Harrachové hráli v českých dějinách důležitou roli jako vysocí představitelé státu a církve, ale také jako pokrokoví správci panství. Spojeni jsou i s rozvojem lyžování. Přiblížit je veřejnosti chce pokračování projektu Po stopách šlechtických rodů, který připravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Program spojený s Harrachy připomene bezmála třicítka institucí.
Projekt s podtitulem „vznešenost zavazuje“ byl zahájen v harrachovských sklárnách, výrobky z nich zdobily kdysi řadu královských dvorů. Podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové je sklářství jeden z velkých odkazů tohoto rodu.
„Harrachové byli moderně smýšlející. Měli dobré vazby na Vídeň, přátelské vztahy s císařem, dlouhá léta působili ve státních službách, mnozí z nich byli významnými diplomaty. Stáli u založení textilního, sklářského i železářského průmyslu u nás a současně byli i mecenáši kultury. Harrachové přicházeli také s prvními sociálními programy pro své zaměstnance,“ upřesnila Goryczková.
Díky častým pobytům v zahraničí přinášeli Harrachové do českých zemí řadu novinek. Jan Nepomuk František hrabě z Harrachu například na konci 19. století pořídil svým zaměstnancům v Krkonoších lyže a přispěl tak k rozvoji turistického lyžování u nás.
Několik výročí
Letošní rok připomíná hned několik výročí v historii rodu. Přesně před čtyřmi sty lety nastoupil Arnošt Vojtěch z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň je tomu čtyři sta let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna.
„První zmínka o rodu Harrachů je ze 14. století z jižních Čech. Pojmenování rodu nese jméno vesnice, odkud pocházeli,“ připomíná Goryczková. Hlavními místy projektu se stal zámek Hrádek u Nechanic, tedy letní lovecké a reprezentační sídlo Harrachů, společně se zámkem Janovice u Rýmařova.
Na Hrádku budou zčásti obnoveny hostinské pokoje, v Janovicích kaple. Harrachy památkáři připomenou přednáškovými cykly, speciálními prohlídkami a kulturními akcemi. Připravuje se také vydání dvou monografií.
