Cenu Karla Čapka převzala Erika Abramsová. Dala Francii ke čtení Patočku, Klímu i Havla

Literární Cenu Karla Čapka za rok 2018 převzala francouzská lingvistka, editorka a překladatelka Erika Abramsová. Do francouzštiny převedla díla řady českých spisovatelů, básníků, dramatiků a filozofů, například Jana Patočky, Ladislava Klímy, Ivana Blatného, Vladimíra Holana, Jiřího Koláře či Václava Havla. Cenu v rezidenci pražského primátora předal předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček.

Cenu Karla Čapka udílí České centrum Mezinárodního PEN klubu už od roku 1994 každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka „laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“.

Překlady Eriky Abramsové podle poroty, která o udělení ceny rozhodla, vynikají neobyčejnou věrností, jež vyplývá z hlubokého porozumění těmto obtížným textům. „Mají krásný jazyk i styl, jakého je schopen jen člověk, který sám také píše,“ uvedli porotci. Oceněná autorka vydala čtyři knížky vlastních básnicko-filozofických textů.

Péče o Patočku

Erika Abramsová se narodila roku 1952. Vystudovala lingvistiku, literaturu a slovanské jazyky. Od roku 1973 navštěvovala Československo, naučila se dokonale česky a po roce 1977 se soustavně věnovala dílu filozofa Jana Patočky a jeho písemné pozůstalosti.

Za obtížných podmínek komunistického režimu, který ji opakovaně z republiky vyhošťoval, se s mimořádnou pečlivostí podílela na ustavení kriticky ověřeného textu Patočkových děl, zejména pokud vycházela v samizdatu nebo zůstala pouze v opisech a rukopisech.

Její překlady patrně rozhodly o tom, že filozofická tvorba Jana Patočky je zdaleka nejvíce známa, čtena a citována právě ve francouzské jazykové oblasti, kde kolem něj vznikla rozsáhlá sekundární literatura. Patočku četli a komentovali nejvýznamnější francouzští filozofové nedávné a současné doby, například Paul Ricoeur, Jacques Derrida, Marc Richir nebo Renaud Barbaras, a to právě v překladech Eriky Abramsové.

Sebraný Ladislav Klíma

Dále je patrně největším soudobým znalcem díla básníka a filozofa Ladislava Klímy. Shromáždila, přeložila a vydala samostatně osm svazků jeho spisů a stala se editorkou jeho sebraných spisů. Paralelně s českou edicí vydává tento soubor i ve svém francouzském překladu.

Erika Abramsová roku 2007 obdržela čestný doktorát Univerzity Karlovy
Zdroj: René Volfík/ČTK

Editorsky připravila a přeložila do francouzštiny více než třicet svazků české poezie, beletrie, esejů i divadelních her od autorů jako Ivan Blatný, František Halas, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Zbyněk Hejda, Richard Weiner, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Josef Hiršal nebo Václav Havel.

Za své zásluhy o českou literaturu byla Erika Abramsová oceněna v roce 1992 Medailí Jana Amose Komenského české vlády a Zlatou medailí Františka Palackého Akademie věd České republiky. Roku 1994 získala Grand prix national de la Traduction francouzského ministerstva kultury a v roce 2006 cenu Magnesia litera za zásluhy o českou literaturu. V roce 2007 obdržela také čestný doktorát Univerzity Karlovy.

Naposledy se laureátem Ceny Karla Čapka stal spisovatel Petr Šabach, před čtyřmi lety byl oceněn editor Jan Šulc. Cenu dále obdrželi mimo jiné Ivan Klíma, Václav Havel, Josef Topol, Günter Grass nebo Philip Roth.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 19 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled