Kohoutová a Holišová jsou i nejsou Marta Kubišová

Letní scéna Musea Kampa pokračuje v uvádění autorských novinek inspirovaých výraznými osobnostmi, v jejichž osudu se zároveň odráží peripetie dvacátého století. Nový recitál Marta sleduje příběh zpěvačky a disidentky Marty Kubišové. V hlavní roli alternují Hana Holišová a Berenika Kohoutová.

Inscenace Marta vznikla se souhlasem Marty Kubišové, která prý tvůrcům dala svolení ke zpracování jejího životního příběhu. Vznikl recitál, kde se jednotlivé obrazy ze zpěvaččina života prolínají s živou hudbou, herci v obsazení jsou proto zároveň často i zpěváky.

Magický hlas Marty Kubišové je spojen s klíčovými okamžiky české (a československé) historie. Ovšem ať už byla Zlatou slavicí na vrcholu popularity, interpretkou hymny vzdoru během srpna 1968, lepila po zákazu vystupování pytlíky, vystupovala jako mluvčí Charty 77 anebo při sametové revoluci zpívala před zaplněným Václavským náměstím svou slavnou Modlitbu – vždy si podle tvůrců udržela nadhled a postoj silné ženy. Ten jí v těžkých chvílích pomáhal, ale jiné naopak dráždil.

„Když jsme hledali charakter pro postavu Marty, nemuseli jsme hledat žádné zákulisní motivace jejího chování. Je přímočará a všechny věci dělala spontánně tak, jak je cítila. Tímto způsobem ji i hrajeme,“ potvrdila režisérka Adéla Laštovková Stodolová.

Modlitba i Golden Kids

V titulní roli se na Kampě střídají dvě herečky, obě se projevu své předlohy chtějí přiblížit, ale nemíní ho imitovat. „Stále upozorňujeme diváky, že nejsme Marta Kubišová, jenom ji hrajeme a snažíme se ji nějakým způsobem předat,“ říká Berenika Kohoutová. Kubišovou je v komorním recitálu i Hana Holišová.

Během večera zazní mnohé hity, včetně už ikonické Modlitby pro Martu. Objeví se také trio Golden Kids. V něm v roli Heleny Vondráčkové diváci poznají Saru Sandeva či Zuzanu Stavnou, ve Václava Neckáře se promění Jan Cina, případně Denis Šafařík.

Kontext dnešních dní

„S příběhem Marty Kubišové jsem strávila mnoho času a její písně byly krásným studijním materiálem k historickým událostem, které mne vrátily do nesvobody a nelidskosti tehdejší doby. Vůbec jsem si neuměla představit, že se jednoho dne vzbudím a budu jim tolik rozumět v kontextu událostí dnešních dní. Myslím, že je to to nejpodstatnější, co jsem zatím napsala, a taky je pro nás tvůrce moc důležité, aby toto představení vidělo co nejvíce lidí,“ přeje si autorka scénáře Daniela Sodomová.

Na Letní scéně Musea Kampa se zároveň hrají i inscenace z minulých let. Werich přibližuje herce, který kus života prožil v nedalekém domě. Meda je pak poctou zakladatelce muzea, nedávno zesnulé mecenášce Medě Mládkové. Představení vzniklo před třemi lety k jejím stým narozeninám.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 14 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...