Zemřel René Roubíček, který se řadil k otcům moderního sklářského umění

Ve věku 96 let zemřel 29. dubna významný sklářský výtvarník René Roubíček. ČTK to s odvoláním na rodinu sdělila ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea (UPM) Helena Koenigsmarková. Roubíček patřil k otcům moderního sklářského umění. Jeho vizionářský styl okouzlil tři generace tvůrců a milovníků skla z celého světa. Roubíček významně přispěl k tomu, že se sklo začalo používat jako materiál ve volné sochařské tvorbě. Se sklem spojil i novou dimenzi - volný prostor.

Video Události v kultuře
video

Zemřel mistr sklářského umění René Roubíček

René Roubíček byl umělec, který ve druhé polovině 20. století zásadně posunul vnímání a využití skla jako plnohodnotného sochařského materiálu, řekl vedoucí sbírek skla, keramiky a porcelánu UPM Milan Hlaveš.

Zároveň se podle něj stal spolutvůrcem fenoménu, na jehož vzniku se ve světovém kontextu podíleli čeští výtvarníci. „Originálně při tom využíval tu nejpřirozenější možnost zpracování skla: přímou součinnost s mistry skláři při improvizaci na sklářské huti,“ uvedl kurátor.

Roubíček ovlivnil podobu přelomové české expozice na výstavě Expo 58 v Bruselu

Roubíček začal společně se Stanislavem Libenským, Josefem Hospodkou a dalšími souputníky po druhé světové válce naplňovat v severních Čechách, které museli v rámci odsunu opustit němečtí skláři, vlastní představu o uměleckém skle.

Svými pozdějšími rozměrnými realizacemi a objekty podstatně ovlivnil podobu přelomové české expozice na výstavě Expo 58 v Bruselu a následujících světových výstav v Montrealu 1967 a Ósace 1970 a sklidil za to mezinárodní uznání.

Vývoj jeho skla vedl od komorních objektů ke sloupům volně inspirovaným přírodou, přes monumentální sestavy štíhlých prutů na kovových konstrukcích, foukané lidské hlavy a části ženských těl nebo oblíbené klarinety až po hry se skleněnými zlomky lepenými na tabulové sklo a zpět k manipulaci s tekutě vláčným horkým skleněným materiálem.

Plastika Skleněný mrak výtvarníka René Roubíčka v československém pavilonu na Expo 70 v japonské Ósace
Zdroj: ČTK
Autor: Jiří Finda

Součástí jeho tvorby bylo od konce 60. let navrhování svítidel. Zdobí mnohé veřejné prostory včetně několika českých velvyslanectví nebo například vstup do hotelu Thermal v Karlových Varech. Designérsky spolupracoval se sklárnou Moser, firmou Preciosa a Lasvit.

Roubíček byl uveden do Síně slávy českého designu a byl nositelem mnoha dalších ocenění. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze má podle Hlaveše nejucelenější sbírku jeho artefaktů od počátků tvorby po nedávnou dobu. Pro zrekonstruovanou budovu muzea vytvořil rozměrné svítidlo, jež dominuje jednomu z historických sálů.

Roubíček se v 60. letech stal poručníkem budoucího designéra Bořka Šípka, který v jeho rodině vyrůstal poté, co osiřel, a vždy na něj vzpomínal. Významnou sklářskou umělkyní byla také jeho žena Miluše Roubíčková, která zemřela v roce 2015.