Recenze: Alice In Chains ve vyprodaném Karlíně aneb když vypustíš Alenku z okovů

U příležitosti vydání vynikajícího alba Rainier Fog, jež je poctou kolébky grunge – jejich domovskému Seattlu, ve vyprodaném pražském Karlíně v pondělí koncertovala jedna z nejzásadnějších kapel přelomu osmdesátých a devadesátých let – Alice In Chains. Jako host se představili rockeři ze San Francisca Black Rebel Motorcycle Club.

Video Události v kultuře
video

Kapela Alice in Chains koncertovala v Praze

To, že Alice In Chains, jedna z velké čtyřky grunge, má světu stále co říct, bylo zřejmé už po vynikajících třech albech, která kapela po svém reunionu vydala. A to, že má u nás velmi silnou a početnou fanouškovskou základnu, bylo jasné už ve chvíli, kdy vyprodala pražské Forum Karlín. 

Osazenstvo bylo souměrně složeno jak z mladší generace, tak pamětníků stylu, jež hýbal světovou scénou v devadesátých letech, a kteří si přišli nostalgicky zavzpomínat na dobu kostkovaných košil a hadrů „naruby“. Karlín byl fanoušky doslova našlapán a jejich natěšenost na slavnou Alenku zcela jistě umocnil i skvělý výběr předskokanů.

Těmi byla kalifornská banda Black Rebel Motorcycle Club, která je na scéně už více než dvacet let. Zkušení představitelé alternativního rocku nenechali nikoho na pochybách, že umí. Poctivě odehraný zhruba třičtvrtěhodinový set si většina návštěvníků patřičně užila, a připravila tak více než solidní zázemí pro hlavní hvězdu večera.

Vypusťte Alenku ze řetězů a muže z krabice

S úderem deváté hodiny světla pohasla a za doprovodu klavíru nastoupila hlavní čtveřice na scénu s úvodní skladbou Bleed The Freak z debutovky Facelift následovanou novější Check My Brain. Po doznění posledních tónů třetí skladby, jíž byla úderná Again,  jejíž syrovost krásně vystihuje tvorbu kapely, už nebylo pochyb – neutichající aplaus byl jasnou známkou toho, že tady budou Alice jak doma. 

Umně seskládaný setlist, sestávající jak z nových skladeb, tak největších hitů Alenky, byl dokonalým průřezem celou tvorbou kapely. Většinu skladeb, především notoricky známých hitů jako Them BonesWe Die YoungMan In The Box, a hlavně pomalejších Down In A Hole a Nusthell, při které došlo i na zapalovače, fanoušci svorně zpívali spolu s kapelou, a v některých partech dokonce „přeřvali“ DuValla s Cantrellem dohromady, což překvapilo i členy samotné. Takovou odezvu v tak malé zemičce, jakou Česko je, zřejmě nečekali. Velkých ohlasů se pak dočkala i Cantrellova skvostná a geniální kytarová sóla. 

Jediným minusem bylo slabší ozvučení, zejména zpěvů, díky kterým chvílemi DuVallův silný vokál prakticky zanikal. Trochu zamrzelo nezařazení Angry Chair, hrané na předchozích koncertech, což však plně vykompenzovaly skladby Sludge Factory a Junkhead, které si tak odbyly svou vůbec první koncertní premiéru.

Pódiovou scenérii vkusně doplňovaly obrazovky, které tematicky dokreslovaly hudební produkci. Zhruba hodinu a půl trvající set uzavřela ikonická Man In The Box, po níž následoval nezbytný přídavek v podobě skladeb The One You Know z nového alba, akustická Got Me Wrong a Would?, jež se objevila v kultovce Camerona Crowea Singles. Úplný závěr pak patřil válečné Rooster, hrané v ještě pomalejším aranžmá (což ostatně platilo pro většinu skladeb), která celý vynikající koncert uzavřela. Návštěvníci byli nadmíru spokojeni, což dávali najevo neutichajícím aplausem.  

Nová Alenka s nostalgickým nádechem minulosti

Nutno podotknout, že když se Cantrell spolu s Inezem a Kinneym rozhodl pro reunion kapely, měl s angažováním talentovaného DuValla na post hlavního zpěváka štastnou ruku. Nahradit ikonického Laynea Staleyho nelze, s čímž Jerry evidentně kalkuloval, a za mikrofon tak postavil typově zcela odlišného Williama, aby se co nejvíce vyhnul srovnávání. Byť mu při skladbách popisujících peklo drogové závislosti chybí Staleyho autentičnost, je DuVall alespoň jeho důstojným nástupcem.

