Před sto lety začali hrát na prknech olomouckého Moravského divadla česky

Moravské divadlo v Olomouci slaví sté výročí vzniku stálé české divadelní scény. Divadlo bylo poprvé otevřeno jako české 1. září 1920 slavnostní premiérou Smetanovy Libuše. Do té doby se na jevišti hovořilo výhradně německy. Divadlo má kapacitu čtyři sta diváků a jeho empírová budova na Horním náměstí je od roku 1958 kulturní památkou České republiky.

Významné jubileum chtělo vedení divadla připomenout výstavou v Senátu, kočováním po kraji a také vybudováním Prozatímní scény na Výstavišti Flora. Pandemie koronaviru ale plány překazila. Zrušen byl i původní slavnostní večer stanovený na 6. září. 

Vybudování Prozatímní scény přeložilo vedení divadla na příští rok, stejně jako plánovanou výstavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. V příštím roce chce divadlo pokračovat i v kočování po Olomouckém kraji.

„Mrzí nás, že jsme museli odložit většinu plánovaných oslav, hlavně velkou spolupráci s Výstavištěm Flora Olomouc, kde měla stát Prozatímní scéna. Naštěstí jsme se díky zlepšující se situaci mohli k části plánů vrátit, a tak jsme v omezené míře kočovali po Olomouckém kraji a mohli jsme uspořádat Moravské divadelní léto,“ uvedl ředitel divadla David Gerneš.

Část oslavy přesunulo divadlo na listopad

Hlavní část oslav se uskuteční až při Noci divadel 21. listopadu. Program začne již dopoledne, návštěvníky čekají exkurze po zákulisí, workshopy i besedy.

„Program, na kterém se budou podílet všechny tři umělecké soubory Moravského divadla, vyvrcholí galavečerem za účasti významných osobností spojených s historií a současností divadla. Během večera budou také představeni noví emeritní členové Moravského divadla,“ nastínil mluvčí David Kresta. Do konce roku vyjde také kniha věnovaná stoleté historii českého divadla v Olomouci.

V Olomouci působila Gollová i Bek

Moravské divadlo Olomouc je stálou českou divadelní scénou již od roku 1920, kdy v budově na dnešním Horním náměstí navázalo na devadesát let starou historii Königliches städtisches Theater. S dějinami olomouckého divadla je spojeno mnoho významných jmen jako Gustav Mahler, Eduard Haken či Josef Bek. Ze známých hereček zde působily Nataša Gollová, Slávka Budínová či Marie Vášová. Divadlo sídlí v klasicistní budově z roku 1830.

Moravské divadlo Olomouc je v současnosti jediným divadlem se třemi uměleckými soubory na střední a východní Moravě. Divákům nabízí baletní představení, operu či operetu, ale také muzikál a činohru. Každoročně jej navštíví přes sto tisíc návštěvníků.

Stavba podle plánů vídeňského architekta Josefa Kornhäusela začala vyrůstat na jaře roku 1828 na místě původní měšťanské zástavby, nová klasicistní budova byla slavnostně otevřena 4. října 1830. Nová scéna pod názvem Městské divadlo nabídla prostor pro 900 diváků.

Na fasádě budovy byly po roce 1884 umístěny podobizny velikánů německé kultury – Schillera, Goetheho, Mozarta a Wagnera. Hrálo se převážně německy.

V polovině 20. let 20. století se v tomto divadle přistavoval zadní trakt, v němž se nachází provozní zázemí. Přestavba hlavního objektu v letech 1940 a 1941 podle návrhu Karla Fischera přinesla úpravu průčelí, ze kterého odstranila veškerou figurální i dekorativní výzdobu.

Současnou jednoduchou klasicistní fasádu zakončuje trojúhelníkový štít s plastikou sochaře Vojtěcha Hořínka znázorňující symboly divadla.

Budova Moravského divadla v Olomouci (1940)
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...