V čele Národní galerie Praha (NGP) stane Alicja Knastová, jež byla do letošního roku ředitelkou Slezského muzea v polských Katovicích. Vzešla z výběrového řízení, které ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vyhlásil v dubnu. Ve finále se rozhodovalo o třech možných kandidátech, kromě Knastové se uvažovalo také o řediteli ostravské galerie Plato Markovi Pokorném a Jiřím Fajtovi, který už na pozici ředitele NGP pět let působil.
Tři finalisty doporučila ministrovi kultury komise složená z tuzemských i zahraničních odborníků. Poté kandidáti prošli manažersko-psychologickým testem u externí společnosti a ve třetím kroku ministerstvo oslovilo zahraniční výstavní instituce, jimž poslal k posouzení anonymní koncepty potenciálních ředitelů.
Oslovena byla mimo jiné vídeňská Albertina, Centre Pompidou v Paříži či Metropolitní muzeum v New Yorku. Podle ministra kultury žádný z kandidátů „nezvítězil“ jednoznačně ve všech třech částech.
Vyhazov za kritiku?
Alicja Knastová se funkce ujme 1. ledna příštího roku. Sedmačtyřicetiletá nová šéfka Národní galerie vystudovala muzikologii a následně působila v několika polských muzeích. Naposledy vedla Slezské muzeum v Katovicích. „Dokázala zvýšit jeho návštěvnost více než desetkrát. Také získala ocenění od Metropolitního muzea v New Yorku a Asociace muzeí v Nizozemí,“ uvedl ministr Zaorálek.
Jak uvedl letos v červnu server aktualne.cz, ze Slezského muzea Knastovou odvolala místní samospráva. Odkazovala na audit, podle nějž ředitelka nedostatečně dohlédla na deinstalaci výstav nebo odmítla zveřejnit ceník pronájmů muzejních prostor pro firmy. Knastová ale důvody svého odvolání označila za zástupné.
Už loni podle aktualne.cz Knastová zveřejnila, že jí pravicová vláda strany Právo a spravedlnost vyhrožovala vyhazovem. Knastová tehdy kritizovala, že strana využívá Slezské muzeum k pořádání politických akcí. Podle serveru Observer.com mohla být Knastová z čela katovického muzea propuštěna v rámci politických čistek, jimiž se polská vláda údajně zbavuje kritiků.
Plány Alicje Knastové: Oslovit mladé lidi a komunitu
Ve svém představovacím proslovu označila Národní galerii Praha za významnou instituci, která ale stojí před výzvami jednadvacátého století. „Je důležité zabývat se přístupností sbírek a zároveň tím, aby mladí lidé, kteří se narodili v éře internetu, chodili do galerií, protože právě tito lidé budou za zhruba dvacet let rozhodovat, zdali bude tato oblast vzkvétat, nebo ne,“ domnívá se Knastová.
Dodala, že chce pracovat s mladými lidmi, aby v nich „vzbudila lásku k tradicím, jakkoliv tradice můžou být považovány za zastaralé slovo“. Ve svém konceptu zmiňovala mimo jiné nutnost digitalizace sbírek.
Zaorálek: Restart kultury vyžaduje invenci
Nová ředitelka také zdůrazňuje, že Národní galerie je součástí občanské společnosti a měla by reagovat na přítomné výzvy. Tou je aktuálně pandemie covidu-19. „Veřejnost může v současnosti prožívat pocity smutku, zahlcení informacemi, každopádně umění a umělecké instituce mají své místo. Musíme plnit povinnost vůči komunitě,“ uvedla.
„Po covidu bude skutečně potřebný určitý restart kultury. Domnívám se, že galerie budou muset hledat nové strategie, nebude to jen návrat zpět,“ souhlasí Zaorálek. Ve vedení Národní galerie je podle něho proto potřeba člověk s invencí. Od Alicje Knastové si slibuje, že „by mohla z NGP udělat opravdu jasnou značku“.
Předchozí ředitel byl odvolán
Poslední rok a půl měla Národní galerie Praha dočasné vedení. Předchozí ředitel Jiří Fajt, který do funkce nastoupil v lednu 2014 místo předtím odvolaného Vladimíra Rösla, byl sám náhle odvolán.
Tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) své rozhodnutí zdůvodnil hospodářskými pochybeními a podal trestní oznámení. Policie později obě trestní oznámení odložila a Česká republika se Fajtovi za odvolání z funkce ředitele NGP omluvila.
Staňkovo počínání vedlo k protestům části kulturní obce a bylo na počátku úvah o jeho odchodu z funkce. Na konci loňského srpna pak prezident po dlouhých průtazích způsobených odmítáním nominace Michala Šmardy jmenoval ministrem Zaorálka.
Ten po svém nástupu na resort zrušil konkurz vyhlášený Staňkem, z vedení NGP odvolal ekonoma Ivana Morávka, jehož na tento post dosadil Staněk, a řízením galerie pověřil Anne-Marii Nedomu. Jejím úkolem bylo analyzovat situaci v galerii a připravit instituci na příchod nového šéfa.
