Zemřel René Roubíček, který se řadil k otcům moderního sklářského umění

2 minuty
Zemřel mistr sklářského umění René Roubíček
Zdroj: ČT24

Ve věku 96 let zemřel 29. dubna významný sklářský výtvarník René Roubíček. ČTK to s odvoláním na rodinu sdělila ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea (UPM) Helena Koenigsmarková. Roubíček patřil k otcům moderního sklářského umění. Jeho vizionářský styl okouzlil tři generace tvůrců a milovníků skla z celého světa. Roubíček významně přispěl k tomu, že se sklo začalo používat jako materiál ve volné sochařské tvorbě. Se sklem spojil i novou dimenzi - volný prostor.

René Roubíček byl umělec, který ve druhé polovině 20. století zásadně posunul vnímání a využití skla jako plnohodnotného sochařského materiálu, řekl vedoucí sbírek skla, keramiky a porcelánu UPM Milan Hlaveš.

Zároveň se podle něj stal spolutvůrcem fenoménu, na jehož vzniku se ve světovém kontextu podíleli čeští výtvarníci. „Originálně při tom využíval tu nejpřirozenější možnost zpracování skla: přímou součinnost s mistry skláři při improvizaci na sklářské huti,“ uvedl kurátor.

Roubíček ovlivnil podobu přelomové české expozice na výstavě Expo 58 v Bruselu

Roubíček začal společně se Stanislavem Libenským, Josefem Hospodkou a dalšími souputníky po druhé světové válce naplňovat v severních Čechách, které museli v rámci odsunu opustit němečtí skláři, vlastní představu o uměleckém skle.

Svými pozdějšími rozměrnými realizacemi a objekty podstatně ovlivnil podobu přelomové české expozice na výstavě Expo 58 v Bruselu a následujících světových výstav v Montrealu 1967 a Ósace 1970 a sklidil za to mezinárodní uznání.

Vývoj jeho skla vedl od komorních objektů ke sloupům volně inspirovaným přírodou, přes monumentální sestavy štíhlých prutů na kovových konstrukcích, foukané lidské hlavy a části ženských těl nebo oblíbené klarinety až po hry se skleněnými zlomky lepenými na tabulové sklo a zpět k manipulaci s tekutě vláčným horkým skleněným materiálem.

Plastika Skleněný mrak výtvarníka René Roubíčka v československém pavilonu na Expo 70 v japonské Ósace
Zdroj: ČTK/Jiří Finda

Součástí jeho tvorby bylo od konce 60. let navrhování svítidel. Zdobí mnohé veřejné prostory včetně několika českých velvyslanectví nebo například vstup do hotelu Thermal v Karlových Varech. Designérsky spolupracoval se sklárnou Moser, firmou Preciosa a Lasvit.

  • René Roubíček se narodil 23. ledna 1922 v Praze, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Vyučoval na odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově, po angažmá v několika sklářských podnicích byl od poloviny 60. let na volné noze.

Roubíček byl uveden do Síně slávy českého designu a byl nositelem mnoha dalších ocenění. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze má podle Hlaveše nejucelenější sbírku jeho artefaktů od počátků tvorby po nedávnou dobu. Pro zrekonstruovanou budovu muzea vytvořil rozměrné svítidlo, jež dominuje jednomu z historických sálů.

Roubíček se v 60. letech stal poručníkem budoucího designéra Bořka Šípka, který v jeho rodině vyrůstal poté, co osiřel, a vždy na něj vzpomínal. Významnou sklářskou umělkyní byla také jeho žena Miluše Roubíčková, která zemřela v roce 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
před 51 mminutami

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 17 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 23 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánovčera v 12:37

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025
Načítání...