Supraphon musí synovi Ladislava Smoljaka zaplatit za desky, které vydal bez jeho souhlasu

Soud přiznal Filipu Smoljakovi, synovi zesnulého režiséra Ladislava Smoljaka, 58 tisíc korun a úroky od Supraphonu, který bez mužova souhlasu vydal limitovanou edici desek k 50. výročí Divadla Járy Cimrmana. Smoljak požadoval 100 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný. Hudební vydavatelství s ním nesouhlasí. Navrhovalo, aby soud Smoljakovi přiznal částku ve výši 13 tisíc korun. Filip Smoljak podle vyjádření firmy dělá při poskytování licencí obstrukce a jeho jednání je v rozporu s dobrými mravy.

Filip Smoljak (na snímku z roku 2016)

Zdroj: ČTK Autor: Michal Doležal

Soudce pražského městského soudu Filip Liška stanovil částku, kterou má vydavatelství vydat Smoljakovi coby bezdůvodné obohacení, jako dvojnásobek takzvané obvyklé ceny licence. Rozhodoval o prvních 500 kusech desek, jež Supraphon prodal. Kvůli později prodaným kusům bude muset Smoljak podat další žalobu.

Právník Supraphonu: Jde o peníze

„Do kontaktu s žalobcem (Smoljakem) jsme vstoupili rok před vydáním kompletu – nejprve přes jeho zastupující agenturu, potom přímo s ním. Dostal od nás návrhy licenčních smluv,“ uvedl právník Supraphonu Petr Ostrouchov.

Poukázal na to, že Smoljak nepodává žaloby, kterými by chtěl dosáhnout zákazu užívání cimrmanovských děl. Domáhá se pouze peněz. „Jediným jeho záměrem je inkasovat dvojnásobek než jeho sourozenci,“ poznamenal. „Jako jediný z dědiců neposkytuje licence. Hromadně podává žaloby i na pořadatele dílčích zájezdových představení,“ dodal.

Filip Smoljak: Jde o princip

Smoljak už dříve uvedl, že k Supraphonu nemá historicky naprosto žádnou důvěru a že by mu práva nikdy nesvěřil. Od soudu odcházel spokojený. „Uspěli jsme víc, než jsme čekali,“ řekl.

Režisérův syn tvrdí, že mu jde zejména o princip a že chce požadované peníze použít na prospěšné účely. Na svém blogu napsal, že „podporuje amatérské nevýdělečné divadelní soubory ze všech koutů Čech a Moravy, aby mohly hrát divadelní hry (Ladislava) Smoljaka a (Zdeňka) Svěráka“.