nebo věřil, že to byla presenční listina, není už přitom tak důležité.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Voskovec a Werich autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/76/7552.jpg
  • Jan Werich zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2057/205608.jpg
  • Jan Werich zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2056/205595.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...