Krištof Kintera znovu postavil a pak poničil obchodní dům Kotva či Emauzský klášter

Nahrávám video

Výtvarník Kryštof Kintera postavil na pražském Klárově obchodní dům, kostel, banku i hotel. Všechno ale ve zmenšeném měřítku. Modely brutalistních staveb odlil z betonu, i s podstavci váží pět tun. V parku Holubička zůstanou dočasně jako projekt galerie Kunsthalle Praha.

Kintera si v Praze vytipoval přes třicet brutalistních staveb. Miniatury vytvořil sedmi z nich. „Bylo důležité vybrat zásadní výrazné domy, příliš neopakovat jednoho architekta, ale zároveň, aby každá budova reprezentovala sociálně-urbanistickou funkci ve městě,“ vysvětlil.

Spolu tak sousedí Obchodní dům Kotva třeba s Ústřední telekomunikační budovou. Z betonu odlil stále funkční banku postavenou Karlem Pragerem na Smíchově i už neexistující Hotel Praha. Nejvíce se zabýval tím, co je v útrobách jednotlivých staveb. „Jde mi o vnitřky, aby člověk mohl nahlédnout do struktur těch budov. Proto jsme je stavěli, stejně jako reálný dům, patro po patru,“ dodal.

Křehkost architektury

A po stavbě následovalo boření. Záměrným ničením svých děl upozorňuje na křehkost architektury. Třeba Emauzský klášter má kvůli válečnému bombardování destrukci ve své historii. Do Kinterova výběru se dostal, přestože jeho základy sahají do čtrnáctého století. Zrušen byl jako součást proticírkevní Akce K v padesátých letech minulého století a následně připadl Československé akademii věd.

Tehdy byla také rekonstruována pobořená kostelní věž podle projektu architekta Františka Marii Černého. „V době opravdu krutého komunistického režimu se daří dostavovat křesťanský kostel geniální brutalistní kompozicí,“ upozorňuje Kintera.

Všechny nasvícené a každý jinak velký

Betonové objekty zmenšil vůči reálné stavbě pokaždé v jiném měřítku. „Nebylo třeba, aby bylo všechno stejně velké. Možná aby došlo k znervóznění diváka, jestli je to takto správně,“ dodává Kintera. Například obdivovaný i proklínaný žižkovský vysílač měří v jeho pojetí pět metrů. Stejně jako ostatní miniatury bude v noci nasvícený.

Miniaturu vytvořil i domu, který se realizace v Praze nikdy nedočkal. Utopický projekt Karla Pragera měl strukturu jakéhosi domu nad domem. Podle podobného konceptu byla v Gruzii postavena budova jednoho z tamních ministerstev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 10 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 16 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 19 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...