Retrospektiva Jiřího Načeradského se koná Době navzdory. Představuje díla ze sbírek Mládkové i Železného

Nahrávám video

Jak se doba od šedesátých let po začátek nového tisíciletí odráží v tvorbě malíře Jiřího Načeradského, ukazuje jeho retrospektiva v Jihlavě. Oblastní galerie láká návštěvníky dvojsmyslným titulem „Době navzdory“, který odráží jak etapu autorova mládí, tak s trochou ironie i dnešní situaci. V expozici se sešly obrazy ze sbírek Medy Mládkové, Roberta Runtáka, Vladimíra Železného i autorovy rodiny.

Název výstavy odkazuje k tomu, jak se společnost během malířova života proměňovala. „Zažil si všechny vývojové fáze československé poválečné společnosti, patřil tam jak dozvuk 50. let, uvolnění v 60. letech, normalizace v 70. letech, pozdní normalizace v 80. letech, tak uvolnění v 90. letech a na závěr určitá společenská skepse, kdy se to po roce 2000 všechno zase nějakým způsobem lámalo zpátky,“ říká kurátor Petr Vaňous.

Nejvýznamnější fází Načeradského umělecké tvorby byl podle něho konec 60. let minulého století. „Přesněji rok 1967, kdy vytvořil sérii obrazů podle fotografií, což v té době byl velký progres na české scéně. Obrazy se zabývají tématem sportu, televizního vysílání, estrád, jazzu. Na výstavě jich je zastoupených asi osm,“ pokračuje Vaňous.

Figura, ironie, groteska

Načeradský se narodil roku 1939, zesnul v roce 2014. Výběrová retrospektiva nabídne zhruba na 35 plátnech jeho tvorbu coby čerstvého absolventa Akademie výtvarných umění z roku 1963 i uznávaného výtvarníka, který podle Vaňouse tvořil i v posledních letech před smrtí. Obraz, který je na výstavě nejmladší, vznikl v roce 2009.

Načeradský patří mezi hlavní figurální malíře české poválečné malby, je řazen do proudu, který zároveň pojetí figurální tvorby přehodnocuje a posouvá směrem k ironii, sarkasmu či grotesce.

Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách řady českých i světových galerií. Kolekce představená v Jihlavě stojí ale na dohodě výhradně soukromých sběratelů, mezi které patří i Meda Mládková, Robert Runták nebo Vladimír Železný, a rodiny Načeradského, která spravuje jeho pozůstalost.

Době koronavirové navzdory galerie věří, že Načeradského retrospektiva bude moct zůstat otevřená až do poloviny února a že si na ni najde cestu co největší množství milovníků umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 23 mminutami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 14 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 16 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.