Cenu Karla Čapka převzala Erika Abramsová. Dala Francii ke čtení Patočku, Klímu i Havla

Literární Cenu Karla Čapka za rok 2018 převzala francouzská lingvistka, editorka a překladatelka Erika Abramsová. Do francouzštiny převedla díla řady českých spisovatelů, básníků, dramatiků a filozofů, například Jana Patočky, Ladislava Klímy, Ivana Blatného, Vladimíra Holana, Jiřího Koláře či Václava Havla. Cenu v rezidenci pražského primátora předal předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček.

Cenu Karla Čapka udílí České centrum Mezinárodního PEN klubu už od roku 1994 každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka „laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“.

Překlady Eriky Abramsové podle poroty, která o udělení ceny rozhodla, vynikají neobyčejnou věrností, jež vyplývá z hlubokého porozumění těmto obtížným textům. „Mají krásný jazyk i styl, jakého je schopen jen člověk, který sám také píše,“ uvedli porotci. Oceněná autorka vydala čtyři knížky vlastních básnicko-filozofických textů.

Péče o Patočku

Erika Abramsová se narodila roku 1952. Vystudovala lingvistiku, literaturu a slovanské jazyky. Od roku 1973 navštěvovala Československo, naučila se dokonale česky a po roce 1977 se soustavně věnovala dílu filozofa Jana Patočky a jeho písemné pozůstalosti.

Za obtížných podmínek komunistického režimu, který ji opakovaně z republiky vyhošťoval, se s mimořádnou pečlivostí podílela na ustavení kriticky ověřeného textu Patočkových děl, zejména pokud vycházela v samizdatu nebo zůstala pouze v opisech a rukopisech.

Její překlady patrně rozhodly o tom, že filozofická tvorba Jana Patočky je zdaleka nejvíce známa, čtena a citována právě ve francouzské jazykové oblasti, kde kolem něj vznikla rozsáhlá sekundární literatura. Patočku četli a komentovali nejvýznamnější francouzští filozofové nedávné a současné doby, například Paul Ricoeur, Jacques Derrida, Marc Richir nebo Renaud Barbaras, a to právě v překladech Eriky Abramsové.

Sebraný Ladislav Klíma

Dále je patrně největším soudobým znalcem díla básníka a filozofa Ladislava Klímy. Shromáždila, přeložila a vydala samostatně osm svazků jeho spisů a stala se editorkou jeho sebraných spisů. Paralelně s českou edicí vydává tento soubor i ve svém francouzském překladu.

Erika Abramsová roku 2007 obdržela čestný doktorát Univerzity Karlovy
Zdroj: René Volfík/ČTK

Editorsky připravila a přeložila do francouzštiny více než třicet svazků české poezie, beletrie, esejů i divadelních her od autorů jako Ivan Blatný, František Halas, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Zbyněk Hejda, Richard Weiner, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Josef Hiršal nebo Václav Havel.

Za své zásluhy o českou literaturu byla Erika Abramsová oceněna v roce 1992 Medailí Jana Amose Komenského české vlády a Zlatou medailí Františka Palackého Akademie věd České republiky. Roku 1994 získala Grand prix national de la Traduction francouzského ministerstva kultury a v roce 2006 cenu Magnesia litera za zásluhy o českou literaturu. V roce 2007 obdržela také čestný doktorát Univerzity Karlovy.

Naposledy se laureátem Ceny Karla Čapka stal spisovatel Petr Šabach, před čtyřmi lety byl oceněn editor Jan Šulc. Cenu dále obdrželi mimo jiné Ivan Klíma, Václav Havel, Josef Topol, Günter Grass nebo Philip Roth.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 13 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 17 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 18 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...