Svět slaví Den piana, proslulého nástroje velkých skladatelů. Rozeznívá ho mechanika kladívek a dusítek

Muzikanti, posluchači i milovníci klasických hudebních nástrojů si připomínají celosvětově Den Piana. Nástroj fungující na kladívkových mechanikách má více než třísetletou tradici. Stal se nerozlučným společníkem skladatelských velikánů historie klasické hudby a je v tradičních i inovativních formách pevnou součástí hudební produkce dodnes. Den piana se letos slaví 29. března, tedy osmaosmdesátý den v roce – nástroj má totiž právě osmdesát osm kláves.

Britové používají výraz „tickling the ivories“, v překladu „lechtání slonoviny“. Právě hru lidských prstů s černými a bílými klávesami si posluchači asociují jako první. Očím ale zůstává skryto, co se děje uvnitř sofistikovaného nástroje.

Piano je strunný, úderný hudební nástroj. Jeho tón vzniká chvěním strun rozkmitaných úderem plstěných kladívek. Skládá se z několika částí, kromě kláves, pedálů i z ozvučné desky nebo skříně, v níž je uložen mechanismus nástroje se strunami a klávesnicí. Ten obsahuje řadu pák, které propojují klávesu s kladívkem a dusítkem strun.

93 minut
56. ročník Chopinova festivalu 2015 - Klavírní Recitál
Zdroj: ivysílaní ČT

Způsob uložení kladívkové mechaniky je odpovědí i na častou otázku. Klavír nebo piano? Struny v klavíru jsou nataženy vodorovně, tedy souběžně s podlahou. Klavír tak stojí zpravidla na třech nohách a tvarem připomíná křídlo (proto se často používá označení klavír-křídlo).

Menší nástroj, jehož rezonanční skříň je umístěna svisle (a struny ve svislé rovině), se nazývá pianino. „Vzhledem k tomu, že pianino nezabere tolik místa jako klavír, je často používáno v menších bytech. I pořizovací cena pianina je v drtivé většině případů nižší než pořizovací cena klavíru,“ uvádí slavný český výrobce Petrof.

Piano je pak souhrnný název pro klavíry (křídla) i pianina.

  • V dobách národního obrození chtěla skupina puristů, kteří se snažili o očištění českého jazyka od všech cizích pojmenování, pro piano prosadit název „prstobřinkoklad“. Novotvar se však neujal.
  • Zdroj: Petrof

Vynálezce piana

„Objev“ piana, neboli nástroje s kladívkovou mechanikou, se datuje na přelom sedmnáctého a osmnáctého století. Poprvé ho sestavil ve Florencii v roce 1698 Bartolomeo Cristofori. Ten pracoval na dvoře Ferdinanda Medicejského jako správce hudebních nástrojů. 

V Německu s tímtéž experimentoval Gottfried Silbermann, další vývoj pokračoval ve Vídni i v Anglii. V následujících letech se strunný nástroj s kladívkovou mechanikou různě měnil a do definitivní formy, jak jej známe dnes, se dostal až ve druhé polovině devatenáctého století.

Fortepiano z dílny Bartolomea Cristoforiho z roku 1720. Je nejstarším dochovaným pianem. Fotografie je z Metropolitního muzea umění v New Yorku
Zdroj: Wikimedia

Petrof aneb česká stopa v historii nástroje

České země proslavil ve světě výroby hudebních nástrojů Antonín Petrof, který v devatenáctém století založil stejnojmennou firmu, jež funguje dodnes. Značka patří k českému rodinnému stříbru.

Přestála války, hospodářské krize, změny režimu. Generace klavírníků v ní vyráběly křídla, harmonia a pianina v nejvyšší kvalitě s vlastními zlepšeními a patenty. První klavír královéhradecký výrobce představil roce 1864, v roce 2019 tak oslavil výročí 155 let.

3 minuty
Události: 155 let od založení firmy Petrof
Zdroj: ČT24

Od doby prvního piana Petrof se pod touto značkou vyrobilo přes 600 tisíc nástrojů. Dnes firma obchoduje na pěti kontinentech a vyváží do více než 65 zemí celého světa a je největším výrobcem v Evropě.

Nástroj od hradecké společnosti vlastní mimo jiné Paul McCartney ze slavných The Beatles, měl ho i už zesnulý hudební génius Ennio Morricone, poznamenal magazín Forbes.  Koncertovali s nimi jazzmani Duke Ellington, Oscar Peterson, Count Basie či Herbie Hancock nebo šansoniéři Charles Aznavour, Gilbert Bécaud nebo Mireille Mathieu.

Piano Day

Není náhodou, že letos připadá takzvaný pianový den na 29. března, tedy osmaosmdesátý den v roce. Dnešní klavíry a pianina mají totiž právě osmdesát osm kláves. Myšlenka uctít během čtyřiadvaceti hodin na mezinárodní úrovni tento slavný hudební nástroj je relativně mladá. První ročník se odehrál v roce 2015. Nápad je z hlavy německého hudebníka Nilse Frahma.

Různé druhy performancí vyzdvihujících kult piana v roce 2021 probíhají kvůli pandemii on-line. Ale třeba loni se konalo v souvislosti se svátkem více než sto akcí po celé planetě. Soupis těch letošních najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...