Život nepíše pointy. Cenu Karla Čapka získal Petr Šabach

Nahrávám video

Laureátem Ceny Karla Čapka pro rok 2016 se stal Petr Šabach. Od Českého centra Mezinárodního PEN klubu ji převezme ve čtvrtek v rezidenci pražského primátora. Podle poroty Šabach nalezl přesvědčivý způsob, jak oslovit mladou generaci. Zejména tím, jak zdůrazňuje styčné rysy mezi vlastním projevem a myšlením svých čtenářů.

V porotě letos zasedli Jiří Dědeček, Petr Kotyk, Michal Novotný a Jiří Stránský a předsedal jí Vladimír Karfík. Cena Karla Čapka představuje bronzovou plastiku v podobě rozevřené knihy s oboustranným reliéfem Karla Čapka, kterou vytvořil sochař Vladimír Preclík.

V knihách Petra Šabacha se mísí odešlé časy, vzpomínky a svérázné historky s osobitým humorem a nostalgií. Ve všech románech a povídkách je zřetelný autobiografický prožitek nebo alespoň autorské zpracování odposlouchaných příběhů.

Spisovatel může být kdekdo

Šabach se narodil 23. srpna 1951 v rodině vojáka z povolání. Absolvoval obor teorie kultury na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Pracoval jako technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, asi šest let jako noční hlídač v Národní galerii, inventurník a v letech 1988 až 2001 jako odborný referent Galerie hlavního města Prahy. Od roku 2001 vede seminář tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Časopisecky publikoval v Mladé frontě, Kmeni, Práci, Tvorbě. Od debutu Jak potopit Austrálii (1986) Šabach tvořil literární dílo vyhraněného projevu a stylu. Patrně nejznámější knihou je Hovno hoří z roku 1994. Dále publikoval třeba Opilé banány, Občanský průkaz nebo Máslem dolů.

Nahrávám video

„Život nepíše povídky s pointama. Nikomu z nás se nestala příhoda, která by se dala hned vyprávět v silvestrovské televizi,“ říká sám o svém díle. Jeho prózy posloužily jako náměty divácky úspěšných filmů Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý a Občanský průkaz.

Ke svému povolání se Šabach vztahuje s typickou ironií. „Slovo spisovatel se mi nelíbí, protože spisovatel může být kdekdo. Jak říkal Čapek, i tomu nejslušnějšímu člověku se může přihodit, že je spisovatel,“ uvedl v rozhovoru s Markem Ebenem v pořadu Na plovárně.

Naposledy byl oceněn Jan Šulc

Minulou Cenu Karla Čapka pro rok 2014 obdržel editor Jan Šulc. PEN klub ho ocenil za dlouholetou iniciativní a neúnavnou ediční práci. Jeho jméno je spojeno zejména s nakladatelstvím Torst, které je zaměřeno na vydávání memoárů, beletrie a odborné literatury.

Cenu Karla Čapka založilo České centrum PEN klubu v roce 1994, kdy byla poprvé vyhlášena u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Je určena pro autory, kteří „výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny.“ Cena se uděluje vždy v sudém roce.

Prvními laureáty se stali výjimečně zahraniční autoři Günter Grass a Philip Roth. V roce 1996 obdržel ocenění Arnošt Lustig a po něm Jiří Kratochvil, Josef Topol, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Jiří Stránský, Václav Havel, Ivan Klíma a Pavel Šrut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 21 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled