Masový vrah Eichmann se hájí ve hře Tomáše Vůjtka Slyšení

Ostrava - Popravený nacistický zločinec Adolf Eichmann, který organizoval genocidu Židů, ožívá v inscenaci ostravské Komorní scény Aréna Slyšení. Eichmann se v ní dožaduje slyšení před Bohem, místo toho však přicházejí Židé z prvního ostravského transportu a další postavy. Autor textu Tomáš Vůjtek vyšel především z kontrastu historických záznamů Eichmannových hovorů pořízených po válce v Argentině a jeho výpovědí před soudním tribunálem v Jeruzalémě.

Slyšení Tomáše Vůjtka je završením jeho volného historického cyklu, který mapuje moderní dějiny a vztahuje je k problémům dneška. První byla hra o manželce popravného komunisty Rudolfa Slánského S nadějí, i bez ní, která se snaží odhalit podstatu českého komunismu. Druhý díl Smíření řeší poválečný odsun Němců. Pro závěrečnou část si autor vybral jednoho z největších nacistických zločinců Adolfa Eichmanna. Psaní hry, za kterou získal třetí místo v dramatické soutěži Alfréda Radoka, předcházelo asi půlroční studium historických materiálů.

Autor staví na faktech a poznávací síle humoru

Čerpal ze dvou hlavních zdrojů - ze záznamů rozhovorů z Argentiny, kde se Eichmann po válce až do roku 1950 ukrýval, a z jeho výpovědí před soudem v Jeruzalémě. „V Jeruzalémě Eichmann bojoval o život, a podle toho také vypovídal. V Argentině se ale o své válečné minulosti rozpovídal svobodně. Namluvil několik desítek magnetofonových pásků. Obě výpovědi jsou ideově naprosto odlišné. V textu jsem vycházel z jejich konfrontace,“ řekl autor. Zatímco před soudem se nacista hájil, že proti Židům nepociťoval žádnou zášť a že pouze zodpovědně plnil rozkazy, v kruhu kamarádů se k účasti na genocidě hrdě hlásil.

Vůjtek téma zpracoval s notnou dávkou černého humoru. Vychází přitom přirozeně z autentického dobového slovníku postav, který je často v ostrém kontrastu s hrůzou historických událostí. „Poznávací funkce humoru je pro mne zásadní. Než se dojímat nad utrpením obětí je přínosnější se zlu, které ho působí, vysmát. Svět tím sice nespasíme, ale aspoň ho lépe poznáme,“ vysvětloval autor.

Nacisté si stěžují na obtížnost úkolu, Židé se omlouvají

„Eichmann prohlašuje, že byl jenom takový úředník. V jedné chvíli například říká, že kdyby po něm chtěli cyklisty, tak by jim dodal cyklisty. Jenže ONI chtěli Židy,“ přiblížil představitel hlavní role Marek Cisovský svou postavu. A autor ve hře nacisty také silně polituje. „Svěřují se se svým trápením, jak těžké bylo vyvraždit tolik Židů, jak náročné to bylo celé vymyslet. A ti Židé se celou dobu omlouvají,“ popsal režisér inscenace Ivan Krejčí.

Slyšení zahrnuje i důležité ostravské reálie. Zatímco se Vojtkův Eichmann dožaduje Boha, přicházejí čtyři ostravští Židé, kteří náhodou přežili jeho transporty. Ten vůbec první byl vypravený v říjnu 1939 z Moravské Ostravy do polského Niska nad Sanem. Další postavy jsou žena z lidu a nositelka hlasu lidu Vlastička, dva Eichmannovi kolegové z SS nebo jeho nacistický rival - generální guvernér okupovaného Polska Hans Frank. „Chtěl jsem touto hrou nějak odpovědět na to, jak jsme se chovali za války, jak jsme se chovali po ní, nebo proč už nejsou v Ostravě žádní Židé,“ shrnul Vůjtek.

Nahrávám video
Aréna nazkoušela hru o Adolfu Eichmannovi
Zdroj: ČT24

Hra Slyšení v podání souboru Komorní scény Aréna, který před rokem získal v anketě Divadelních novin titul Divadlo roku, má premiéru v sobotu 28. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 17 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 19 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 23 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
včera v 10:21

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...