Unikátní snímky představují lágr Broumov. Táborem prošlo přes 30 tisíc zajatců

Unikátní soubor fotografií představuje nová kniha o méně známé kapitole první světové války. Přibližuje osudy válečných zajatců, kteří byli internováni nedaleko Broumova. Za čtyři roky jich táborem prošlo přes 30 tisíc, dva a půl tisíce vězňů se konce bojů nedožilo. Knihu i výstavu přímo na místě, kde lágr stál, připravil broumovský písmák Petr Bergmann, který byl hostem Událostí v kultuře.

Tábor by mohl složením obyvatel připomínat multikulturní čtvrť evropského města, jaké národnosti se na Broumovsku sešly?
Původně byl zajatecký tábor budován pro ruské vojáky, nakonec ale převážili srbští zajatci, kterých bylo v táboře až 90 procent. Ke konci války se tam objevovali i Rumuni, Italové, Černohorci, a dokonce Poláci a Litevci.

Jak se ta kolekce fotografií vůbec dochovala, kdo je jejím autorem?
Autorem fotografií je táborový lékař, doktor Georg Langer. Byl amatérským fotografem a fotografoval uvnitř tábora, to je na souboru unikátní. Jeho otec byl jedním z velitelů, takže se mohl po táboře volně pohybovat a fotografovat, což normálně nebylo možné.

Z fotografií, kterých pořídil přes dvě stě, pak vytvořil album, které věnoval generálu Mayrhoferovi, což byl hlavní velitel tábora. Právě z jeho pozůstalosti se dochovalo.

Video Události v kultuře
video

Petr Bergmann hostem Událostí v kultuře

Kde byly fotografie po celou dobu uloženy?
Kde byly celou dobu, se neví, ale pak se objevily v soukromé sbírce, kde jsem se k nim dostal já.

Skoro každý desátý v lágru nepřežil, proč bylo tolik obětí?
Zajatci umírali hlavně celkovým vyčerpáním a podvýživou. Epidemie samozřejmě propukaly, skvrnitý tyfus, cholera, malárie a podobně. Zacházení se zajatci ale není v žádném případě srovnatelné s tím, co se dělo za druhé světové války. Tady o ně bylo relativně dobře postaráno a zacházení bylo velice slušné, i když byli nasazováni do nucených prací. Nicméně žádné mučení ani popravy, nic takového se neobjevovalo.

Vy jste vydání knihy doprovodil také výstavou přímo v místech, kde tábor stál. Co z něj dnes zbylo?
Z tábora nezbylo vlastně nic. Dva a půl tisíce zemřelých připomíná pouze dochovaný památník postavený samotnými vězni na někdejším zajateckém hřbitově. Jinak tábor byl rozebrán ihned po skončení první světové války a dnes je tam sportovní letiště. Pozemky totiž patřily benediktinům a částečně martínkovickým sedlákům, takže se pak na nich dál hospodařilo.

Jaké povědomí mají o táboře současní obyvatelé Broumovska?
Obecně se vědělo, že tam nějaký tábor byl. Už ale málo se vědělo, že byl z první světové války a jak byl obrovský. Právě to nyní výstava dokumentuje. Jedná se o 55 panelů, které vedou podél celé plochy, kde tábor stál, tedy přímo na autentickém místě.

/*json*/{"map":{"lat":50.564181019308364,"lng":16.336501,"zoom":10,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":50.571813314470724,"lng":16.336415169311522,"type":"1","description":"Letiště Broumov"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/