Klimt a Schiele vzpomínají v Národní galerii na vídeňské zlaté časy

Před sto lety zemřeli výtvarníci Gustav Klimt a Egon Schiele a jejich smrtí nastal „konec zlatých časů“. Výstavou se stejným názvem připomíná Národní galerie v Praze ukončení jedné éry. Komorní výstavu sestavila ze svých sbírek. K vidění jsou vedle děl Klimta a Schieleho také další práce vídeňské moderny.

Vedle souboru kreseb vlastní Národní galerie pouze dva obrazy od Gustava Klimta: Vodní zámek a Panna. Druhý z nich je jedním z mála velkoformátových děl tohoto nejvýznamnějšího představitele vídeňské secese. Zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Národní galerie, tehdy ještě pod jménem Moderní galerie, zakoupila Pannu do svých sbírek v roce 1914, rok po vzniku obrazu.  

Děl Egona Schieleho by se ve sbírkách NG našlo více. Vystaveno je například Mrtvé město z roku 1911, jeden z prvních Schieleho obrazů, na nichž zobrazil Český Krumlov. Rodné město jeho matky a místo, kde sám několik let působil. „Jakkoli je formátově menší, předznamenává díla, která jsou dnes rozptýlena po světových galeriích,“ upozorňuje v souvislosti s tímto obrazem kurátor Otto M. Urban.  

Mrtvé město, stejně jako Schieleho známé Zátiší s květinami, se do galerijních sbírek dostalo z pozůstalosti po sochaři Janu Štursovi, který oba obrazy zakoupil přímo od autora. Součástí výstavy je mimo jiné i notoricky známá Schieleho kresba a zároveň jedno z nejčastěji reprodukovaných děl - Edith z roku 1917.

Atmosféra vídeňské moderny

Národní galerie uvádí výstavou návštěvníky do umělecké a společenské atmosféry přelomu devatenáctého a dvacátého století. Z vídeňské moderny představuje třeba také studie klíčových staveb architekta Josefa Hoffmanna a především pak kresby a grafiky dalších výtvarníků: Alfreda Kubina, Oskara Kokoschky či Richarda Teschnera. „Jedním - můžeme dokonce říct - z objevů pro širší veřejnost i řadu odborníků jsou práce Karla Otto Czeschky,“ upozorňuje kurátor.

3 minuty
Národní galerie vystavuje díla Schieleho a Klimta
Zdroj: ČT24

Konec zlatých časů potrvá jen do poloviny července s ohledem na množství prací na papíře, jejich vystavení je kvůli zvláštním požadavkům na světlo a vlhkost časově omezeno. 

Komorní soubor sto padesáti prací dočasně ve Veletržním paláci nahrazuje obrazy Františka Kupky, které Národní galerie zapůjčila na Kupkovu aktuální retrospektivu do pařížského Grand Palais. Na podzim se pak přesune do pražské Valdštejnské jízdárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...