Chtěl nahoru i přes mrtvoly. Jiří Macháček jako rozvědčík Toman se představuje v první upoutávce

2 minuty
Trailer k filmu Toman
Zdroj: ČT

Drama Toman režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu člověka, který kšeftoval s osudy lidí, představuje první upoutávku. Herec Jiří Macháček ztvárnil titulní roli komunistického rozvědčíka, šmelináře i prospěchářského zachránce Židů. Snímek, který vznikal v koprodukci České televize, se ve čtvrtek, dva měsíce před uvedením do distribuce, dočká slavnostní předpremiéry na festivalu ve Slavonicích.

Jiří Macháček v roli Zdeňka Tomana vyšplhá díky bezskrupulózní povaze dobového veksláka, valutovým kontaktům získaným za druhé světové války v Londýně a po válce využívaným k hromadění prostředků na podporu KSČ, z pozice řadového úředníka až na post vedoucího zahraniční rozvědky. Tu systematicky čistí od nestraníků, aby se na konci sám stal jedním z prvních komunistů vězněných komunisty. 

Toman kromě jiného organizoval odchod východoevropských Židů přeživších holocaust přes Československo do Palestiny, samozřejmě za tučné a neustále se zvyšující provize od židovských organizací. 

Období třetí republiky

Režisér a producent Ondřej Trojan se pokusil převést na plátno nejen napínavý politický thriller, ale také co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o archivní a očitá svědectví.

Film odkrývá období třetí republiky, tedy roky 1945 až 48. „Je pro mne fascinující, zabývat se touto dobou, o které se tak málo mluví a která zásadním způsobem ovlivnila naše životy až do dnešních dnů,“ říká Trojan.

Z filmu Toman
Zdroj: Bára Lockefeer/Total HelpArt T.H.A.

„Koneckonců mnoho potomků těch, co se dostali v poválečných letech přes mrtvoly nahoru, působilo v různých tajných i veřejných strukturách až do roku 1989 a nemálo z nich, bohužel, dodnes. Metody, které si osvojili od svých předků, praktikují v naší politice, bohužel, také dodnes,“ dodává Trojan.

„Asi před třemi lety jsem se Ondry ptal, jestli nechystá nějaký film, protože jsem chtěl točit něco právě s ním. A on že ano, připravuje, Zdeněk Toman se to jmenuje. Šéf komunistické rozvědky po druhé světové válce, zároveň Žid a současně takový vekslák té doby, prapodivná postava, jeden z prvních komunistů vězněných komunisty. A to mě zaujalo. To bych měl hrát já, říkám. A Ondřej na to: No, jak se na tebe dívám, máš s ním hodně společných rysů,“ popisuje Jiří Macháček, jak se k roli dostal.

V roli Tomanovy ženy Pesly se na plátně představí herečka a zpěvačka Kateřina Winterová, která ztělesňuje paradoxní mix zaryté komunistky a buržoazní paničky, ženy, pro kterou jsou komunistické ideje a společenské postavení nad vlastní dítě i život.

V dalších rolích se představí Kristýna Boková jako Tomanova milenka, Stanislav Majer jako generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, Marek Taclík jako fanatický komunista, přednosta obranného zpravodajství Bedřich Reicin, slovenští herci Roman Luknár jako Jan Masaryk, Lukáš Latinák jako politik Vlado Clementis, Marian Mitaš jako komunistický fanatik a agent NKVD Karel Vaš nebo Táňa Pauhofová jako Tomanova sestra Aurélia.

Z filmu Toman
Zdroj: Total HelpArt T.H.A./Maxmilian Denkr

Ve filmu dále hrají Lukáš Melník v roli Tomanovy pravé ruky Františka Kuraciny, Jaromír Dulava jako ministr vnitra Václav Nosek, Jiří Dvořák jako generál Bartík, Martin Finger jako agent zpravodajské služby Adolf Püchler nebo Aleš Procházka jako Klement Gottwald.

Autory scénáře podle původního námětu Franka Reisse jsou Ondřej Trojan a Zdeňka Šimandlová, za kameru se postavil Tomáš Sysel, architektem filmu je Tomáš Svoboda, kostýmní výtvarnicí Katarína Štrbová-Bieliková a uměleckou maskérkou Jana Bílková.

Předpremiéra ve Slavonicích

První diváci uvidí snímek Toman už ve čtvrtek druhého srpna na Letním filmovém a hudebním Festivalu Slavonice Fest, kde ho publiku představí režisér Ondřej Trojan, herci Kateřina Winterová, Jiří Macháček, Miroslav Táborský, střihač Vladimír Barák a další tvůrci.

Slavonice Fest si pro předpremiéru svého čtvrtého celovečerního filmu (Pějme píseň dohola, Želary, Občanský průkaz, Toman) vybral režisér Trojan záměrně. Festival ve městě na pomezí Čech, Moravy a Rakouska před pěti lety založil a je jeho hlavním organizátorem i dramaturgem.

Zdeněk Toman se narodil jako Zoltán Goldberger v rodině maďarských Židů. V životě si několikrát změnil jméno, snad aby se distancoval od svého původu. Později, po válce, pomáhal východoevropským Židům přeživším holocaust odejít přes Československo do Palestiny, ovšem za tučné provize. Během druhé světové války získal vazby na exilovou vládu v Londýně, kam odešel, po roce 1945 získal post šéfa československé zahraniční rozvědky. Po celou dobu se podle tvůrců neštítil kšeftovat s kýmkoli a s čímkoli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...