Literární Cenu Jaroslava Seiferta letos dostane filozof Miroslav Petříček. Porota ocenila jeho knihu Filosofie en noir, kterou minulý rok vydalo vydavatelství Karolinum. Věnuje se proměnám myšlení ve dvacátém století, zejména po tragédii holocaustu. Petříček ocenění převezme v prosinci v rezidenci pražského primátora. Prestižní cenu udílí už od roku 1986 Nadace Charty 77.
„Porota ocenila, že profesor Miroslav Petříček trvale pracuje na tom, aby filozofie vybočila z čistě vědeckých rámců a otevřela se jiným oborům, zejména literatuře a umění. Petříčkovo dílo je nejen aktuální, ale překračuje aktualitu důrazným apelem na hodnotové ukotvení společnosti. Navíc je mimořádně čtivé,“ zdůvodnila nadace výběr laureáta.
Kniha Filosofie en noir vychází z přesvědčení, že myšlení vždy odpovídá své době. Po tragické katastrofě holocaustu je podle Petříčka platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná proto jsou knihy poválečné filozofie často těžko srozumitelné. Odpovídají totiž na traumatizující, jen těžko pochopitelnou zkušenost. Filozofie se ujímá své odpovědnosti s vědomím, že má-li být možná i v druhé polovině dvacátého století a dále, musí přepsat svou tradici a projít radikální proměnou.
„Filosofie en noir je detailním čtením důležitých myslitelů, které je vedeno pokusem učinit z těchto fragmentárních čtení jakousi konstelaci myšlení, jež by na temném nebi filosofie po holocaustu mohla zazářit jako světlo naděje,“ napsal v recenzi pro Salon Práva publicista Petr Fischer.
Žák Jana Patočky
Filozof, překladatel a pedagog Miroslav Petříček se narodil v roce 1951 v Praze. Po maturitě na Akademickém gymnáziu nemohl z politických důvodů studovat na vysoké škole, navštěvoval ale bytové semináře, které v sedmdesátých letech vedl Jan Patočka. Do roku 1990 byl Petříček zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu.
Zaměřuje se především na současnou francouzskou filozofii a vztahy mezi filozofií a uměním. Kromě vlastní tvorby překládá hlavně francouzské a německé autory. Od roku 1992 působí v Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Cenu, jež nese jméno jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta, inicioval v roce 1986 ve Stockholmu jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch.
Je udělována za vynikající slovesné dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech, výjimečně i za dílo celoživotní. Laureáta vyhlašuje Nadace Charty 77 každé dva roky 22. září, v předvečer básníkových narozenin. S cenou je spojena finanční odměna 100 tisíc korun.
Na seznamu laureátů jsou například Pavel Šrut, Ivan Diviš, Václav Havel, Ivan Martin Jirous, Jáchym Topol, Karel Šiktanc, Milan Kundera, Ludvík Vaculík, Ivan Wernisch nebo Eugen Brikcius.
