Unikátní soubor fotografií představuje nová kniha o méně známé kapitole první světové války. Přibližuje osudy válečných zajatců, kteří byli internováni nedaleko Broumova. Za čtyři roky jich táborem prošlo přes 30 tisíc, dva a půl tisíce vězňů se konce bojů nedožilo. Knihu i výstavu přímo na místě, kde lágr stál, připravil broumovský písmák Petr Bergmann, který byl hostem Událostí v kultuře.
Unikátní snímky představují lágr Broumov. Táborem prošlo přes 30 tisíc zajatců
Tábor by mohl složením obyvatel připomínat multikulturní čtvrť evropského města, jaké národnosti se na Broumovsku sešly?
Původně byl zajatecký tábor budován pro ruské vojáky, nakonec ale převážili srbští zajatci, kterých bylo v táboře až 90 procent. Ke konci války se tam objevovali i Rumuni, Italové, Černohorci, a dokonce Poláci a Litevci.
Jak se ta kolekce fotografií vůbec dochovala, kdo je jejím autorem?
Autorem fotografií je táborový lékař, doktor Georg Langer. Byl amatérským fotografem a fotografoval uvnitř tábora, to je na souboru unikátní. Jeho otec byl jedním z velitelů, takže se mohl po táboře volně pohybovat a fotografovat, což normálně nebylo možné.
Z fotografií, kterých pořídil přes dvě stě, pak vytvořil album, které věnoval generálu Mayrhoferovi, což byl hlavní velitel tábora. Právě z jeho pozůstalosti se dochovalo.
4 minuty
Petr Bergmann hostem Událostí v kultuře
Kde byly fotografie po celou dobu uloženy?
Kde byly celou dobu, se neví, ale pak se objevily v soukromé sbírce, kde jsem se k nim dostal já.
Skoro každý desátý v lágru nepřežil, proč bylo tolik obětí?
Zajatci umírali hlavně celkovým vyčerpáním a podvýživou. Epidemie samozřejmě propukaly, skvrnitý tyfus, cholera, malárie a podobně. Zacházení se zajatci ale není v žádném případě srovnatelné s tím, co se dělo za druhé světové války. Tady o ně bylo relativně dobře postaráno a zacházení bylo velice slušné, i když byli nasazováni do nucených prací. Nicméně žádné mučení ani popravy, nic takového se neobjevovalo.
Vy jste vydání knihy doprovodil také výstavou přímo v místech, kde tábor stál. Co z něj dnes zbylo?
Z tábora nezbylo vlastně nic. Dva a půl tisíce zemřelých připomíná pouze dochovaný památník postavený samotnými vězni na někdejším zajateckém hřbitově. Jinak tábor byl rozebrán ihned po skončení první světové války a dnes je tam sportovní letiště. Pozemky totiž patřily benediktinům a částečně martínkovickým sedlákům, takže se pak na nich dál hospodařilo.
Jaké povědomí mají o táboře současní obyvatelé Broumovska?
Obecně se vědělo, že tam nějaký tábor byl. Už ale málo se vědělo, že byl z první světové války a jak byl obrovský. Právě to nyní výstava dokumentuje. Jedná se o 55 panelů, které vedou podél celé plochy, kde tábor stál, tedy přímo na autentickém místě.
- Publikace Lager Broumov / Braunau 1915–1918 vznikla z unikátního fotografického alba, které v zajateckém táboře pořídil místní lékař Georg Langer. Další materiály, jako jsou dobové články a dopisy zajatců, získal autor Petr Bergmann od sběratelů z Čech i Rakouska.
- Při psaní textu vycházel ze svědectví pamětníků, zejména ze samizdatu broumovského obchodníka Augusta Welzenberga, který podrobně popsal každodenní život v táboře. Cenné jsou také materiály od vižňovského řemeslníka Franze Teutlera. Ten zaznamenal třeba vzpomínky na transporty vězňů a jejich pouť z vlakového nádraží v Meziměstí.
- Poslední fotografie pocházejí z přelomu října a listopadu 1918, kdy byl po kapitulaci Rakouska-Uherska tábor opuštěn dohlížejícími vojáky a v nastalém chaosu docházelo k útěkům zajatců a rabování. Někteří vězni se pak do tábora dobrovolně vrátili, aby mohli být transportováni do vlasti.
- V zajateckém táboře u Broumova bylo drženo asi 30 tisíc vězňů srbské, ruské, italské, rumunské a černohorské národnosti, některé zprávy hovoří také o makedonských Bulharech, litevských Polácích a podobně. Monarchie vězně využívala k nuceným pracím v zemědělství, průmyslu a stavebnictví. Někteří zajatci působili na statcích místních sedláků.
- V táboře přišlo o život asi dva a půl tisíce lidí, zejména Srbů. Příčinou bylo hlavně vyčerpání, hlad a epidemie nemocí, které se mezi zesláblými vězni rychle šířily. Po skončení války byl tábor srovnán se zemí, ačkoliv jsou jeho pozůstatky stále k vidění. Na jeho místě poblíž Broumova se v současnosti nachází sportovní letiště.
- Další informace na webu: Broumovsko.org
