Její jméno se nejčastěji spojuje s tvorbou Lenky Dusilové nebo Ivy Bittové. Klavíristka a skladatelka Beata Hlavenková je ale i autorkou sólových desek. Na čtvrté vlastní nahrávce Bethlehem předkládá posluchačům svůj originální pohled na koledy.
V autorské tvorbě se Beata Hlavenková pohybuje ráda na rozhraní jazzu a klasické hudby. Bethlehem koncepčně navazuje na album Theodoros z roku 2013, za nějž obdržela žánrovou cenu Anděl v kategorii jazz & blues.
Tentokrát se pustila do lidových vánočních koled. Nejen těch českých, jako Chtíc, aby spal nebo Narodil se Kristus Pán, ale i anglických, francouzských nebo polských. „Koledy mám ráda od dětství. Měla jsem pocit, že bych si s nimi chtěla trochu zaexperimentovat,“ vysvětluje Hlavenková.
Známé melodie přeměnila do jemných až meditativních skladeb. „V tom, jak vnímám muziku, je spousta melancholie. I to, co je někdy veselé, může na lidi působit melancholicky nebo meditativně,“ říká skladatelka. Lidové koledy doplnila čtyřmi autorskými skladbami. „Jsou takovým dárkem i pro mě samotnou, snažila jsem se o krátké písňové improvizace,“ doplnila.
Deska Bethlehem vychází v obalu s akvarely výtvarníka Milana Starého. „Když jsem je viděla, připomínaly mi výjevy na Turínském plátně,“ poznamenává Beata Hlavenková, proč si je pro svou novinku vybrala. Pokřtí ji 13. prosince v pražském Atriu Žižkov, jako hosta si přizvala klavíristu Martina Brunnera, s nímž některé koledy zahraje čtyřručně.
