Něha a křehkost skrytá za proudem vulgarit. Hispanistka Charvátová láká ke čtení Období hurikánů

7 minut
Rozhovor s hispanistkou a překladatelkou Anežkou Charvátovou
Zdroj: ČT24

Fernanda Melchorová je objev současné latinskoamerické prózy. Mexická spisovatelka a oceňovaná novinářka přináší surové svědectví ze zapadlého městečka, kde se sama narodila. Román Období hurikánů, který již vyšel v mnoha evropských jazycích a byl nominovaný na Mezinárodní Bookerovu cenu, vychází teď česky v překladu Anežky Charvátové, která kouzlo knihy poodhalila v rozhovoru.

Šamanka je mrtvá. Někdo ji zavraždil. Nejde ovšem o to kdo, ale proč. Každý by si našel důvod – zpackaný potrat, peníze, drogy, ponížení, zoufalství. Příběh zapadlého městečka se pak valí v proudu vulgarit, nářků a nadávek.

„Je pravda, že je to velmi drsná kniha. Není to lehké čtení, ale za tím proudem vulgarit a velmi nenávistných výrazů je často skrytá velká něha a křehkost a vlastně taková zoufalá touha po lásce, která tam charakterizuje všechny postavy,“ popisuje román Období hurikánů jeho Charvátová.

Překladatelka zdůrazňuje, že v příběhu vraždy nejde o samoúčelné předvádění násilí, jako například v současných populárních seriálech z prostředí jihoamerických narkomafií. „Sama autorka říká: Já nechci násilí předvádět okázale. Nechci ho ukázat zvenčí, ale chci ho zachytit zevnitř, jak ho právě prožívají samy postavy. To si myslím, že se jí moc hezky podařilo,“ uvádí Charvátová.

Vypravěčský styl podobný vlnám

Melchorová v knize podle překladatelky nabízí rytmické, strhující vyprávění. „Vypravěčský styl bych přirovnala třeba k vlnám, které doráží na karibské pobřeží u přístavu Veracruz. Vždy při přílivu přijde vlna, vrátí se. Pak další o kousek dále. Takto ty postavy vlastně vypráví příběhy. Vždy něco začnou, po mnoha vsuvkách se zase vrátí a ten příběh posunou o kousek dál,“ popisuje.

Lexikálně prý není problém takový román překládat, protože mexičtina je podobně obrazná jako například hovorová čeština. Problém byl spíš v tom, aby každá postava měla svůj výrazný styl. Kniha totiž má jakousi kolektivní ženskou vypravěčku z vesnice, v jejímž jazyku se prolínají staré rituály, pověry a mýty. Ta se však střetává se subjektivními pohledy jednotlivých protagonistů, kteří jsou mnohem více syroví a suroví.

Odkaz na českou literaturu

Melchorová je původně novinářka a její kniha měla být reportáží. „Pro nás je také zajímavé, že píše scénáře. Mimochodem i na českém Netflixu je mexický seriál Somos., na jehož scénáři spolupracovala,“ vypráví Charvátová. Že se Melchorová nakonec rozhodla vydat román, nikoliv reportáž, nelze podle Charvátové vysvětlit jen obavou o bezpečnost.

„Myslím, že látka si právě vyžádala ten styl. Najednou ji to přerostlo, nebyla to jen reportáž, ale stal se z toho román, který je nesen dopředu právě výrazným rytmizovaným, byť velmi drsným, ale opravdu strhujícím jazykem,“ říká překladatelka. Melchorová podle ní používá jazyk lidí naprosto odstrčených na okraj společnosti, který používá třeba Kolumbijec Fernando Valejjo, jehož současný jazyk také vyrůstá z beznaděje chudoby. Charvátovou napadl při překládání i odkaz na českou literaturu.

„Vzpomněla jsem se na dávnou undergroundovou knížku Jana Pelce, která se jmenuje …a bude hůř, kde se vyžívá v hodně drsném a hovorovém jazyku i v bezútěšném prostředí,“ míní překladatelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...