Dirigent i umělecká osobnost. Výstava připomíná Jiřího Bělohlávka

Události: Výstava o Jiřím Bělohlávkovi (zdroj: ČT24)

Pět let působil jeden z nejuznávanějších světových dirigentů a zároveň neúnavný propagátor české hudby Jiří Bělohlávek v čele České filharmonie (ČF). V pražském Rudolfinu nedávno zahájili výstavu, která tuto éru – zahrnující například dirigování 269 koncertů doma a dalších 371 v zahraničí – připomíná fotografiemi a citáty.

Výstava přibližuje Bělohlávka nejen jako dirigenta, ale i jako uměleckou osobnost, která dokázala obsáhnout rozličné hudební oblasti od podporování mladých hudebních talentů až po úspěšné propagování české hudby ve světě.

„Od smrti Jiřího Bělohlávka brzy uplyne jeden rok, ale my všichni máme pocit, jako by tu byl pořád s námi. Za pět let svého šéfovského působení dokázal Českou filharmonii neuvěřitelně povznést a nesmazatelnou stopu zanechal i v našich srdcích,“ řekl generální ředitel ČF David Mareček. Ten připomněl i další velký Bělohlávkův přínos: založení Orchestrální akademie, která vychovává budoucí hráče nejen pro ČF, ale i pro další české orchestry. 

Výstava, která potrvá do 30. června, přináší také množství informací o jeho intenzivní práci s mladými talenty a romskými hudebníky i o úctyhodném počtu nahrávek, koncertů v zahraničí a ocenění, kterých se Bělohlávkovi dostalo. Unikátní je například fotografie zachycující jeho poslední koncert 7. května 2017 v Poličce. 

  • Spolupracoval s mnoha významnými světovými orchestry, například Berlínskou filharmonií či Newyorskou filharmonií. Symfonický orchestr BBC vedl v letech 2006 až 2012. Byl také šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie.
  • Experti uvádějí, že byl dirigentem světového formátu a byl znám dokonalou profesionalitou, pozorností k detailům i smyslem pro barevnost hudby.

 Loňské úmrtí (31. května) někdejšího šéfa proslulého londýnského Symfonického orchestru BBC hudebníci a další osobnosti z Česka i zahraničí označili za velkou ztrátu. Zprávu o jeho smrti přinesly tehdy všechny světové agentury. Na Rudolfinu, kde v té době vrcholil hudební festival Pražské jaro, zavlál černý prapor. Před budovu lidé spontánně nosili květiny a zapalovali svíčky.

Bělohlávek zemřel po dlouhé těžké nemoci, s níž statečně bojoval. Na začátku ledna se objevily spekulace o Bělohlávkově onemocnění, do konce dubna ale plně koncertoval, například v Londýně, Rotterdamu či Mnichově.  

Za své dílo byl oceněn například Řádem britského impéria či českou Medailí za zásluhy od tehdejšího prezidenta republiky Václava Havla.