V nové tvorbě si našel svou polohu, která mu sedí, a s tou starší, která byla především Staleyho doménou, se popasoval více než se ctí. Cantrellovi se tak podařilo takřka nemožné: Postavit úplně novou kapelu, která sice stále je založena na jeho hutných, kytarových riffech, čímž si Alenka zachovává svůj typický sound, přesto zní však moderněji a nelpí na starých dobách. Zároveň však při hraní skladeb ze starší éry dává právě na tyto doby nostalgicky vzpomenout, a chvílemi dokonce jako byste Staleyho stále slyšeli…

Po evidentním úspěchu v zaplněném pražském fóru Alice In Chains slíbili, že tu určitě nejsou naposledy. A jelikož slib „zemřít mladý“ dodrželi v tomto ohledu pouze Staley a Starr, budeme jim to věřit a těšit se na příště. 

Alice In Chains, Praha, Fórum Karlín, 3. 6. 2019
Setlist: Bleed The Freak, Check My Brain, Again, Neve Fade, Them Bones, DamThat River, Hollow, Your Decision, Rainier Fog, Down In A Hole, No Excuses, Stone, Sludge Factory, We Die Young, Nutshell, Junkhead, Man In The Box
Encore: The One You Know, Got Me Wrong, Would?, Rooster

Alice in Chains
Profil

Alice in Chains

Alice in Chains (česky „Alenka v řetězech“) je americká grungeová skupina.
Prosluli jako jedni z čelných představitelů hudebního stylu grunge, tedy scény, která vznikla ve městě Seattle v 80. letech a mimo něj se proslavila v 90. letech. Dalšími typickými představiteli tohoto stylu byly skupiny Nirvana, Mudhoney, Soundgarden, nebo Pearl Jam.
Alice in Chains byli od počátku poznamenáni drogovou závislostí na heroinu dvou hlavních představitelů, vokalisty Layne Staleyho a kytaristy Jerryho Cantrella. Zejména na nejslavnějším albu Dirt z roku 1992 se v textech ke svým neduhům takřka otevřeně přiznávají. Oba byli téměř výhradními autory hudby i textů. Na EP Jar Of Flies se objevily v tvorbě skupiny i jemnější, akusticky hrané písně.
V roce 1995 se Layne Staley podílel na projektu Mad Season (společně např. s Mikem McCreadym z Pearl Jam nebo Markem Laneganem ze Screaming Trees), se kterým nahrál jejich jediné album Above.
Dalším milníkem Alice in Chains je záznam živého akusticky hraného koncertu v rámci série MTV Unplugged, který kapela úspěšně odehrála v roce 1996.
V roce 1998 přestávají být Alice in Chains aktivní. 20. dubna 2002 byl zpěvák Layne Staley nalezen mrtvý ve svém bytě v Seattlu. Příčinou smrti je předávkování speedballem (mix kokainu a heroinu). Dle koronera byl za datum úmrtí označen 5. duben 2002. Spekuluje se, e svou smrt si Layne pravděpodobně způsobil úmyslně. Nikdy to však nebylo prokázáno.
V roce 2005 proběhl reunion kapely a na post hlavního vokalisty byl angažován talentovaný William DuVall. V roce 2006, 2009, 2010 a 2019 zavítali Alice In Chains i do ČR.
V březnu v roce 2011 umírá ve věku 44 let i bývalý baskytarista Mike Starr. Příčinou smrti je předávkování.

Sestava:
Jerry Cantrell - kytara, zpěv (od 1988)
Sean Kinney - bicí (od 1988)
Mike Inez - baskytara (od 1993)
William DuVall - zpěv (od 2006)
Bývalí členové: 
† Layne Staley - zpěv, kytara (1988–2002)
† Mike Starr - baskytara (1988–1993)

Diskografie:
Facelift (1990)
Sap (EP, 1992)
Dirt (1992)
Jar Of Flies (EP, 1994)
Alice in Chains (1995)
MTV Unplugged (1996)
Live (2000)
---------------
Black Gives Way to Blue (2009)
The Devil Put Dinosaurs Here (2013)
Rainier Fog (2018)

Zdroj: Wikipedia