Do povědomí několika generací vtiskl podobu českých vodníků, bubáků, čertů, kocoura Mikeše či dobrého vojáka Švejka. Veselé obrázky Josefa Lady z vesnického života, hospodských rvaček či pravé „ladovské“ zimy, které jsou již dlouhá léta s úspěchem reprodukovány na kalendáře a pohlednice, patří neodmyslitelně k atmosféře českých Vánoc. Jako grafik a ilustrátor obdařil Lada nezaměnitelným rukopisem, poetičností a humorem téměř 320 knih pro dospělé a děti.
Jeden z nejznámějších kreslířů se narodil 17. prosince 1887 jako nejmladší ze čtyř dětí ševce ve středočeských Hrusicích, v nichž čerpal inspiraci po celý život. Vyučil se jako knihař-zlatič v Praze, kde navštěvoval večerní kurzy kreslení na uměleckoprůmyslové škole.
Již před první světovou válkou se prosadil jako karikaturista v humoristických časopisech a od 20. let byl vyhledávaným ilustrátorem. Dvacet let pracoval též jako redaktor nakladatelství Melantrich, kde vedl nedělní přílohu Českého slova a podílel se na dětské příloze Lidových novin.
Od roku 1940 se věnoval vlastní výtvarné a literární tvorbě. Nezapomenutelné jsou Ladovy ilustrace pohádek Jiřího Mahena, Boženy Němcové či děl Karla Havlíčka Borovského. Ladovým klíčovým autorem byl ale jeho přítel Jaroslav Hašek, s nímž ho pojil i podobný smysl pro humor, takže Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka nemohl ilustrovat nikdo jiný.
Asi nejznámějšími jsou Ladovy vánoční motivy, které maloval v nejrůznějších variacích. Přitom Lada nebyl zvlášť horlivý křesťan. „Od začátku vůbec nešlo o křesťanství, jeho motivy byly čistě pragmatické – původně je maloval do prosincových čísel novin, pro které pracoval,“ objasňuje kurátorka a historička umění Pavla Pečinková. A dodává, že „jeho první kresby byly často protináboženské a karikovaly náboženský sentiment“.
Řada lidí je přesvědčena, že plošnost Ladových obrazů souvisí se zraněním jeho oka, kvůli kterému mu chybělo prostorové vidění. „O tom se hodně spekuluje. Ale já tu plošnost spojuju s tendencí předválečné avantgardy k neiluzivnímu napodobování reality. Trojrozměrnost byla opouštěná už za secese, u kubismu a expresionismu se totálně zrušila. Myslím si, že ta plošnost je spíš dobový fenomén než následek zraněného oka,“ vysvětluje Pečinková.
Ladova výstava v Tančícím domě
Jeho nezaměnitelný styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav si mohou lidé do 1. dubna připomenout na výstavě Sedmičky Josefa Lady v Tančícím domě. Čítá na 400 děl a představuje nejznámější obrazy z výtvarníkovy volné tvorby, ilustrace knih a novin z meziválečné doby i dosud nezveřejněné kresby.
„Připravovali jsme ji více než rok a věřím, že se nám podařilo dát dohromady opravdu jedinečný soubor děl, který návštěvníkům ukáže mého dědečka i z jiné perspektivy než pouze jako slavného malíře a ilustrátora. Lidé nahlédnou přímo do jeho pracovny, uvidí také jeho kostýmní návrhy i obrazy, které nebyly během posledních 60 let nikde veřejně vystaveny,“ uvedl k výstavě vnuk malíře Josef Lada.
Ve dvou patrech Tančícího domu jsou známé Ladovy obrazy ze 40. let jako Rvačka v hospodě, Ponocný či Tři koledníci na sv. Štěpána i méně známý obraz Mikuláš, anděl a čert, volební karikatury z 20. let nebo soubor ilustrací Radecký a kanonýr Jabůrek, který byl naposledy vystaven v roce 1957. Návštěvníci si mohou prohlédnout také ilustrace časopisů a knih včetně slavného Švejka.
Lada patří k oblíbencům sběratelů
Josef Lada je dlouhodobě jedním z nejvyhledávanějších autorů českých aukcí. Letos prošlo tuzemskými dražbami 39 jeho děl, z nichž 25 našlo kupce. Jen na listopadové aukci Galerie Kodl se prodalo pět Ladových děl za 4,7 milionu korun, včetně aukční provize za 5,64 milionu korun. Nejdražším dílem Josefa Lady, které se na aukcích v Česku kdy prodalo, je soubor osmi velkoformátových kolorovaných kreseb na kartonu Jak se dělají noviny z roku 1928. Nový majitel za ně před rokem zaplatil přes 3,5 milionu korun.
Díla Josefa Lady jsou oblíbená, výstavy jeho děl se konají často a patří k nejnavštěvovanějším. Poslední větší přehlídky se konaly přibližně před deseti lety, také u příležitosti malířova životního jubilea. Expozici v pražském Obecním domě na přelomu let 2007 a 2008 vidělo přes 61 000 diváků.
