Hastrmana stahuje pod vodu láska

Hranici mezi láskou a posedlostí, vášní a trýzní překračuje Hastrman, titulní hrdina filmového romantického thrilleru. Filmový debut režiséra Ondřeje Havelky je zároveň první velkou filmovou rolí pro Karla Dobrého. Diváky s sebou Hastrman v kinech stáhne od 19. dubna.

Ondřej Havelka byl dosud režisérem dokumentů či divadelních představení a především je spojený se swingovým bigbandem Melody Makers. Pro svou první celovečerní režii si ovšem vybral stejnojmenný román Miloše Urbana, oceněný Magnesií Literou.

„Tohle tady chybělo, takový film jiného druhu. Ne komedie, která se klidně může dávat v televizi. Ne film plný hlášek. Hastrman by mohl spojit diváky, kteří chtějí jít na ‚biják‘, s těmi, kteří o zhlédnutém dál chtějí přemýšlet,“ hodnotí filmovou adaptaci autor předlohy.

Natáčení filmu Hastrman
Zdroj: První veřejnoprávní s.r.o.

Přestože epilog snímku je zasazen do současnosti, stejně jako druhá část Urbanova románu, rozhodli se scenáristé Ondřej Havelka a Petr Hudský soustředit filmové vyprávění na příběh z minulosti. Kontext vesnice první poloviny devatenáctého století, s pohanskými rituály a lidovými zvyky, stejně jako spojení života s přírodou, zvěrohodňuje mytologickou postavu vodníka.

V příběhu je dobře ilustrována lidská malost, a to je poučné vždycky. Dává se tu průchod zamlčovaným věcem v člověku, emocím a studu, ale zároveň zločinu a všem těm nízkým věcem v nás.
Karel Dobrý

Hastrman se jako baron de Caus vrací spolu se svým sluhou (Jiří Lábus) ze světa, aby obnovil rybníky na svém panství. Vystupuje jako moderní a osvícený člověk, vesnické společnosti se vymyká stejně jako dívka, do níž se zamiluje.

„Katynka je nespoutaná a nezávislá, dnes by se dalo říct, že je na svou dobu emancipovaná,“ představuje rychtářovu dceru herečka Simona Zmrzlá. 

Katynkou jsou okouzleni i místní učitel (Jiří Maryško) a farář (Jan Kolařík), osudovým se jí ale stane Hastrman. Rostoucí náklonnost v něm vzbuzuje běsy a pochybnosti, zda je víc člověkem ve zvířeti nebo zvířetem v člověku.

„Mezi Hastrmanem a Katynkou je všechno, na co dokáže obyčejný smrtelník jen pomyslet - nebo raději ani nepomyslet a rovnou zapomenout. Nekonečná harmonie i hluboké šrámy,“ přiznává Karel Dobrý.

Žádný vodník od Lady

Ani Miloš Urban v předloze, ani Ondřej Havelka ve filmu nechtěli vytvořit postavu ladovského hastrmana nebo komického vodníka, jakým se proslavil Josef Dvořák. Jejich představa se spíše blíží baladickému vodníkovi Karla Jaromíra Erbena. Nejlépe ho vystihuje úryvek z textu: „Jsem jako přehrazená voda – na povrchu smích plavců, pod hladinou ticho zatopené vesnice.“

Hastrmanově rozervanosti odpovídá i žánr filmu, který tvůrci označují za romantický thriller. „Když se dnes řekne ‚romantický film‘, je to vnímáno jako něco líbivého. Ve svém původním smyslu šlo ale více o paralely vztahů mezi lidmi a přírodními jevy, přírodními živly. Vzbouřené živly versus vzbouřené vášně,“ vysvětluje Havelka.

Právě jistá ambivalentnost ho prý na věcech a situacích zajímá. Jestli protichůdné emoce vzbuzuje Hastrman i v divácích, mohou v kinech zjistit od 19. dubna. Snímek vznikl v koprodukci České televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...