Cenu Karla Čapka převzala Erika Abramsová. Dala Francii ke čtení Patočku, Klímu i Havla

Literární Cenu Karla Čapka za rok 2018 převzala francouzská lingvistka, editorka a překladatelka Erika Abramsová. Do francouzštiny převedla díla řady českých spisovatelů, básníků, dramatiků a filozofů, například Jana Patočky, Ladislava Klímy, Ivana Blatného, Vladimíra Holana, Jiřího Koláře či Václava Havla. Cenu v rezidenci pražského primátora předal předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček.

Cenu Karla Čapka udílí České centrum Mezinárodního PEN klubu už od roku 1994 každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka „laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“.

Překlady Eriky Abramsové podle poroty, která o udělení ceny rozhodla, vynikají neobyčejnou věrností, jež vyplývá z hlubokého porozumění těmto obtížným textům. „Mají krásný jazyk i styl, jakého je schopen jen člověk, který sám také píše,“ uvedli porotci. Oceněná autorka vydala čtyři knížky vlastních básnicko-filozofických textů.

Péče o Patočku

Erika Abramsová se narodila roku 1952. Vystudovala lingvistiku, literaturu a slovanské jazyky. Od roku 1973 navštěvovala Československo, naučila se dokonale česky a po roce 1977 se soustavně věnovala dílu filozofa Jana Patočky a jeho písemné pozůstalosti.

Za obtížných podmínek komunistického režimu, který ji opakovaně z republiky vyhošťoval, se s mimořádnou pečlivostí podílela na ustavení kriticky ověřeného textu Patočkových děl, zejména pokud vycházela v samizdatu nebo zůstala pouze v opisech a rukopisech.

Její překlady patrně rozhodly o tom, že filozofická tvorba Jana Patočky je zdaleka nejvíce známa, čtena a citována právě ve francouzské jazykové oblasti, kde kolem něj vznikla rozsáhlá sekundární literatura. Patočku četli a komentovali nejvýznamnější francouzští filozofové nedávné a současné doby, například Paul Ricoeur, Jacques Derrida, Marc Richir nebo Renaud Barbaras, a to právě v překladech Eriky Abramsové.

Sebraný Ladislav Klíma

Dále je patrně největším soudobým znalcem díla básníka a filozofa Ladislava Klímy. Shromáždila, přeložila a vydala samostatně osm svazků jeho spisů a stala se editorkou jeho sebraných spisů. Paralelně s českou edicí vydává tento soubor i ve svém francouzském překladu.

Erika Abramsová roku 2007 obdržela čestný doktorát Univerzity Karlovy
Zdroj: René Volfík/ČTK

Editorsky připravila a přeložila do francouzštiny více než třicet svazků české poezie, beletrie, esejů i divadelních her od autorů jako Ivan Blatný, František Halas, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Zbyněk Hejda, Richard Weiner, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Josef Hiršal nebo Václav Havel.

Za své zásluhy o českou literaturu byla Erika Abramsová oceněna v roce 1992 Medailí Jana Amose Komenského české vlády a Zlatou medailí Františka Palackého Akademie věd České republiky. Roku 1994 získala Grand prix national de la Traduction francouzského ministerstva kultury a v roce 2006 cenu Magnesia litera za zásluhy o českou literaturu. V roce 2007 obdržela také čestný doktorát Univerzity Karlovy.

Naposledy se laureátem Ceny Karla Čapka stal spisovatel Petr Šabach, před čtyřmi lety byl oceněn editor Jan Šulc. Cenu dále obdrželi mimo jiné Ivan Klíma, Václav Havel, Josef Topol, Günter Grass nebo Philip Roth.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...