Babička vizionářka. Neznámá Anna Zemánková objevila umění v syrovém stavu

4 minuty
Anna Zemánková objevila umění v syrovém stavu
Zdroj: ČT24

V Česku je její jméno téměř neznámé, ve světě je však její tvorba součástí prestižních sbírek. Výtvarnice, samorost, vizionářka Anna Zemánková patří k nejoriginálnějším českým umělcům. Velká retrospektiva její tvorby je právě k vidění ve švýcarském Lausanne, unikátní odkaz zároveň mapuje obsáhlá monografie, která vyšla ve třech jazykových verzích, vedle češtiny také ve francouzštině a angličtině.

Anna Zemánková (1908 až 1986) patří ke zcela osobitým tvůrcům, jejichž dílo nelze spoutat jednoznačnou charakteristikou. Její tvorba bývá zařazována k art brut, tedy syrovému umění.

„Art brut je umění v původním, surovém, syrovém stavu, to jest takovém, který není vylepšován akademickým vzděláním ani akademickými triky,“ vysvětluje teoretička umění Alena Nádvorníková.

Publikace Anna Zemánková
Zdroj: Kant

„Paní Zemánková je osobnost zcela původní. Dává za pravdu tomu pojmu původní umění, ale přitom patří svou estetickou hodnotou k vysokému umění,“ pokračuje Nádvorníková.

Nový smysl života

Anna Zemánková se narodila nedaleko Olomouce do početné rodiny holiče Antonína Veselého. Přestože se v mládí věnovala malbě, vyučila se nakonec zubní techničkou a otevřela si vlastní ordinaci. 

Roku 1933 se provdala za nadporučíka intendantury Bohumíra Zemánka a brzy se starala o několik dětí. Když však děti začaly odrůstat a ona se nemohla plně realizovat v roli matky, upadala do stavů frustrace a deprese.

„Babička začala vlastně tvořit až kolem padesáti let na popud svých synů, mého otce a mého strýce. V období, které pro ni nebylo lehké, kluci našli nějaké její malby z mládí, které upřímně řečeno nejsou nic výjimečného, ale oni měli pocit, že by v tom mohla najít nový smysl života,“ vypráví vnučka a historička umění Terezie Zemánková.

Výtvarná tvorba, ke které Zemánkovou v roce 1960 přiměli její synové, se pro ni stala velkolepou katarzí. Kreslit začínala vždy velmi brzy ráno, ještě před úsvitem. První mohutné objemy jejích kreseb se rodily při poslechu klasické hudby, ve stavu mezi snem a bděním.

Zpočátku malovala temperovými barvami, záhy si však oblíbila kresbu suchým pastelem a další techniky. Detaily začala prokreslovat propiskou, zkoušela perforaci nebo protlačování.

Z barev, papíru, textilu i korálků a flitrů vznikaly podivuhodné obrazy, které připomínají stránky z herbáře neznámých rostlin nebo psychedelické vize indiánských šamanů. Tvorba se pro ni stala základní životní aktivitou. Ještě v posledních dnech svého života vytvářela miniaturní koláže.

Ohlas v zahraničí

Současná retrospektivní výstava ve švýcarském Lausanne (trvá do 26. listopadu) představuje na 180 děl, z nichž většina je mimo Českou republiku prezentována poprvé. Výběr je průřezem skrze všechna tvůrčí období Anny Zemánkové od temperových maleb z počátku šedesátých let, přes vrcholné pastely doplněné drobnokresbou, perforací a reliéfním zpracováním, až po papírové a textilní koláže z let osmdesátých. 

Výstavu doprovází dokumentární film Philippa Lespinasse a Andresse Alvareze Le jardin botanique d'Anna Zemánková (Botanická zahrada Anny Zemánkové) a rozsáhlá monografie, kterou zároveň ve třech jazykových mutacích připravilo nakladatelství KANT.

Už za života umělkyně byly některé její práce vystaveny v zahraničí a staly se součástí světových sbírek. Největším uměleckým úspěchem pak byla výstava na benátském bienále v roce 2013. Významná výstava v Česku se konala zatím jen v rodné Olomouci roku 1998.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 22 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...