Je doma máma? Tomáš Klus složil píseň k filmu V síti o zneužívání na webu

Muzikant Tomáš Klus přichází s písní k novému dokumentu, který se stal událostí ještě před svou premiérou. Film režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka se věnuje tématu sexuálních predátorů na internetu. Očekávaný snímek vstoupí do kin už 27. února.

Píseň nazvaná Je doma máma? vzešla ze spolupráce Tomáše Kluse a Víta Klusáka. Impuls pro její vznik vzešel od filmařů, ale Klus si po zhlédnutí filmu vzal téma natolik za své, že první verzi textu poslal už za dva dny.

Iniciační moment vzniku skladby líčí Klusák následovně: „S Tomášem nás svedla dohromady poťouchlá náhoda, na jedné akci byl zasedací pořádek podle jmen na židlích a ty papíry Klus a Klusák dal kdosi naschvál vedle sebe. Tak jsme se dali do řeči a Tomáš se ptal, kdy už bude venku film V síti. A já mu povídám: V únoru. A nechceš k tomu napsat písničku?“

„Tomáš pak záhy viděl film a na dva dny se zavřel do studia. Po těch dvou dnech mi přilétla zpráva: Sorry, zkoušel jsem všechno možný, ale zatím nic použitelného… Ale za pár hodin přišlo: No, vlastně jsem něco napsal, ale skončilo to v koši. Ale jsi taky šílenec, tak ti to pošlu,“ pokračuje Klusák. 

„Když mi Vít nabídl, zda bych k V síti nenapsal píseň, přijal jsem hozenou rukavici především proto, že ji hodil on. Jeho práce si nesmírně vážím, neboť jde do hloubky a nejen, že nastavuje zrcadlo, otevírá diskuzi, ale především s tématem pracuje kontinuálně a snaží se nabízet východiska, šířit osvětu, aktivizovat. To je velmi důležité,“ říká k tomu Klus.

Sám se rozhodl zvolit nečekanou perspektivu samotného internetového predátora. „Když jsem ji pustil doma, chvíli to smrdělo rozvodem, neboť jsem šel po Vítově vzoru na dřeň a zvolil nepříjemný pohled z první osoby, protože myslím, že je na šokující téma nutné upozornit šokantně. Jsme totiž, jak se říká, dnes už zvyklí na ledasco. Sám jsem neměl tušení, jak alarmující je situace, neboť mé děti doposud V síti nejsou. Jsem ale přesvědčen, že film hne i bezdětnými,“ vysvětluje.

Videoklipu vévodí tanec predátora, autorem choreografie je tanečník Marek Zelinka, vítěz StarDance z roku 2015. Cílem videoklipu i samotné písně podle autorů rozhodně není zlehčovat téma, ale naopak ještě více upozornit na problém zneužívání dětí na internetu a především k diskuzi přitáhnout i mladší diváky, kterých se problém týká především. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...