Před sto lety začali hrát na prknech olomouckého Moravského divadla česky

Moravské divadlo v Olomouci slaví sté výročí vzniku stálé české divadelní scény. Divadlo bylo poprvé otevřeno jako české 1. září 1920 slavnostní premiérou Smetanovy Libuše. Do té doby se na jevišti hovořilo výhradně německy. Divadlo má kapacitu čtyři sta diváků a jeho empírová budova na Horním náměstí je od roku 1958 kulturní památkou České republiky.

Významné jubileum chtělo vedení divadla připomenout výstavou v Senátu, kočováním po kraji a také vybudováním Prozatímní scény na Výstavišti Flora. Pandemie koronaviru ale plány překazila. Zrušen byl i původní slavnostní večer stanovený na 6. září. 

Vybudování Prozatímní scény přeložilo vedení divadla na příští rok, stejně jako plánovanou výstavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. V příštím roce chce divadlo pokračovat i v kočování po Olomouckém kraji.

„Mrzí nás, že jsme museli odložit většinu plánovaných oslav, hlavně velkou spolupráci s Výstavištěm Flora Olomouc, kde měla stát Prozatímní scéna. Naštěstí jsme se díky zlepšující se situaci mohli k části plánů vrátit, a tak jsme v omezené míře kočovali po Olomouckém kraji a mohli jsme uspořádat Moravské divadelní léto,“ uvedl ředitel divadla David Gerneš.

Část oslavy přesunulo divadlo na listopad

Hlavní část oslav se uskuteční až při Noci divadel 21. listopadu. Program začne již dopoledne, návštěvníky čekají exkurze po zákulisí, workshopy i besedy.

„Program, na kterém se budou podílet všechny tři umělecké soubory Moravského divadla, vyvrcholí galavečerem za účasti významných osobností spojených s historií a současností divadla. Během večera budou také představeni noví emeritní členové Moravského divadla,“ nastínil mluvčí David Kresta. Do konce roku vyjde také kniha věnovaná stoleté historii českého divadla v Olomouci.

V Olomouci působila Gollová i Bek

Moravské divadlo Olomouc je stálou českou divadelní scénou již od roku 1920, kdy v budově na dnešním Horním náměstí navázalo na devadesát let starou historii Königliches städtisches Theater. S dějinami olomouckého divadla je spojeno mnoho významných jmen jako Gustav Mahler, Eduard Haken či Josef Bek. Ze známých hereček zde působily Nataša Gollová, Slávka Budínová či Marie Vášová. Divadlo sídlí v klasicistní budově z roku 1830.

Moravské divadlo Olomouc je v současnosti jediným divadlem se třemi uměleckými soubory na střední a východní Moravě. Divákům nabízí baletní představení, operu či operetu, ale také muzikál a činohru. Každoročně jej navštíví přes sto tisíc návštěvníků.

Stavba podle plánů vídeňského architekta Josefa Kornhäusela začala vyrůstat na jaře roku 1828 na místě původní měšťanské zástavby, nová klasicistní budova byla slavnostně otevřena 4. října 1830. Nová scéna pod názvem Městské divadlo nabídla prostor pro 900 diváků.

Na fasádě budovy byly po roce 1884 umístěny podobizny velikánů německé kultury – Schillera, Goetheho, Mozarta a Wagnera. Hrálo se převážně německy.

V polovině 20. let 20. století se v tomto divadle přistavoval zadní trakt, v němž se nachází provozní zázemí. Přestavba hlavního objektu v letech 1940 a 1941 podle návrhu Karla Fischera přinesla úpravu průčelí, ze kterého odstranila veškerou figurální i dekorativní výzdobu.

Současnou jednoduchou klasicistní fasádu zakončuje trojúhelníkový štít s plastikou sochaře Vojtěcha Hořínka znázorňující symboly divadla.

Budova Moravského divadla v Olomouci (1940)
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 31 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 4 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 10 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 10 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 15 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
včera v 18:00

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánovčera v 14:13
Načítání...