Národní muzeum vystavuje červeného mauritia a další poklady světové filatelie

Národní muzeum v Praze otevřelo ve své historické budově filatelistickou výstavu soukromých sběratelů nazvanou Poklady světové filatelie. Návštěvníci na ní uvidí i vzácného červeného mauritia. Výstava potrvá do 3. ledna, pokud pořadatelé získají výjimku, díky níž se bude moci na výstavu chodit i po 17. prosinci, kdy se kvůli přechodu do vyššího stupně protiepidemického systému mají muzea veřejnosti opět zavřít.

Výstavu s názvem Poklady světové filatelie pořádají Národní muzeum a Prestige Philately Club Prague ve spolupráci s nejstarším filatelistickým klubem, rakouskou Vindobonou. Raritní známky představí i nejprestižnější filatelistický klub světa Club de Monte Carlo. Hodnota všech vystavených exponátů je čtvrt miliardy korun.

Dvojice mauritiů patří mezi známky, které znají nejen filatelisté, ale ví o nich i mnoho laiků. V Praze je nyní možné vidět červeného mauritia z roku 1847. Spolu s modrou dvoupencí se staly legendami, protože právě ony poprvé ukázaly, jak může být některý unikát nedostupný.

Existuje 15 exemplářů z původního nákladu 500 kusů. „Ten, který vystavujeme, byl nalezen v korespondenci obchodníka s vínem roku 1864. Známka prošla největšími sbírkami své doby,“ řekl prezident Prestige Philately Club Prague Tomáš Mádl.

Český filatelista vlastní hned několik mauritiů

Před několika lety známku získal český filatelista a investor, který ji zapůjčil pořadatelům výstavy. Její hodnota se odhaduje na 20 milionů korun. Sběratel, který zatím chce zůstat v utajení, má ve sbírce i vzácnějšího a dražšího modrého mauritia a ještě další dva exempláře červeného mauritia. „Vytvořil tak uskupení slavných mauritiů, které je dnes největší na světě, britská královna má jen dva exempláře. Cena tohoto konvolutu je přes 200 milionů korun,“ doplnil Mádl.

Ačkoliv je mauritius asi nejznámější koloniální známkou, nebyl úplně tou první. Tou je Lady McLeod vydaná už v dubnu 1847 na ostrově Trinidad a nyní bude také na této výstavě k vidění. Absolutní prvenství ve světě poštovních známek pak připadá známce Penny Black, která spatřila světlo světa v roce 1840. Na výstavě bude možné si prohlédnout rekonstrukci jejího archu.

Výstava představuje i další rarity

Mezi vystavovanými raritami je také třeba úplně první dopis přepravený pravidelnou poštou v 16. století, první novinové známky světa či unikáty přetisků Pošta československá 1919.

Vstupné na výstavu je ve středu a ve čtvrtek 200 korun v rámci vstupenky do celého muzea. Po případném udělení výjimky se vstupné upraví. Zatím na výstavě platí současná opatření, podle nichž může být kapacita prostor využita z jedné čtvrtiny. V případě udělení výjimky se hygienická opatření ještě zpřísní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...