Mistra Kyliána každý pozná. Na jeho choreografii tančí Národní divadlo i ČT art

Choreografie Jiřího Kyliána v Národním divadle (zdroj: ČT24)

Balet Národního divadla vzdává hold jednomu z největších světových choreografů, českému rodákovi Jiřímu Kyliánovi. Inscenaci Mosty času, sestavenou ze čtyř Kyliánových choreografií, poprvé uvede 11. října – a ČT art premiéru významné taneční události odvysílá v přímém přenosu. Vůbec prvním, s nímž umělec mimo své domovské působiště souhlasil. Přenos začíná ve 20:15, o přestávkách osobnost Jiřího Kyliána připomene dokumentární portrét. Představení bude zároveň živě přenášeno na náměstí Václava Havla před Národním divadlem.

Choreografie, z nichž jsou složeny Mosty času, vytvořil Kylián původně pro Nizozemské taneční divadlo (Nederlands Dans Theater – NDT). Inspiroval se v nich hudbou Igora Stravinského, Antonia Vivaldiho nebo Wolfganga Amadea Mozarta.

Program otevírá Žalmová symfonie – jedna z prvních Kyliánových choreografií, jimiž si získal věhlas v tanečním světě. Pochází z doby, kdy jako umělecký šéf NDT teprve začínal, na českém pódiu se uvedení dočkala až nyní.

„Ta choreografie je čtyřicet let stará. Chtěl jsem, aby byl vidět vývoj práce, od doby, co jsem Prahu opustil, až skoro dodneška,“ poznamenává Kylián. Do světa se vydal na konci šedesátých let po ukončení pražské taneční konzervatoře. Prošel balety v Londýně a Stuttgartu a poté zakotvil v Haagu, kde působil čtvrtstoletí a dovedl tamní taneční soubor na světovou špičku.

Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou. Tanec má nekonečné množství abstraktního, nebo realistického ztvárnění. A když se dělá profesionálně, je to, jako by tanečník říkal: Já jsem umělecké dílo.
Jiří Kylián

Žalmovou symfonii doplňují tři další choreografie. Bella Figura si pohrává s hranicí mezi skutečností a sny, na níž se umělci neustále pohybují. Šest tanců vychází z korespondence mezi Mozartem a jeho ženou Konstance. Do Petite Mort zapojil Kylián jako rovnocenné partnery k tanečníkům také kordy. Tento kus před dvěma lety uvedlo Národní divadlo v Brně jako vůbec první Kyliánovu tvorbu v historii tamní baletní scény. 

Zmíněné choreografie pocházejí z Kyliánova pozdějšího tvůrčího období, kdy prosazoval jednodušší scénografii a spíše se soustředil na světelný design. Odtud označení „černobílé balety“ pro takové jeho choreografické práce.

Kylián - Mosty času: Žalmová symfonie
Zdroj: Sergej Gherciu/Národní divadlo v Praze

„Jeho pohyby jsou tak specifické, že každý, kdo je vidí na jevišti, pozná, že to je mistr Kylián,“ upozorňuje na nezaměnitelný choreografický rukopis Jiřího Kyliána první sólista baletu ND Michal Štípa. 

U příležitosti představení Mosty času se na Novou scénu navíc vrací výstava Celebrating Kylián!, kterou Národní divadlo připravilo k choreografovým loňským sedmdesátým narozeninám. K vidění jsou kostýmy i fotografie z jeho nejslavnějších představení, kterých dosud celkem vytvořil více než sto. Multimediální instalaci si lze prohlédnout do 25. října.