Více technikálií, prosím

Technikálie. To je ale divné slovo. Fuj. Něco jako fekálie, kanálie nebo genitálie. Poznal jsem jej zcela nedávno, ve vysílání ČRo PLUS, kde se jeden z redaktorů obrátil na tázaného s prosbou: „A prosím, jen žádné technikálie.“

Už je to víc než týden a pořád na to slovo myslím. Na to slovo a na to, co ta redaktorova prosba znamenala. V rozhovoru o nějakém výsostně technickém či přesněji technologickém problému (téma se týkalo těžby břidlicového plynu) měl odborník na techniku používat co nejméně „technikálií“. Je to jako kdybyste se chtěli něco dozvědět od filosofa, obrátili se na něj s filosofickým problémem a rovnou ho poprosili: „A prosím, co nejméně filosofie.“

Slovo technikálie se svou koncovkou řadí mezi slova, nad nimiž se ušklíbneme: kanálie, fekálie, genitálie, patálie. Ten, kdo ho vytvořil, dal tou koncovkou dokonale najevo svůj odpor k technice.

Na webu věnovaném češtině, cestina20.cz, se slovo technikálie poprvé objevuje 3. června 2011, čili je to slovo poměrně mladé. Je tu i příklad jeho užití: „Řešení už máme, teď už půjde pouze o nějaké technikálie.“ Jeho význam je na těchto stránkách popsán takto: „technické záležitosti, technický rámec zvoleného řešení“.

Pro mne se v tomto slově, v jeho vzniku, v jeho potřebě, v jeho užívání, ale odráží něco mnohem podstatnějšího, něco, co bych nazval „paradoxem racionality“ obsaženým v rozkládající se postmoderní, postkapitalistické společnosti. Míním tím fatálně přezíravý vztah k technice a technologii, k matematice a fyzice, k racionalitě, k rozumu.

Jen tak se může stát, že technicky geniálně nadaní lidé vynalezli kamery a mikrofony a dálkový přenos obrazu a zvuku a televizní přijímač (dokonce ve dvou variantách – analogové a digitální), a to vše se pak používá k vysílání „vědmy“, která divákům na dálku věští jejich budoucnost z karet. Tak jsem to alespoň nedávno zahlédl v jedné ze slovenských televizí.

Technické vynálezy se dostaly do rukou lidem, kteří o jejich fungování nemají ani tušení a kteří s nimi často zacházejí způsobem, jenž jde přímo proti vlastní podstatě onoho vynálezu či technologie. Místo aby tyto „plody rozumu“ použili jako účinný nástroj k šíření technických znalostí a racionality, jsouce sami vzděláni netechnicky, humanitně, prosí na vlnách rozhlasu „o co nejméně technikálií“. A to při rozhovoru o povýtce technické problematice!

Vnímám to jako dlouhodobý společenský problém a trend. Trend, který vede k potlačení rozumu, úpadku technické zvídavosti, technického vzdělávání, schopnosti technicky myslet a v konečném důsledku k pozvolnému, plíživému triumfu iracionality.

Nemá-li dojít k zániku naší civilizace, postavené především na neobyčejných výkonech rozumu (jehož produktem je prakticky vše, co dnes a denně používáme, počínaje záchodem, vařičem, fénem, autem, přes počítač a internet až po satelitní navigaci), obracím se na všechny redaktory světa a redaktory médií veřejné služby zvlášť, s velkou prosbou: „Páni redaktoři, nebojte se jít do co největších technických podrobností! Věřte, že my, vaši posluchači či diváci, jsme lidé vzdělaní a poučení a že nás zajímá do detailu, jak co funguje. Prostě, co nejvíce technikálií, prosím!“

Děkuji za nás za všechny, kteří denně s vědomým úžasem používáme veškerou techniku lidstva a chceme vědět, jak funguje. To proto, aby ona neovládala nás, ale my ji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...