Pána prstenů, ať již knižní, nebo filmovou verzi, zná snad každý. Kniha Johna Gartha Světy J. R. R. Tolkiena přibližuje skutečná místa, která byla – téměř s určitostí – předobrazem všech těch magických kulis, jimiž Tolkien své fantastické příběhy zaplnil a ilustroval.
Kde leží Středozem? Tolkienovu fantazii a skutečnost srovnává kniha
Tolkienovská literatura je skutečně bohatá, dokládá tak nejen zájem badatelů o jeho dílo, ale stejně tak zájem čtenářů jeho fantastických příběhů.
Vedle literárně-vědných či životopisných prací ovšem vznikají rovněž díla zabývající se tolkienovským odkazem z jiného úhlu pohledu – v češtině tak máme například vydání přibližující různé ilustrátory jeho knih, máme i knižní vydání map Středozemě, sestavených a vykreslených podle románových předloh. To vše se ovšem pohybuje v rovině Tolkienovy fantasie, vychází z ní a reaguje na ni.
Jiná planeta, nebo skutečná místa?
John Garth na to ve své knize šel jinak, a aby to bylo úplně jasné, název knihy ještě doplnil podtitulem „Místa, která inspirovala Středozem“. Návodem k tomu, co si pod tím máme představit, by mohly být hned dva výroky samotného Tolkiena:
„Řada recenzentů má za to, že Středozem se nachází na jiné planetě“ a pak: „Své předlohy si vybírám jako každý – ze ‚života', který znám“. Jakoby nám tím říkal, podívejte se kolem sebe a tam hledejte, tam najdete vše, co mě inspirovalo a co jsem, přetavené, vložil do stránek svých knih.
Garth si vzal Tolkienovy rady k srdci, a jak sám píše, „předkládá mnoho svých teorií o tom, co inspirovalo ‚legendárium' Středozemě, krom toho i řadu přesvědčivých a pozoruhodných závěrů jiných autorů“.
Šel tak v Tolkienových stopách a při rozhodování, zda to či ono místo mohlo posléze skončit v příbězích Středozemě, hledá nejen fyzickou podobu nalezených lokací, ale zaměřuje se i na „skutečná a imaginární místa, která Tolkien znal ze své četby“. Zároveň bere v potaz i kombinaci polohy, ekologie, kultury, názvosloví a další faktory. Vše činí srozumitelně, s mnoha odkazy.
Obrazové důkazy
Garth postupně prochází Anglii a její odraz v hobitím Kraji, poté se zaměřuje na „širší kulturní vlivy na národy, jazyky a kosmologii Středozemě“, probírá i vztah elfů a skutečné Anglie, podrobně se věnuje zachycení a odrazu vodstev, včetně moře, lesů a hor.
Vše dokumentuje jak fotografiemi či dalším důkazním obrazovým materiálem, tak ilustracemi z Tolkienových děl. Jistě zajímavé je pak zařazení kreseb samotného Tolkiena. Pro lepší přehlednost je text doplněn mnoha vysvětlujícím boxíky, jako třeba Nepřátelský svět, Mytologie pro Anglii či Jména řek.
Světy J. R. R. Tolkiena jsou tak další cennou položkou ve stále narůstající literatuře zasvěcené jak Tolkienovi, tak jeho knihám.
