Čeští archeologové odkrývají Zemi černých faraonů

Praha - Tajemství po staletí ukrytá v súdánském písku se podařilo poodkrýt minulý rok i českých archeologům z expedice Národního muzea. Objevili mimo jiné vzácné sousoší bohů Amona a Mut. Muzeum ojedinělý nález nyní vystavuje spolu s řadou dalších předmětů, některé z nich opustily území Súdánu vůbec poprvé.

5 minut
Národní muzeum vystavuje archeologické nálezy ze Súdánu
Zdroj: ČT24

Výstava Země černých faraonů poodkrývá tajemství starověké Núbie od konce pravěku po rané křesťanské období, a to prostřednictvím českých archeologických nálezů i zapůjčených exponátů ze súdánských institucí. 

„Výstava zúročuje více než pět let práce ve Wan Ben Naga. Když jsme zahájili práci na poušti, nebylo téměř nic vidět. Postupně se ale ukázalo, že práce tam bude do budoucna na další desetiletí, možná století. V minulém roce první etapa vyvrcholila, učinilo se mnoho unikátních nálezů, tak jsme si řekli, že dozrál čas představit naši práci české veřejnosti,“ uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Sousoší boha Amona a bohyně Mut
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Wad Ben Nega byl před téměř dvěma tisíci lety jedním z největším měst starověké Núbie. Z objevů prezentuje muzeum vzácný oltář s egyptskými a merojskými hieroglyfy a především dvojici sousoší boha Amona a bohyně Mut, zapůjčené ze Súdánského národního muzea. Expedice jeho fragmenty objevila na konci loňského roku v hlavní svatyni zkoumaného chrámového komplexu.  

„Byl před námi zásadní a velmi významný objev, který nemá v súdánské archeologii paralelu,“ připomněl jedinečnost nálezu vedoucí archeologické expedice Pavel Onderka. Sousoší bylo úmyslně zničeno v souvislosti s příchodem křesťanství do oblasti dnešního Súdánu. Více než sto kusů převezli archeologové do Česka a virtuálně „složili“ pomocí speciálního 3D-skeneru. Výstava představuje obě podoby boha Amona - núbijskou s beraní hlavou a egyptskou v lidské podobě.

Kromě nálezů z Wad Ben Naga ukazuje Země černých faraonů i cenné exponáty ze sbírek evropských muzeí. V Česku je tak poprvé k vidění zlatý poklad královny Amanišacheto, objevený v její pyramidě. Z vystavených předmětů vynikají také busta zlacené sochy boha Apedemaka, která je jedním z pouhých tří známých trojrozměrných vyobrazení božstva se lví hlavou, nebo soška tzv. Sloního muže z Merojského období. 

Do Núbie se v Národním muzeu (v budově Náprstkova muzea) mohou zájemci vydat až do 12. října. Výstavou se otevírají modernizované prostory, které jsou prvním krokem projektu Okno do světa. Jeho cílem je přiblížit návštěvníkům mimoevropské kultury v atraktivním prostředí. „Na podzim Zemi černých faraonů vystřídá výstava Země ohňů z Ázerbájdžánu. Následovat budou výstavy z Afghánistánu a Bhútánu,“ prozradil Michal Lukeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 37 mminutami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 1 hhodinou

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...