Ve věku 94 let v úterý zemřela izraelská novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu Ruth Bondyová. Do hebrejštiny přeložila díla Karla Čapka, Jaroslava Haška nebo Milana Kundery. Jako pražská Židovka Bondyová za války prošla terezínským ghettem i rodinným táborem v Osvětimi.
Ruth Bondyová se narodila v roce 1923 v Praze. Po příchodu nacistů byla nucena opustit obchodní školu a později byla deportována do terezínského ghetta. Až do konce války ji nacisté věznili v koncentračních táborech. V roce 1944 byla z Osvětimi převezena do Hamburku, aby odklízela trosky ve vybombardovaném městě.
Do Izraele odjela Bondyová v roce 1948, spolu s brigádou československých dobrovolníků, aby bojovala za nezávislost nově vznikajícího izraelského státu. Během následujících třiceti let přeložila do hebrejštiny na čtyřicet děl české literatury, včetně Dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, Fimfárum od Jana Wericha, většinu děl Karla Čapka, Milana Kundery, Oty Pavla a Bohumila Hrabala. V Izraeli obdržela několik ocenění a byla také první publicistkou, jíž byla udělena v zemi prestižní Sokolovova cena.
Vedle své překladatelské práce proslula také jako sloupkařka ze stránek páteční přílohy jednoho z nejčtenějších izraelských deníků Davar. Psala i knihy, v nichž mimo jiné hovořila o své zkušenosti z holocaustu, který přežili pouze čtyři členové její rodiny. Vedle toho je autorkou několika biografií, zachytila třeba osud člena rady starších v terezínském ghettu Jakuba Edelsteina.
V českém překladu z jejího díla vyšly například Potulné kořeny o česko-židovských vztazích, soubor vzpomínkových povídek Drobné útěchy nebo autobiografické ohlédnutí Víc štěstí než rozumu. Tradiční kuchyni českých a moravských Židů přiblížila v knize Boží hody a jejich mluvu zas v Mezi námi řečeno.
