Graffiti v kořenech. Jan Kaláb nechce být falešný

3 minuty
Point of Space Jana Kalába na výstavě i v monografii
Zdroj: ČT24

Z ulic se dostal až do prestižních světových galerií. Výtvarník Jan Kaláb vytváří graffiti, 3D objekty i abstraktní obrazy – jeho tvorbu za čtvrtstoletí shrnuje monografie Point of Space. Umělcova nejnovější díla jsou pak k vidění na stejnojmenné výstavě v pražské Trafo Gallery.

Jan Kaláb sám o sobě říká, že si připadá spíš jako vědec-průzkumník než výtvarník, protože pořád hledá nové techniky a formy. Začínal jako sprejer, panelové fasády ale postupně vystřídala malířská plátna geometrických tvarů, které si sám vyrábí. 

Se sprejem v ruce navštívil svět od Moskvy po Rio de Janeiro. Na vlaky i domy vytvořil stovky graffiti, jindy vylíval barvou praskliny v asfaltu. To si ještě říkal Point nebo Cakes a snažil se zůstat v anonymitě. 

Pak přišel s nápadem 3D-graffiti. Trojrozměrné sádrové nápisy nejprve rozmisťoval na římsách po městech, později je zvětšoval do soch. Na výstavě ukazuje například „draka“, práce na něm byla pro Kalába prvním setkáním se sklářskou technikou.

Když jsem dělal svůj první piece v roce 1993, bral jsem to stejně zodpovědně, jako když jsem dělal výstavu v Trafo Gallery. V podstatě se jen proměňovala forma v čase a zkušenostmi, které jsem nabíral.
Jan Kaláb

Absolutní štěstí

Graffiti podle jeho slov zůstávají součástí jeho tvůrčích kořenů. „Kdyby to tak nebylo, bylo by to falešný,“ podotýká. Bez šablon maluje akrylem duhové kulové tvary nebo ze stejných tvarů vytváří sochy.

Při malování prý už párkrát pocítil absolutní štěstí. Většinou před posledním tahem štětcem, u dokončení díla, u něhož ví, že se zase posunul dál. Návštěvníci mohou zažívat štěstí z jeho tvorby do konce prosince. Kaláb aktuálně také vystavuje v italské Bologni a americkém Orlandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...