Musí vyjádřit duši katedrály, říká výrobce varhan pro Svatého Víta

Nahrávám video

Katedrála sv. Víta nikdy neměla varhany, které by odpovídaly rozlehlým prostorám chrámu. Dočká se jich až v roce 2020. Tehdy by se měl poprvé rozeznít nástroj, který pro jednu z nejvýznamnějších českých církevních staveb vzniká v katalánském městečku u Barcelony. Právě tam sídlí dílna německého varhanáře Gerharda Grenzinga, jenž zakázku získal. Při práci na pražských varhanách ho měla možnost pozorovat Andrea Máslová z pořadu Reportéři ČT.

Gerhard Grenzing se narodil v Německu, už téměř půlstoletí ale žije a tvoří v Katalánsku, v městečku El Papiol u Barcelony. „Vždycky, kam má paměť sahá, jsem se chtěl stát výrobcem varhan. Můj život se točí kolem varhan, žiji s nimi a umřu s nimi. Jak vzpomínali moji rodiče, už jako malého chlapce mne nemohli dostat z kostela, když hrály varhany. Je to podobné, jako když lvi cítí krev. Tohle vás nikdy nepustí,“  je pro něho prý práce osudem. 

Uznávaný varhanářský mistr má se svým týmem za sebou více než dvě stovky nově postavených nebo zrekonstruovaných varhan po celém světě. Varhany na míru z jeho dílny mohou poslouchat například návštěvníci baziliky Santa Maria del Mar v centru Barcelony.

Původní nástroj padl za oběť španělské občanské válce ve druhé polovině 30. let minulého století, podobně jako desítky dalších varhan v celém Španělsku. Gerhard Grenzing objevil v jednom starožitnictví fragmenty jiných varhan, které po rekonstrukci vyplnily prázdné místo v bazilice.

Varhany Gerharda Grenzinga pro bruselskou katedrálu
Zdroj: Pbrundel/Wikimedia - Creative Commons

V současnosti jeho dílna pracuje zároveň na čtyřech projektech varhan pro různá města, dokončuje mimo jiné repliku historických varhan z roku 1595, které patří k nejmenším na světě. Místo pro svatovítské varhany uvolnil dokončený nástroj pro další barcelonský kostel. Pražskou zakázku považuje Gerhard Grenzing prý za vrchol své kariéry.

Na varhany katedrála čeká od 19. století

„Velice si vážíme důvěry, díky které jsme zakázku na výrobu varhan získali. A bereme to velmi vážně, protože to je pro nás obrovský závazek, osobně, psychologicky, profesionálně, a jako odborníci víme, co se od nás očekává,“ podotýká Grenzing.

Katedrála má svou duši. A ta duše není pouze ticho. Je to dlouhá historie Česka, Prahy, všeho. Varhany tomu proto musí odpovídat a musí nabídnout zvuk s velkou energií, který vás zasáhne. Na druhé straně je třeba mít i velmi jemný a velice poetický zvuk. Tohle všechno musí varhany umět vyjádřit.
Gerhard Grenzing

Na varhanách, které v Praze nahradí provizorní nástroj z třicátých let minulého století, pracuje jeho dílna už měsíce. Jejich výroba celkem potrvá zhruba tři roky, v katedrále se už na ně připravují. 

„Myšlenka postavit nové velké reprezentativní varhany do katedrály zde byla vlastně už od doby, kdy se katedrála začala dostavovat. To znamená už od 19. století. Ale z mnoha důvodů ke stavbě velkých varhan nedošlo. Byly to mimo jiné finanční důvody a dále samozřejmě celospolečenské události druhé poloviny 20. století,“ vysvětluje organolog Štěpán Svoboda z Nadačního fondu Svatovítské varhany.

Proč jsou varhany tak drahé

Právě tento fond stavbu nového nástroje umožnil. Díky sbírce, vyhlášené před čtyřmi lety, bylo možné zadat zakázku na jejich výrobu. Náklady by měly dosáhnout 75 milionů korun, příspěvky od dárců zatím pokrývají necelých 85 procent této částky. 

„Lidé se ptají, proč jsou varhany tak drahé, ovšem pokud nejste součástí celého procesu, je obtížné to pochopit. Varhany se nestavějí na pět nebo deset let, ale pro několik generací,“ vysvětluje dcera Gerharda Grenzinga Natali, která se ve firmě stará především o organizaci a finanční zajištění jednotlivých projektů. 

„Na výrobu je potřeba spousta různého materiálu, někdy více než 50 rozličných druhů dřeva a velmi kvalitní kůže, kterou není jednoduché najít. Varhany budou vážit zhruba 30 tun a většina z této hmotnosti připadá na kovové píšťaly, z nichž nejmenší mají pět milimetrů a pár gramů, zatímco největší měří sedm metrů a váží 250 kilogramů,“ popsala budoucí svatovítský nástroj.

První pláč třicetitunového novorozence

Jak přesně bude vypadat, musí být jasné do příštího podzimu, kdy tým odborníků plánuje v Praze zkoušku části nových varhan. „Musíme respektovat některé parametry, například aby varhany nezakrývaly rozetu. A druhá strana musí brát ohled například na dodržení vzdálenosti mezi jednotlivými píšťalami,“ upřesnila architektka a designérka Francesca Molinaová.

Výroba varhan v dílně Gerharda Grenzinga
Zdroj: ČT

Pokud půjde vše podle plánu, svatovítská katedrála se nových varhan dočká do dvou let. Téměř šest tisíc píšťal by ji mělo rozeznít v polovině roku 2020.

„První pláč našeho třicetitunového novorozence přichází ve chvíli, kdy dokončíme práci v katedrále, sedíme v přízemí, varhaník vyjde nahoru a poprvé zahraje. To je pro nás samozřejmě velmi emocionální chvíle, protože léta investovaného času, myšlenek, potíží se vracejí v podobě prvního signálu života – prvního pláče,“ těší se na tento okamžik i Gerhard Grenzing.

Varhanami z jeho dílny skončí po zhruba sedmi stoletích dostavba katedrály sv. Víta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 10 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 12 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 13 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...