K jako kláštery a Kryštof. Vzniká film o likvidaci mnichů v padesátých letech

Historické drama z období uzavírání hranic po komunistickém převratu natáčí režisér Zdeněk Jiráský. Snímek s názvem Kryštof je inspirovaný jedním z nejtvrdších úderů proti církvi a zobrazuje likvidaci mnišské komunity v padesátých letech. Na filmu se podílí Česká televize, do kin by měl zamířit v březnu příštího roku.

Video Události v kultuře
video

Zdeněk Jiráský natáčí hraný film o komunistické akci proti církvím

Štáb se kvůli natáčení vydal například do Ratajů nad Sázavou. Zdejší bývalé kino se proměnilo v biograf padesátých let. Filmaři tu natáčeli razii, při níž jdou komunisté po každém, kdo chce uprchnout z totalitního Československa.

„Jednoho z hlavních hrdinů zatknou ozbrojené složky, protože jsou to kluci na útěku, a tady osud jednoho z nich končí,“ naznačil režisér Zdeněk Jiráský. Jako filmař na sebe upozornil sociálním dramatem Poupata, za nějž získal i Českého Lva, a historickou látku nedávno zpracoval také v televizním snímku Bůh s námi o třicetileté válce.

Kryštof, titulní postava nového příběhu, se chce stát mnichem. Do kláštera ho zavede nejen víra v Boha, ukrýt se chce i před politickými poměry. „Žije na samotě šumavského statku, který funguje jako improvizovaný klášter. Jejich soužití naruší tzv. Akce K, která komunitu rozpráší a mnichy odveze do internačních táborů,“ připomněl režisér. 

Akce K se odehrála v dubnu 1950. StB tehdy obsadila více než dvě stě klášterů a odvlekla přes dva tisíce řeholníků. Mnišskou komunitu téměř zlikvidovala.

„Vycházíme z historických faktů, ale historická událost je pro nás pozadí, důležitá je emoce, příběh toho kluka, který s ním spoluprožíváme,“ upřesnil Jiráský, do jaké míry se tvůrci drželi tehdejších událostí. 

Kryštof nakonec najde pomoc u ženy, kterou na útěku potká. I Johanin osud je tragický: její rodina odmítla kolektivizaci, otec spáchal sebevraždu a bratr skončil v dole. Kryštof a Johana mají poslední šanci projít přes ještě nezadrátovanou hranici.

Hlavního hrdinu Kryštofa ztvárnil Mikuláš Bukovjan, Johanu hraje Alexandra Borbély, slovenská herečka maďarsského původu, která předloni obdržela cenu pro nejlepší evropskou herečku za roli v dramatu O těle a duši.

Snímek tvůrci věnují organizaci Post Bellum, která od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů dvacátého století. Téma ale podle nich není minulostí.

„Tento příběh by měl být blízký i mladé generaci. Protože všichni hlavní hrdinové jsou mladí lidé, kteří se rozhodují, jak budou žít. Což je vlastně úděl každého mladého člověka,“ domnívá se producent Marian Urban. „Podtitul zní: film o víře, naději a oběti, takže je o jiných hodnotách, než jsou v současnosti prosazované,“ dodává producentka Olga Raitoralová.