Nejen lyže. Památky přibližují pokrokový rod Harrachů

8 minut
Projekt Po stopách šlechtických rodů přiblíží rod Harrachů
Zdroj: ČT24

Harrachové hráli v českých dějinách důležitou roli jako vysocí představitelé státu a církve, ale také jako pokrokoví správci panství. Spojeni jsou i s rozvojem lyžování. Přiblížit je veřejnosti chce pokračování projektu Po stopách šlechtických rodů, který připravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Program spojený s Harrachy připomene bezmála třicítka institucí.

Projekt s podtitulem „vznešenost zavazuje“ byl zahájen v harrachovských sklárnách, výrobky z nich zdobily kdysi řadu královských dvorů. Podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové je sklářství jeden z velkých odkazů tohoto rodu.

„Harrachové byli moderně smýšlející. Měli dobré vazby na Vídeň, přátelské vztahy s císařem, dlouhá léta působili ve státních službách, mnozí z nich byli významnými diplomaty. Stáli u založení textilního, sklářského i železářského průmyslu u nás a současně byli i mecenáši kultury. Harrachové přicházeli také s prvními sociálními programy pro své zaměstnance,“ upřesnila Goryczková.

Jan Nepomuk František hrabě z Harrachu
Zdroj: Wikipedia Commons

Díky častým pobytům v zahraničí přinášeli Harrachové do českých zemí řadu novinek. Jan Nepomuk František hrabě z Harrachu například na konci 19. století pořídil svým zaměstnancům v Krkonoších lyže a přispěl tak k rozvoji turistického lyžování u nás.

Několik výročí

Letošní rok připomíná hned několik výročí v historii rodu. Přesně před čtyřmi sty lety nastoupil Arnošt Vojtěch z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň je tomu čtyři sta let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna.

„První zmínka o rodu Harrachů je ze 14. století z jižních Čech. Pojmenování rodu nese jméno vesnice, odkud pocházeli,“ připomíná Goryczková. Hlavními místy projektu se stal zámek Hrádek u Nechanic, tedy letní lovecké a reprezentační sídlo Harrachů, společně se zámkem Janovice u Rýmařova.

Na Hrádku budou zčásti obnoveny hostinské pokoje, v Janovicích kaple. Harrachy památkáři připomenou přednáškovými cykly, speciálními prohlídkami a kulturními akcemi. Připravuje se také vydání dvou monografií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 4 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánovčera v 19:03

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...