Musí vyjádřit duši katedrály, říká výrobce varhan pro Svatého Víta

14 minut
Reportéři ČT: Jak se vyrábějí varhany pro chrám sv. Víta
Zdroj: ČT24

Katedrála sv. Víta nikdy neměla varhany, které by odpovídaly rozlehlým prostorám chrámu. Dočká se jich až v roce 2020. Tehdy by se měl poprvé rozeznít nástroj, který pro jednu z nejvýznamnějších českých církevních staveb vzniká v katalánském městečku u Barcelony. Právě tam sídlí dílna německého varhanáře Gerharda Grenzinga, jenž zakázku získal. Při práci na pražských varhanách ho měla možnost pozorovat Andrea Máslová z pořadu Reportéři ČT.

Gerhard Grenzing se narodil v Německu, už téměř půlstoletí ale žije a tvoří v Katalánsku, v městečku El Papiol u Barcelony. „Vždycky, kam má paměť sahá, jsem se chtěl stát výrobcem varhan. Můj život se točí kolem varhan, žiji s nimi a umřu s nimi. Jak vzpomínali moji rodiče, už jako malého chlapce mne nemohli dostat z kostela, když hrály varhany. Je to podobné, jako když lvi cítí krev. Tohle vás nikdy nepustí,“  je pro něho prý práce osudem. 

Uznávaný varhanářský mistr má se svým týmem za sebou více než dvě stovky nově postavených nebo zrekonstruovaných varhan po celém světě. Varhany na míru z jeho dílny mohou poslouchat například návštěvníci baziliky Santa Maria del Mar v centru Barcelony.

Původní nástroj padl za oběť španělské občanské válce ve druhé polovině 30. let minulého století, podobně jako desítky dalších varhan v celém Španělsku. Gerhard Grenzing objevil v jednom starožitnictví fragmenty jiných varhan, které po rekonstrukci vyplnily prázdné místo v bazilice.

Varhany Gerharda Grenzinga pro bruselskou katedrálu
Zdroj: Pbrundel/Wikimedia - Creative Commons

V současnosti jeho dílna pracuje zároveň na čtyřech projektech varhan pro různá města, dokončuje mimo jiné repliku historických varhan z roku 1595, které patří k nejmenším na světě. Místo pro svatovítské varhany uvolnil dokončený nástroj pro další barcelonský kostel. Pražskou zakázku považuje Gerhard Grenzing prý za vrchol své kariéry.

Na varhany katedrála čeká od 19. století

„Velice si vážíme důvěry, díky které jsme zakázku na výrobu varhan získali. A bereme to velmi vážně, protože to je pro nás obrovský závazek, osobně, psychologicky, profesionálně, a jako odborníci víme, co se od nás očekává,“ podotýká Grenzing.

Katedrála má svou duši. A ta duše není pouze ticho. Je to dlouhá historie Česka, Prahy, všeho. Varhany tomu proto musí odpovídat a musí nabídnout zvuk s velkou energií, který vás zasáhne. Na druhé straně je třeba mít i velmi jemný a velice poetický zvuk. Tohle všechno musí varhany umět vyjádřit.
Gerhard Grenzing

Na varhanách, které v Praze nahradí provizorní nástroj z třicátých let minulého století, pracuje jeho dílna už měsíce. Jejich výroba celkem potrvá zhruba tři roky, v katedrále se už na ně připravují. 

„Myšlenka postavit nové velké reprezentativní varhany do katedrály zde byla vlastně už od doby, kdy se katedrála začala dostavovat. To znamená už od 19. století. Ale z mnoha důvodů ke stavbě velkých varhan nedošlo. Byly to mimo jiné finanční důvody a dále samozřejmě celospolečenské události druhé poloviny 20. století,“ vysvětluje organolog Štěpán Svoboda z Nadačního fondu Svatovítské varhany.

Proč jsou varhany tak drahé

Právě tento fond stavbu nového nástroje umožnil. Díky sbírce, vyhlášené před čtyřmi lety, bylo možné zadat zakázku na jejich výrobu. Náklady by měly dosáhnout 75 milionů korun, příspěvky od dárců zatím pokrývají necelých 85 procent této částky. 

„Lidé se ptají, proč jsou varhany tak drahé, ovšem pokud nejste součástí celého procesu, je obtížné to pochopit. Varhany se nestavějí na pět nebo deset let, ale pro několik generací,“ vysvětluje dcera Gerharda Grenzinga Natali, která se ve firmě stará především o organizaci a finanční zajištění jednotlivých projektů. 

„Na výrobu je potřeba spousta různého materiálu, někdy více než 50 rozličných druhů dřeva a velmi kvalitní kůže, kterou není jednoduché najít. Varhany budou vážit zhruba 30 tun a většina z této hmotnosti připadá na kovové píšťaly, z nichž nejmenší mají pět milimetrů a pár gramů, zatímco největší měří sedm metrů a váží 250 kilogramů,“ popsala budoucí svatovítský nástroj.

První pláč třicetitunového novorozence

Jak přesně bude vypadat, musí být jasné do příštího podzimu, kdy tým odborníků plánuje v Praze zkoušku části nových varhan. „Musíme respektovat některé parametry, například aby varhany nezakrývaly rozetu. A druhá strana musí brát ohled například na dodržení vzdálenosti mezi jednotlivými píšťalami,“ upřesnila architektka a designérka Francesca Molinaová.

Výroba varhan v dílně Gerharda Grenzinga
Zdroj: ČT

Pokud půjde vše podle plánu, svatovítská katedrála se nových varhan dočká do dvou let. Téměř šest tisíc píšťal by ji mělo rozeznít v polovině roku 2020.

„První pláč našeho třicetitunového novorozence přichází ve chvíli, kdy dokončíme práci v katedrále, sedíme v přízemí, varhaník vyjde nahoru a poprvé zahraje. To je pro nás samozřejmě velmi emocionální chvíle, protože léta investovaného času, myšlenek, potíží se vracejí v podobě prvního signálu života – prvního pláče,“ těší se na tento okamžik i Gerhard Grenzing.

Varhanami z jeho dílny skončí po zhruba sedmi stoletích dostavba katedrály sv. Víta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...