Když ženy nebyly sešněrovány jen korzetem. Film Služka se inspiruje příběhem z rodiny Vášáryových

4 minuty
Film Služka vypovídá o postavení žen
Zdroj: ČT24

Postavení žen ve společnosti před sto lety vyobrazuje filmové drama Služka, které od tohoto týdne promítají česká kina. Jde o adaptaci bestselleru Hany Lasicové, která při psaní vyšla z příběhu spojeného se svou rodinou, podílela se i na filmovém scénáři. Snímek slovenské režisérky Mariany Čengel Solčanské vznikl v koprodukci České televize a i herecké obsazení je česko-slovenské. V domě jednoho vysoce postaveného úředníka v dobách na sklonku Rakouska-Uherska se tak mezi panstvem a služebnictvem diváci potkají s Karlem Dobrým, Annou Geislerovou či Zuzanou Mauréry. Titulní roli služky hraje Dana Droppová.

Literární a později filmová služka má předobraz v chůvě, která se starala o Magdu a Emílii Vášáryovy, obě se později staly herečkami, Magda Vášáryová přešla pak od herectví do služeb politiky a diplomacie. Po tetě Ance, jak chůvě říkaly, jim zůstalo několik fotek a vzpomínky, které Hanu Lasicovou inspirovaly k románu.

„Její příběh mi vyprávěla hlavně máma. Nakolik byl pravdivý, nevím, protože moje máma ráda věci přikrášluje. Ale vždycky mě zaujalo vyprávění o obyčejné ženě, která celý život sloužila jiným,“ podotýká Lasicová.

Limity nemanželských dětí

Stejně jako chůva v domě Vášáryových, i hlavní hrdinka filmu musí ještě v teenagerském věku odejít z domova. Jako nemanželská dcera překáží matce v novém sňatku. Mladičká Anka odjede z Banské Štiavnice do Prahy, aby nastoupila do služby v panském domě.

„Je odvážná a ani si to neuvědomuje, to je na tom nejkrásnější. Byly jí nastavené určité limity už v poměrech, ze kterých vzešla, ale nebojí se je překračovat,“ přibližuje Anku její představitelka Dana Droppová.

Karel Dobrý a Vica Kerekes
Zdroj: Igor Stančík/CinemArt

Anka se dostane i do světa přepychu, ale jen tehdy, když stejně jako většina dalších sloužících vyběhne ze špeluněk pro personál nebo kuchyně, aby pomohla milostpaní s oblékáním nebo donesla svačinu milostpánovi do salonu. O panstvu ví služebnictvo všechno, zatímco zaměstnavatelé o svém personálu mnoho nevědí.

Anna Geislerová hraje například pragmatickou kuchařku, která o životě už ví své. „Moje postava je i andělíčkářka,“ prozradila. „Tato dávno zaniklá profese se opět vrací na scénu, protože v Polsku jsou potraty téměř zakázané, v Americe jsou také zakázané. Ženy, které chtějí rozhodovat o svém těle, riskují svoji svobodu i svůj život. A to mi přijde neuvěřitelné. Takže v tomhle se jako civilizace neposunujeme vůbec nikam.“

Mít se dobře bylo důležitější než štěstí

Nesvobodné byly před sto lety nejen ženy bez majetku, ale i ty výše postavené. Dcera pána domu Resi v podání Radky Cadlové je vrstevnicí služky Anky. Čeká ji dohodnutá svatba s „dobrou partií“, realita manželského soužití není vysvobozením, jak si Resi představovala. Spřízněnou duši a rovněž milenku najde ale v dívce z opačného pólu společnosti.

V roli vysokého rakousko-uherského úředníka a hlavy rodiny se představuje Karel Dobrý. „Ztělesňuju ten hnusný mužský svět, pro ženy nepřijatelný, ale tehdy naprosto normální. Ženy neměly volební právo, muži se chovali nadřazeně, když první dítě nebyl syn, tak dceru třeba vůbec nevnímali,“ připomíná.

„Důležitější asi bylo mít se dobře než být šťastný, bohužel,“ dodává filmová milostpaní Zuzana Mauréry.

3 minuty
Trailer k filmu Služka
Zdroj: ČT24

Rozpad vztahů i mocnářství

Příběh Služky se odehrává mezi lety 1912 až 1919. Ve filmu zaznívá čeština, slovenština, němčina i maďarština – stejně jako v tehdejším mocnářství. Na příběhu rozpadu vztahů v jednom panském domě snímek ilustruje i rozpad rakousko-uherské monarchie a vznik Československa.

„Dnes se díváme na dobu Belle Époque jako na něco krásného, v čem bychom chtěli žít – ale nechtěli bychom. Ta každodennost byla ubíjející, už jen ráno vstát a sešněrovat se do korzetu,“ uzavírá režisérka Mariana Čengel Solčanská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...