Hastrmana stahuje pod vodu láska

Hranici mezi láskou a posedlostí, vášní a trýzní překračuje Hastrman, titulní hrdina filmového romantického thrilleru. Filmový debut režiséra Ondřeje Havelky je zároveň první velkou filmovou rolí pro Karla Dobrého. Diváky s sebou Hastrman v kinech stáhne od 19. dubna.

Ondřej Havelka byl dosud režisérem dokumentů či divadelních představení a především je spojený se swingovým bigbandem Melody Makers. Pro svou první celovečerní režii si ovšem vybral stejnojmenný román Miloše Urbana, oceněný Magnesií Literou.

„Tohle tady chybělo, takový film jiného druhu. Ne komedie, která se klidně může dávat v televizi. Ne film plný hlášek. Hastrman by mohl spojit diváky, kteří chtějí jít na ‚biják‘, s těmi, kteří o zhlédnutém dál chtějí přemýšlet,“ hodnotí filmovou adaptaci autor předlohy.

Natáčení filmu Hastrman
Zdroj: První veřejnoprávní s.r.o.

Přestože epilog snímku je zasazen do současnosti, stejně jako druhá část Urbanova románu, rozhodli se scenáristé Ondřej Havelka a Petr Hudský soustředit filmové vyprávění na příběh z minulosti. Kontext vesnice první poloviny devatenáctého století, s pohanskými rituály a lidovými zvyky, stejně jako spojení života s přírodou, zvěrohodňuje mytologickou postavu vodníka.

V příběhu je dobře ilustrována lidská malost, a to je poučné vždycky. Dává se tu průchod zamlčovaným věcem v člověku, emocím a studu, ale zároveň zločinu a všem těm nízkým věcem v nás.
Karel Dobrý

Hastrman se jako baron de Caus vrací spolu se svým sluhou (Jiří Lábus) ze světa, aby obnovil rybníky na svém panství. Vystupuje jako moderní a osvícený člověk, vesnické společnosti se vymyká stejně jako dívka, do níž se zamiluje.

„Katynka je nespoutaná a nezávislá, dnes by se dalo říct, že je na svou dobu emancipovaná,“ představuje rychtářovu dceru herečka Simona Zmrzlá. 

Katynkou jsou okouzleni i místní učitel (Jiří Maryško) a farář (Jan Kolařík), osudovým se jí ale stane Hastrman. Rostoucí náklonnost v něm vzbuzuje běsy a pochybnosti, zda je víc člověkem ve zvířeti nebo zvířetem v člověku.

„Mezi Hastrmanem a Katynkou je všechno, na co dokáže obyčejný smrtelník jen pomyslet - nebo raději ani nepomyslet a rovnou zapomenout. Nekonečná harmonie i hluboké šrámy,“ přiznává Karel Dobrý.

Žádný vodník od Lady

Ani Miloš Urban v předloze, ani Ondřej Havelka ve filmu nechtěli vytvořit postavu ladovského hastrmana nebo komického vodníka, jakým se proslavil Josef Dvořák. Jejich představa se spíše blíží baladickému vodníkovi Karla Jaromíra Erbena. Nejlépe ho vystihuje úryvek z textu: „Jsem jako přehrazená voda – na povrchu smích plavců, pod hladinou ticho zatopené vesnice.“

Hastrmanově rozervanosti odpovídá i žánr filmu, který tvůrci označují za romantický thriller. „Když se dnes řekne ‚romantický film‘, je to vnímáno jako něco líbivého. Ve svém původním smyslu šlo ale více o paralely vztahů mezi lidmi a přírodními jevy, přírodními živly. Vzbouřené živly versus vzbouřené vášně,“ vysvětluje Havelka.

Právě jistá ambivalentnost ho prý na věcech a situacích zajímá. Jestli protichůdné emoce vzbuzuje Hastrman i v divácích, mohou v kinech zjistit od 19. dubna. Snímek vznikl v koprodukci České televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 20 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...