Evropa je teď větší, okomentoval Mick Jagger pád železné opony. Koncert kapely Rolling Stones 18. srpna 1990 v Praze byl důkazem, že i Československo do větší Evropy patří. Místo spartakiádních Poupat duněla strahovským stadionem Satisfaction od symbolu západní kultury.
Tanky se valí ven, kameny se valí sem. Před 30 lety zahráli v Praze Rolling Stones
Rolling Stones měli o vystoupení v Československu zájem už od začátku osmdesátých let, syrové kytary však režimu vadily stejně jako texty slavné kapely. Na první živý koncert si čeští fanoušci museli počkat po revoluci. A nejen fanoušci. „Před rokem jsem si ještě říkal, že asi nikdy neuvidím Prahu. Nikdy tady nebudu hrát. Byla tu z ideologických rozdílů zeď,“ podělil se o své obavy i Keith Richards při pražském koncertě.
„Věci se ale změnily,“ ocenil vzápětí. Jeho slova ilustrovaly i plakáty, které v československých ulicích poutaly na koncert rockové legendy. „Tanky se valí ven, kameny se valí sem,“ stálo na nich s odkazem na konec dočasného pobytu sovětských vojsk, který trval přes dvacet let.
Proč neodpovídáte na faxy? Žádný nemáme
Rachot valících se kamenů si přišlo na Strahov poslechnout na sto tisíc lidí. Nadšení neschladil déšť ani organizace koncertu vybudovaná na zelené louce. Smlouva se podepsala teprve 1. srpna, když už se Rolling Stones k Praze blížili přes koncert ve Vídni.
„Potřebovali jsme dostat dolů cenu lístků, protože kupní síla tady tehdy nebyla, ale zároveň jsme potřebovali poplatit všechny ty věci. Kapela sice hrála zadarmo, ale to ostatní stojí skoro stejné peníze. Museli jsme to, co normálně dělá produkce kapely, převést na nás, bez jakýchkoliv zkušeností,“ popisuje jeden z organizátorů koncertu Lubomír Schmidtmajer.
Lístek stál kolem 250 korun (obvyklá cena za koncert byla tehdy 20 či 30 korun), rozpočet na uspořádání akce dosáhl 25 milionů. Organizátoři se museli popasovat s požadavky, které dosud neřešili. Třeba kde sehnat tunu suchého ledu na chlazení elektrických agregátů nebo čtyři speciální vysokozdvižné vozíky, když v celé republice byly jen dva.
„Neustále se také ptali, proč jim neodpovídáme na faxy. A my řekli: Protože žádný nemáme,“ prozradil o „punkových“ přípravách spoluorganizátor Milan Pešík. „Vypadali jsme jako pitomci, protože málokdo z nás uměl anglicky. Přezdívalo se nám yesmeni, jak jsme na vše kývali,“ dodal.
To můžete zažít jen tam, kde jste ještě nehráli
Do Prahy přiletěli Rolling Stones o den dřív. Město si prošli po svých jako jiní turisté, takže lidé mohli v centru narazit na slavné muzikanty, jak si prohlíží památky. Na večeři je Olga Havlová, jejíž nadaci „Stouni“ svůj honorář za koncert věnovali, pozvala do prezidentovy oblíbené restaurace Na Rybárně. Společnost Micku Jaggerovi nad pstruhem dělal mimo jiné i Vladimír Mišík, který s kapelou Etc… vystoupil 18. srpna na Strahově jako předskokan. Byl z toho prý tak nervózní, že si na pódium místo nástroje přinesl jen prázdný futrál od kytary.
„Největším momentem pro mě asi byla ta obrovská show. Velká nafukovací zvířata byla jako z jiné planety a na konci ohňostroj – další nemyslitelná věc,“ podělil se o své tehdejší dojmy hudební publicista Honza Dědek.
Jako mimořádný vnímalo koncert nejen stotisícihlavé publikum, ale i samotná kapela, kterou při odletu zastihl telegram od Václava Havla. V poděkování jim napsal, že jejich hudba vypovídá o tom, oč on usiluje svým životem i tvorbou. „Spousta lidí, kteří nás vítali, všechno nové, co jsme mohli vidět, to můžete zažít jen tam, kde jste ještě nikdy předtím nehráli,“ poznamenal Keith Richards.
Koncert Rolling Stones otevřel strahovský stadion dalším velkým koncertům západních hvězd. V devadesátých letech ho zkoušely zaplnit Guns N' Roses, Pink Floyd nebo U2. Prim ale hrají Rolling Stones. V roce 1995 se na Strahov vrátili před sto třicet tisíc lidí.