Cenu Karla Čapka převzala Erika Abramsová. Dala Francii ke čtení Patočku, Klímu i Havla

Literární Cenu Karla Čapka za rok 2018 převzala francouzská lingvistka, editorka a překladatelka Erika Abramsová. Do francouzštiny převedla díla řady českých spisovatelů, básníků, dramatiků a filozofů, například Jana Patočky, Ladislava Klímy, Ivana Blatného, Vladimíra Holana, Jiřího Koláře či Václava Havla. Cenu v rezidenci pražského primátora předal předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček.

Cenu Karla Čapka udílí České centrum Mezinárodního PEN klubu už od roku 1994 každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka „laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“.

Překlady Eriky Abramsové podle poroty, která o udělení ceny rozhodla, vynikají neobyčejnou věrností, jež vyplývá z hlubokého porozumění těmto obtížným textům. „Mají krásný jazyk i styl, jakého je schopen jen člověk, který sám také píše,“ uvedli porotci. Oceněná autorka vydala čtyři knížky vlastních básnicko-filozofických textů.

Péče o Patočku

Erika Abramsová se narodila roku 1952. Vystudovala lingvistiku, literaturu a slovanské jazyky. Od roku 1973 navštěvovala Československo, naučila se dokonale česky a po roce 1977 se soustavně věnovala dílu filozofa Jana Patočky a jeho písemné pozůstalosti.

Za obtížných podmínek komunistického režimu, který ji opakovaně z republiky vyhošťoval, se s mimořádnou pečlivostí podílela na ustavení kriticky ověřeného textu Patočkových děl, zejména pokud vycházela v samizdatu nebo zůstala pouze v opisech a rukopisech.

Její překlady patrně rozhodly o tom, že filozofická tvorba Jana Patočky je zdaleka nejvíce známa, čtena a citována právě ve francouzské jazykové oblasti, kde kolem něj vznikla rozsáhlá sekundární literatura. Patočku četli a komentovali nejvýznamnější francouzští filozofové nedávné a současné doby, například Paul Ricoeur, Jacques Derrida, Marc Richir nebo Renaud Barbaras, a to právě v překladech Eriky Abramsové.

Sebraný Ladislav Klíma

Dále je patrně největším soudobým znalcem díla básníka a filozofa Ladislava Klímy. Shromáždila, přeložila a vydala samostatně osm svazků jeho spisů a stala se editorkou jeho sebraných spisů. Paralelně s českou edicí vydává tento soubor i ve svém francouzském překladu.

Erika Abramsová roku 2007 obdržela čestný doktorát Univerzity Karlovy
Zdroj: René Volfík/ČTK

Editorsky připravila a přeložila do francouzštiny více než třicet svazků české poezie, beletrie, esejů i divadelních her od autorů jako Ivan Blatný, František Halas, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Zbyněk Hejda, Richard Weiner, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Josef Hiršal nebo Václav Havel.

Za své zásluhy o českou literaturu byla Erika Abramsová oceněna v roce 1992 Medailí Jana Amose Komenského české vlády a Zlatou medailí Františka Palackého Akademie věd České republiky. Roku 1994 získala Grand prix national de la Traduction francouzského ministerstva kultury a v roce 2006 cenu Magnesia litera za zásluhy o českou literaturu. V roce 2007 obdržela také čestný doktorát Univerzity Karlovy.

Naposledy se laureátem Ceny Karla Čapka stal spisovatel Petr Šabach, před čtyřmi lety byl oceněn editor Jan Šulc. Cenu dále obdrželi mimo jiné Ivan Klíma, Václav Havel, Josef Topol, Günter Grass nebo Philip Roth.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
před 9 mminutami

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
před 1 hhodinou

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
před 3 hhodinami

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 17 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 21 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
včera v 12:07

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
včera v 11:31
Načítání...