Čeští archeologové odkrývají Zemi černých faraonů

Praha - Tajemství po staletí ukrytá v súdánském písku se podařilo poodkrýt minulý rok i českých archeologům z expedice Národního muzea. Objevili mimo jiné vzácné sousoší bohů Amona a Mut. Muzeum ojedinělý nález nyní vystavuje spolu s řadou dalších předmětů, některé z nich opustily území Súdánu vůbec poprvé.

Nahrávám video
Národní muzeum vystavuje archeologické nálezy ze Súdánu
Zdroj: ČT24

Výstava Země černých faraonů poodkrývá tajemství starověké Núbie od konce pravěku po rané křesťanské období, a to prostřednictvím českých archeologických nálezů i zapůjčených exponátů ze súdánských institucí. 

„Výstava zúročuje více než pět let práce ve Wan Ben Naga. Když jsme zahájili práci na poušti, nebylo téměř nic vidět. Postupně se ale ukázalo, že práce tam bude do budoucna na další desetiletí, možná století. V minulém roce první etapa vyvrcholila, učinilo se mnoho unikátních nálezů, tak jsme si řekli, že dozrál čas představit naši práci české veřejnosti,“ uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Sousoší boha Amona a bohyně Mut
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Wad Ben Nega byl před téměř dvěma tisíci lety jedním z největším měst starověké Núbie. Z objevů prezentuje muzeum vzácný oltář s egyptskými a merojskými hieroglyfy a především dvojici sousoší boha Amona a bohyně Mut, zapůjčené ze Súdánského národního muzea. Expedice jeho fragmenty objevila na konci loňského roku v hlavní svatyni zkoumaného chrámového komplexu.  

„Byl před námi zásadní a velmi významný objev, který nemá v súdánské archeologii paralelu,“ připomněl jedinečnost nálezu vedoucí archeologické expedice Pavel Onderka. Sousoší bylo úmyslně zničeno v souvislosti s příchodem křesťanství do oblasti dnešního Súdánu. Více než sto kusů převezli archeologové do Česka a virtuálně „složili“ pomocí speciálního 3D-skeneru. Výstava představuje obě podoby boha Amona - núbijskou s beraní hlavou a egyptskou v lidské podobě.

Kromě nálezů z Wad Ben Naga ukazuje Země černých faraonů i cenné exponáty ze sbírek evropských muzeí. V Česku je tak poprvé k vidění zlatý poklad královny Amanišacheto, objevený v její pyramidě. Z vystavených předmětů vynikají také busta zlacené sochy boha Apedemaka, která je jedním z pouhých tří známých trojrozměrných vyobrazení božstva se lví hlavou, nebo soška tzv. Sloního muže z Merojského období. 

Do Núbie se v Národním muzeu (v budově Náprstkova muzea) mohou zájemci vydat až do 12. října. Výstavou se otevírají modernizované prostory, které jsou prvním krokem projektu Okno do světa. Jeho cílem je přiblížit návštěvníkům mimoevropské kultury v atraktivním prostředí. „Na podzim Zemi černých faraonů vystřídá výstava Země ohňů z Ázerbájdžánu. Následovat budou výstavy z Afghánistánu a Bhútánu,“ prozradil Michal Lukeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci přehlídky.
11:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Talankinův Oscar se ztratil, když s ním režiséra v USA nepustili do letadla

Ruský režisér Pavel Talankin postrádá svou sošku Oscara poté, co mu s ní ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale Oscar nenašel, píše stanice BBC.
před 1 hhodinou

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...