Bosna – smrt číhá ve vodě i pod ní

Velká voda vtrhla do statisíců domů podél řek Sávy, Bosny a dalších a rozsévala smrt i hrůzu podobně, jako vojáci bojující v občanské válce v letech 1992 až 1995. Obětí na lidských životech naštěstí není tolik jako v tehdejší krvavé řeži, škody na majetku jsou ale srovnatelné.

Miny vraždí i dvacet let po válce

Projíždím podél řeky Bosny, po úzké silnici vtísněné mezi zuřící, do hněda zbarvený tok a strmé kopce. Hlavní magistrála spojující město Maglaj nacházející se ještě ve Federaci Bosny a Hercegoviny a Doboj ležící už v Republice srbské je totiž zavalena. A tak všechna auta bez rozdílu, včetně kamionů s humanitární pomocí, armádních vozidel či záchranek musí projíždět právě tudy.

O tom, že se blížíme pomyslné hraniční linii bojů ze začátku devadesátých let minulého století, svědčí narůstající počet červených cedulí symbolizujících smrt. Lebka jasně upozorňuje, že právě v těchto místech jsou minová pole, která zabírají asi tři procenta rozlohy celého státu a kterých mimochodem zůstává na území celé země asi 9 400. Celkem jde o 120 tisíc min!

Řízený odpal jedné z min v Sávě
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Bosna a Hercegovina se zavázala, že miny zlikviduje do roku 2009, ale je to úkol nad její síly. Proto nyní NATO nabízí pomoc, nový termín na vyčištění od min je stanoven na rok 2019. A o jak velký problém skutečně jde, nedokazují ani tak statistické údaje, kdy nášlapné miny zabily už na 600 lidí, ale právě současné katastrofální povodně. Na několika místech je totiž voda vyplavila a spolu s šířením epidemií tak představují největší hrozbu.

Dívám se na několik domů na okolních svazích, které následkem záplav „ujely“ několik metrů a nyní stojí nakloněné podobně jako věž v italské Pise. Svah se s nimi ale utrhl v okamžiku, kdy se v nich lidé chystali ke spánku. Jen o několik desítek metrů níž se však stejně posunuly i „cedule smrti“, jak se upozornění na výskyt nášlapných min říká. Nikdo tak nedokáže určit, kde se miny mohou nacházet a zda je neodnesla voda.

Není divu, že se v bosenských novinách hodně píše o explozi nášlapné miny v distriktu Brčko a dalších náloží u Prijedoru, stejně jako o nevybuchlé munici na dalších místech. Právě v této souvislosti upozorňuje viceprezident Republiky srbské Enes Suljkanovič na skutečnost, že mnohé miny, ale i zbraně nemálo obyvatel dlouhá léta schovává ve svých domech a nyní je velká voda vyplavila. A nejnebezpečnější jsou miny plastové, které nejen že těžko objeví jakékoli detektory, ale navíc se ve vodě nepotopí a mohou tak odplout i desítky kilometrů daleko.

Mrtvolný pach

Vojáci právě nakládají už asi třístou utopenou krávu. Velká voda totiž vtrhla na farmu u města Šamac tak rychle, že si holý život zachránil jen její majitel s rodinou. Dlouhá lana, napnuté svaly v uniformách i neskutečný zápach, který se mísí se zpěvem poletujících ptáků i bzučením včel. Po prudkých, několikadenních srážkách totiž déšť vystřídalo horké a slunečné počasí a všudypřítomné zdechliny zvířat se rychle rozkládají. Bez roušky to nejde, i když občas sem vítr přece jen zavane vůni kvetoucích květin z okolních luk.

Rozvodněná Sáva v Bosně
Zdroj: ČT24/ČTK

Zápach se line i z polí, které se během pouhých pár desítek minut proměnily v moře bahna. Záplavami zasažené oblasti přitom patří k nejúrodnějším v celé Bosně a Hercegovině a právě tady se proto pěstuje nejvíce zeleniny a ovoce. Panují obavy, že se sice v příštích měsících podaří odstranit ty nejhorší následky povodní, ale v obchodech bude nedostatek potravin.

Zoufalí jsou však i obyvatelé velkých měst. Např. v Doboji zalila řeka Bosna všechny přízemní byty i obchody až po strop, podél silnic tak rostou hromady nábytku a dalšího vybavení. Lidem zůstaly jen holobyty, které začínají zapáchat plísní. Bez zahraniční pomoci nemají šanci se vrátit do normálního života.

Bible nebo korán, žádný rozdíl

Desítky lidí s košťaty i lopatami vymetají i vyhazují bahno z přízemních prostor i z prvního patra nemocnice v Doboji. Voda zatopila největší zdravotnické zařízení v oblasti až do výše šesti metrů a zcela zničila veškeré vybavení včetně zdejší záchranky. Uklízecí četu tvoří jak sestry a doktoři, kteří si sundali bílé pláště, na ruce navlékli pracovní rukavice a místo lékařských přístrojů drží nářadí, škrabky a kýble, tak i řada dobrovolníků z Tuzly, ze Sarajeva a dalších míst.

Povodně na Balkáně
Zdroj: ČT24/ČTK/PAP/Darek Delmanowicz

Unikátní projev solidarity, kdy vedle sebe stojí muslimští Bosňáci, katoličtí Chorvaté a pravoslavní Srbové – obrázek, který je v „mírových“ časech jen těžko viditelný. V tu chvíli si vzpomenu na vzdálenou Indonésii, na provincii Aceh, kde desítky let trvající občanskou válku paradoxně ukončila až přírodní katastrofa. Po úderu vlny tsunami na konci roku 2004, kdy zahynulo na 200 tisíc obyvatel, si za jeden stůl dokázali sednout zástupci znesvářených stran a podepsali příměří.

Mnozí obyvatelé Bosny si proto povzdechli, že něco takového není jinak možné, že šrámy z válečného konfliktu, který skončil před necelými dvaceti lety, jsou příliš hluboké. Navíc se už i řada politiků snaží z přírodní katastrofy vytřískat politické body a dochází i k odvolání starostů z opozičních stran. Přesto existuje naděje, že se etnicky i nábožensky rozdělená země přeci jen posune dál. Nemluvě o vztazích mezi všemi třemi postiženými státy, tedy Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou a Srbskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...