Před volbami

O letošních tureckých parlamentních volbách se v zemi mluví už minimálně od loňského podzimu. To se Turci v referendu vyjadřovali k tomu, zda chtějí novou ústavu. V hlasování se tehdy voliči postavili za návrh vládní Strany spravedlnosti a rozvoje a novou ústavu tedy budou s největší pravděpodobností už brzo mít. Vždyť už loni v září se mluvilo o tom, že referendum bylo jakousi generálkou pro příští volby. A zatím se ukazuje, že odhady to byly zřejmě správné.

Předvolební průzkumy ukazují, že členové současné vlády se mohou zřejmě těšit na další čtyři roky práce. Jak to nakonec dopadne, to se dozvíme za dva týdny, teď ještě pořád naplno běží předvolební kampaň. Že to bude před volbami v Turecku naplněné zpravodajskými tématy, to není žádné překvapení. Už měsíce předem mě zdejší varovali, že se začnou dít věci. Moc jsem si neuměla představit, co přesně mají na mysli. Vždyť velké sliby, agresivní projevy, tisícové mítinky, to všechno už znám, a přece se to tolik neliší od jiných zemí. V Turecku je ale bohužel ještě jedna součást předvolebního dění, a ne moc příjemná. Po poměrně dlouhém období klidu, kdy v Turecku nedocházelo k žádným útokům teroristů (jak se jim říká v Turecku), anebo kurdských separatistů (jak se členům PKK říká jinde v Evropě), se tyto síly opět probudily k životu, aby právě před volbami připomenuly, že tu stále jsou a za co bojují. 

Za většinou výbuchů, ke kterým různě po zemi dochází, stojí právě Kurdská strana pracujících (PKK), tedy ilegální organizace, která bojuje za práva Kurdů a za jejich samostatnost. Právě působení této skupiny lidí, která má na svědomí už tisíce životů po celém Turecku, vyvolává u Turků nedůvěru vůči Kurdům obecně. I když za vlády současného premiéra Erdoğana Turecko udělalo několik vstřícných kroků vůči své největší menšině hlavně v oblasti jazykových a kulturních práv, přesto to nestačí. Jen od začátku května se v médiích objevila přibližně desítka zpráv o útocích, za kterými podle policie stojí PKK. Nejprve útok na policejní doprovod premiéra během předvolební kampaně, při kterém zemřel jeden policista, pak opakované útoky zápalnými lahvemi na východě Turecka, které mířily mimo jiné do volebních kanceláří vládní strany. PKK se rozhodla pomstít nedávnou operaci turecké armády, při které zemřelo na irácko-tureckých hranicích 12 členů Kurdské strany pracujících. 

Lidé v Česku se mě ptají, jaká je bezpečnostní situace v Turecku teď a zda se turisté mají čeho obávat. Policejních i vojenských hlídek je v Turecku hodně, ale tak je to i mimo předvolební období. Podle oficiálních informací policie zpřísnila kontroly, ale mé vlastní zkušenosti mi říkají, že se tak děje jen v místech, kudy právě projíždějí vládní delegace. Během předvolební cesty tureckého premiéra do města Antalye jsem sama takovou kontrolu zažila. Ve večerních hodinách policisté prohledávali naše auto s baterkami v ruce a neminuli snad jediné místečko. Výbuch v Istanbulu z tohoto týdne, který se odehrál v ranní špičce na velmi frekventované silnici v blízkosti nákupního centra, vyděsil opět všechny běžné obyvatele. Tento útok už se netýkal jen politiků nebo východu Turecka, ale bomba vybuchla uprostřed běžného denního provozu. A to není příjemný pocit a vzkaz do světa. Snad se to vše po 12. červnu zase uklidní, pokud možno jednou provždy.

  • Transparent kandidáta v tureckých volbách autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2586/258594.jpg
  • Předvolební kampaň v Turecku autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2586/258593.jpg
  • Předvolební kampaň v Turecku vrcholí autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2586/258595.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...