S říjnem začaly v česku také dvě literární akce. Ke společnému předčítání v rodinách opět vybízí Týden čtení dětem. Koná se po celém Česku, zahájení ale pořadatelé umístili do Českého Těšína, kde před deseti lety projekt začínal. Zájem o čtení navíc podpořili i písní, nazpívali ji Richard Krajčo nebo David Stypka. Literatura je od 1. října tématem také v Táboře. Na tamním, třídenním knižním festivalu se letos představí přes šedesát malých nakladatelů.
Týden čtení dětem zahrnuje desítky akcí, na nichž se bude nejen číst, ale také třeba vyprávět. „Odhadujeme, že by to mohlo být dvě stě tři sta institucí, ale to jsou jen ty, co se zapojí oficiálně,“ upřesňuje Eva Katrušáková, ředitelka projektu Celé Česko čte dětem, který za Týdnem čtení dětem stojí.
Čtenářský zájem u dětí od začátku poporují i známé osobnosti. Knižní poselství letos některé předávaly i novou písní s názvem Budu jejich ochráncem. Písničku o popletených pohádkách nazpívali Mirai Navrátil, David Stypka, Richard Krajčo, Štěpán Kozub nebo Hana Fialová a také karvinský dětský pěvecký sbor Permoník.
Na zahájení v Českém Těšíně pak četl například herec Lukáš Hejlík nebo youtuber Karel „Kovy“ Kovář. „Mám malého synovce, občas čteme, a je to super. Člověk to najednou vidí z jiného úhlu, než když byl malý, a také vidí, jak důležité je se dětem věnovat,“ domnívá se Kovy.
Děti čtou, když čtou i rodiče
Také odborníci se shodují, že četba rozvíjí znalosti, paměť, představivost i slovní zásobu. Jak dlouho se má číst, záleží na věku a individualitě dítěte. Podle organizátorů projektu Celé Česko čte dětem je optimální sednout si s knihou každý den na dvacet minut.
„Neměla by to být další z povinností. Je důležité, aby nás dítě vnímalo i jako čtenáře, ne jen jako předčitatele. I naše průzkumy ukazují, že dítě se stává čtenářem, když vidí, že jeho rodič je čtenářem,“ podotýká Olga Kubeczková z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.
Tabook zkoumá možnosti samoty
Pro dětské i dospělé čtenáře je určen knižní festival Tabook zaměřený na malé nakladatele. V Táboře se koná podeváté, letos kvůli koronavirovým omezením v komornější verzi. „I když tady budeme mít knihy zahraničních nakladatelů, bez jejich přítomnosti je to jinak,“ obává se ředitelka přehlídky Tereza Horváthová.
Hlavním tématem aktuálního ročníku jsou možnosti samoty. „Nesáhli jsme k němu jen proto, že byla karanténa. Dřímalo v nás daleko déle. Loni jsme byli na tři měsíce na malém chorvatském ostrově a tam jsme zažili velkou izolaci, jako rodina. Zkoumali jsme téma z různých stran dávno před tím, než tady něco jako koronavirus vypuklo. A zajímal nás i ohraničený český rybníček,“ podotýká ředitelka.
Placák, Landovský, Hůlová a místa, která jakoby umřela
Z tuzemských autorů dorazí třeba Beatrice Landovská, dcera herce Pavla Landovského, která napsala vzpomínkovou knihu o svém dětství. „Je to plastické, nádherné a strašně vtipné psaní,“ zhodnotila Horváthová. Přijedou i Martin Ryšavý, Petr Borkovec, Petra Hůlová nebo Jiří Dědeček.
V Galerii U Radnice vystavuje výtvarné deníky více než dvacítka autorů, jako byli a jsou František Štorm, Josef Váchal nebo Michal Cihlář. Program přináší i čtení textů prozaika Josepha Mitchella nebo přednášku filozofa Miroslava Petříčka.
„Vydáme se do táborských zákoutí, která ztratila svůj původní význam. Hledali jsme místa, která jako by umřela. Našli jsme krásnou bývalou truhlárnu, budou tam přednášky a čtení. A protože Petr Placák bude mluvit o své nové knize, která se týká toho, jak křesťané zpracovávali komunismus, tak přednáška bude v malé kapli za barokním kostelem na náměstí Mikuláše z Husi. Je to zvláštní opuštěné místo, věřící tam chodí málokdy,“ doplnila ředitelka.
Festival připomíná i tři sta padesát let od smrti Jana Amose Komenského s odkazem na propojení literatury a pedagogiky. Prostor dostal i francouzský komiks nebo vzpomínky na bývalou Jugoslávii. Návštěvníci mohou také zajít na tržiště knih.
