Duch roku 1945. Ken Loach proti individualismu a neoliberalismu

Praha - Poválečná euforie se stala podhoubím spravedlivější společnosti. Solidarita, která pomohla Británii přežít válku, spolu se vzpomínkou na předválečnou bídu, přivedla lidi ke společným představám o lepší společnosti. Tak vypráví britskou historii film The Spirit of 45 režiséra Kena Loache, který brzy vstoupí do českých kin.

Nahrávám video
Duch roku 45 podle Kena Loache
Zdroj: ČT24

Režisér, který proslul sociálně angažovanými snímky, se tentokrát věnuje vzepětí Britů po konci druhé světové války a tvrdí, že totéž dokáže probuzená společnost i dnes. Loach použil filmy z archivů, které spojil s dobovými rozhovory, aby vytvořil živý příběh tehdejší společenské i politické proměny. The Spirit of 45, tedy Duch roku 1945, se snaží osvětlit poválečnou dobu především jako období nebývale pospolitého ducha.

Totální prohra Winstona Churchilla

Ve třicátých letech Spojené království sice ovládalo obrovská území, zároveň však mnoho obyvatel žilo v bídě v největších slumech na světě. „Zde se často glorifikuje premiérské období Winstona Churchilla, ale rok 45 patří mezi jeho temnější stránky, protože zaznamenal v parlamentních volbách totální prohru,“ připomíná Marek Hovorka, ředitel festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, který Loachův film uvedl již na podzim.

Konzervativce ve všeobecných volbách porazili labouristé (Strana práce). Předseda vlády Clement Attlee se svým kabinetem následně provedl radikální levicové reformy, mimo jiné znárodnil velké společnosti, položil základy sociálního státu, včetně dostupné zdravotní péče, a slíbil lidem z nejnižších vrstev, dle svého hesla, péči od kolébky až do hrobu.

Spirit of 45 (režie Ken Loach, 2013)
Zdroj: ČT24/Artcam

Období sociální pospolitosti, které Ken Loach představuje coby téměř ideální dobu, končí nástupem konzervativní premiérky Margaret Thatcherové, která proti socialismu prosazovala ekonomický liberalismus. Podle režiséra se i kvůli thatcherismu na étos doby, která začala v roce 1945, zapomnělo, a proto ho chce nyní opět oživit.

Hlavní myšlenkou bylo společné vlastnictví

„Když kult individualismu a projekt neoliberalismu tak fatálně ztroskotal po celé Evropě, rozhodně stojí za to připomenout si období, kdy tu vládla jiná nálada,“ vysvětluje svoje motivace Loach: „Hlavní myšlenkou tehdy bylo společné vlastnictví, kde výroba a služby budou k užitku všem. Nikdo by nemohl zbohatnout na úkor ostatních. Byla to vznešená idea, prohlašovaná většinou. To byl duch roku 1945.“

Ostrá slova vyvolala v Británii vášnivou polemiku. „Někteří vzpomínají na to, že šlo skutečně o ducha té doby, ale jiní to nazývají mýtem,“ naznačuje možné úskalí filmu Hovorka. Film The Spirit of 45 bude mít českou premiéru na konci ledna. Do kin ho uvede Artcam.

Ken Loach
Zdroj: Dargent Vincent/ČTK/ABACA

Ken Loach je britský režisér, známý svými levicovými postoji. Narodil se roku 1936, studoval práva, krátce působil v divadle a v roce 1963 nastoupil do BBC jako asistent režie. Natočil desítky snímků, ve kterých často žánr komedie kloubí se zájmem o sociální témata. Za film Lůza z roku 1990 o pracovních podmínkách stavebních dělníků obdržel cenu pro nejlepší evropský film. Získal řadu slavných festivalových cen (Cannes, Benátky, Berlín).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 19 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 21 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...