Po více než deseti letech navrhne ministerstvo kultury, aby byla postavena nová budova pro Národní knihovnu (NK). Ministr resortu Lubomír Zaorálek má v úmyslu předložit vládě potřebný materiál. Termín ještě není znám. Důvodem pro návrh jsou stejně jako při předchozím neúspěšném pokusu nedostatečné prostorové kapacity knihovny. Zaorálek zároveň jedná s pražským primátorem o možném místě.
Znovu se mluví o blobu od Kaplického. Do vlády míří Zaorálkův návrh na novostavbu Národní knihovny
Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová uvedla, že materiál k návrhu na novou knihovnu už je připraven. Nicméně není zřejmé, zda by se stihlo připravit projekt do konce volebního období. Případné nové usnesení vlády o záměru postavit knihovnu by bylo jen prvním krokem.
Předčasné je podle mluvčí také hovořit o zapojení hlavního města. Z jednání zatím nevyplývá, zda by Praha pozemek poskytla, či se na stavbě podílela ještě jiným způsobem.
Kapacita současné knihovny vystačí do roku 2040
S novostavbou knihovny počítá i nedávno představený Národní investiční plán. Od svého nástupu do funkce v roce 2017 zmiňuje potřebu novostavby i současný ředitel NK Martin Kocanda. Dnešní kapacita knihovny stačí podle něj přibližně do roku 2040.
O nutnosti postavit novou budovu pro NK začal mluvit v roce 2005 její tehdejší ředitel Vlastimil Ježek. Ideu dovedl k uspořádání mezinárodní architektonické soutěže s vítězem Janem Kaplickým. Část politiků a společnosti jeho futuristický návrh nazývaný blob nebo chobotnice ale nepřijala, také podoba soutěže a způsob výběru místa měly své kritiky a ze stavby, na niž už stát vyčlenil přes dvě miliardy korun, sešlo.
Namísto toho se opravily a dostavěly depozitáře v Hostivaři a knihy se denně vozí mezi Klementinem v centru Prahy a periferií města. Barokní areál Klementina se opravuje přes deset let a závěrečná etapa za miliardu korun má skluz několik let.
Kaplického blob není mimo hru
„Dodnes mě mrzí, že nevznikla budova knihovny podle návrhu Jana Kaplického,“ přiznal Zaorálek po nástupu do ministerské funkce na konci srpna. Mrzí ho, že to Praha vzdala, a věří, že dnes by se futuristická stavba lidem líbila, podobně jako vzali v Hamburku za svou budovu filharmonie, během vzniku kritizovanou a zatracovanou. Stát podle něj dlouho spal v otázce řešení prostor pro kulturní instituce a zároveň ve snaze či ochotě přijít s něčím, co bude reprezentovat současnou architekturu.
Pokud by se stát rozhodl oživit Kaplického projekt, teoreticky to možné je. Kaplického manželka loni uvedla, že v takovém případě převede na knihovnu autorská práva na projekt. Ten je však z roku 2017 a tehdy zvažovaná technická řešení už mohou být překonaná.