Kokoschkův obraz Žena a otrok je na seznamu odcizených děl, tvrdí kurátorka

Nahrávám video
Události: Obraz Žena a otrok je podle kurátorky na seznamu odcizených děl
Zdroj: ČT24

Obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, který v neděli nabídla v aukci galerie Adolf Loos v Praze, je na seznamu odcizených děl. Uvedla to kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg. Podle galerie jsou ale všechny nároky dědiců vypořádané.

Úder kladívka, které by odkleplo prodej obrazu, nezazní. Kupce za nejméně 242 miliony nenašel. „Kokoschka by se vydražil, neboť jsme na něj měli dva klienty ze zahraničí. Ale na základě toho účelového článku od aukce odstoupili. Chystáme s majitelem na ten časopis žaloby,“ řekl majitel Galerie Adolf Loos Vladimír Lekeš.

Prodej zpochybnil vídeňský list Der Standard. Ten napsal, že nároky na obraz mají dědicové poválečného majitele, továrníka Hanse Dittmayera. „Zveřejnění našeho článku se uskutečnilo ve veřejném zájmu a požívá proto ústavní ochrany,“ uvedla v reakci pro ČT za list Der Standard Sophie Tichy.

„Nároky Hanse Dittmayera, což byl německý kolaborant, který tento obraz prodal přes galerii Václav Hořejš před svým zatčením, tak jsou naprosto neoprávněné,“ tvrdí Lekeš.

Obraz musel v roce 1942 prodat v tísni právě Dittmayerovi židovský sběratel Fritz Glaser z Drážďan. S jeho dědici se podle galerie současný český majitel vyrovnal.

„Ten obraz figuruje v jedné z nejprestižnějších databází uloupeného umění Lostart.de. Je tam registrován dědici Hanse Dittmayera od roku 2001. Já bych doporučila, aby se do vyřešení restitučních nároků s tím dílem dále neobchodovalo,“ řekla Sidenberg.

Kokoschkův obraz má vývozní povolení resortu kultury. Sběratel, který ho vydraží, ho může odvézt do ciziny. Povolení vydala letos v lednu Moravská galerie v Brně, která na to má právo. Sdělila, že prověřila, zda obraz není v databázích odcizených děl obětí druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
před 11 hhodinami

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 12 hhodinami

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 15 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 16 hhodinami

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 18 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
25. 3. 2026

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026
Načítání...