Ve věku 94 let v úterý zemřela izraelská novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu Ruth Bondyová. Do hebrejštiny přeložila díla Karla Čapka, Jaroslava Haška nebo Milana Kundery. Jako pražská Židovka Bondyová za války prošla terezínským ghettem i rodinným táborem v Osvětimi.
Zemřela Ruth Bondyová. Překladatelka, díky které Švejk promluvil hebrejsky
Zemřela překladatelka a spisovatelka Ruth Bondyová (zdroj: ČT24)
Ruth Bondyová se narodila v roce 1923 v Praze. Po příchodu nacistů byla nucena opustit obchodní školu a později byla deportována do terezínského ghetta. Až do konce války ji nacisté věznili v koncentračních táborech. V roce 1944 byla z Osvětimi převezena do Hamburku, aby odklízela trosky ve vybombardovaném městě.
Jak přežíváme? Ve studiích, v příbězích, básničkách, všude se objevuje motiv onoho pocitu viny, kterým přeživší holocaustu trpí každý den svého života: že přežili, zatímco jejich svět byl zničen. Ale jakkoliv se sama snažím ponořit do svých temných hlubin zkušenosti z šoa, nenacházím v nich pocit viny z toho, že jsem zůstala naživu. Naopak, cítím radost z každého dalšího dne a touhu nepromarnit čas, který mi zůstal. Cítím bolest ze ztráty, dluh vůči těm, kterým se nedostalo záchrany, ale nikoliv vinu.
Do Izraele odjela Bondyová v roce 1948, spolu s brigádou československých dobrovolníků, aby bojovala za nezávislost nově vznikajícího izraelského státu. Během následujících třiceti let přeložila do hebrejštiny na čtyřicet děl české literatury, včetně Dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, Fimfárum od Jana Wericha, většinu děl Karla Čapka, Milana Kundery, Oty Pavla a Bohumila Hrabala. V Izraeli obdržela několik ocenění a byla také první publicistkou, jíž byla udělena v zemi prestižní Sokolovova cena.
Vedle své překladatelské práce proslula také jako sloupkařka ze stránek páteční přílohy jednoho z nejčtenějších izraelských deníků Davar. Psala i knihy, v nichž mimo jiné hovořila o své zkušenosti z holocaustu, který přežili pouze čtyři členové její rodiny. Vedle toho je autorkou několika biografií, zachytila třeba osud člena rady starších v terezínském ghettu Jakuba Edelsteina.
V českém překladu z jejího díla vyšly například Potulné kořeny o česko-židovských vztazích, soubor vzpomínkových povídek Drobné útěchy nebo autobiografické ohlédnutí Víc štěstí než rozumu. Tradiční kuchyni českých a moravských Židů přiblížila v knize Boží hody a jejich mluvu zas v Mezi námi řečeno.