Babička vizionářka. Neznámá Anna Zemánková objevila umění v syrovém stavu

4 minuty
Anna Zemánková objevila umění v syrovém stavu
Zdroj: ČT24

V Česku je její jméno téměř neznámé, ve světě je však její tvorba součástí prestižních sbírek. Výtvarnice, samorost, vizionářka Anna Zemánková patří k nejoriginálnějším českým umělcům. Velká retrospektiva její tvorby je právě k vidění ve švýcarském Lausanne, unikátní odkaz zároveň mapuje obsáhlá monografie, která vyšla ve třech jazykových verzích, vedle češtiny také ve francouzštině a angličtině.

Anna Zemánková (1908 až 1986) patří ke zcela osobitým tvůrcům, jejichž dílo nelze spoutat jednoznačnou charakteristikou. Její tvorba bývá zařazována k art brut, tedy syrovému umění.

„Art brut je umění v původním, surovém, syrovém stavu, to jest takovém, který není vylepšován akademickým vzděláním ani akademickými triky,“ vysvětluje teoretička umění Alena Nádvorníková.

Publikace Anna Zemánková
Zdroj: Kant

„Paní Zemánková je osobnost zcela původní. Dává za pravdu tomu pojmu původní umění, ale přitom patří svou estetickou hodnotou k vysokému umění,“ pokračuje Nádvorníková.

Nový smysl života

Anna Zemánková se narodila nedaleko Olomouce do početné rodiny holiče Antonína Veselého. Přestože se v mládí věnovala malbě, vyučila se nakonec zubní techničkou a otevřela si vlastní ordinaci. 

Roku 1933 se provdala za nadporučíka intendantury Bohumíra Zemánka a brzy se starala o několik dětí. Když však děti začaly odrůstat a ona se nemohla plně realizovat v roli matky, upadala do stavů frustrace a deprese.

„Babička začala vlastně tvořit až kolem padesáti let na popud svých synů, mého otce a mého strýce. V období, které pro ni nebylo lehké, kluci našli nějaké její malby z mládí, které upřímně řečeno nejsou nic výjimečného, ale oni měli pocit, že by v tom mohla najít nový smysl života,“ vypráví vnučka a historička umění Terezie Zemánková.

Výtvarná tvorba, ke které Zemánkovou v roce 1960 přiměli její synové, se pro ni stala velkolepou katarzí. Kreslit začínala vždy velmi brzy ráno, ještě před úsvitem. První mohutné objemy jejích kreseb se rodily při poslechu klasické hudby, ve stavu mezi snem a bděním.

Zpočátku malovala temperovými barvami, záhy si však oblíbila kresbu suchým pastelem a další techniky. Detaily začala prokreslovat propiskou, zkoušela perforaci nebo protlačování.

Z barev, papíru, textilu i korálků a flitrů vznikaly podivuhodné obrazy, které připomínají stránky z herbáře neznámých rostlin nebo psychedelické vize indiánských šamanů. Tvorba se pro ni stala základní životní aktivitou. Ještě v posledních dnech svého života vytvářela miniaturní koláže.

Ohlas v zahraničí

Současná retrospektivní výstava ve švýcarském Lausanne (trvá do 26. listopadu) představuje na 180 děl, z nichž většina je mimo Českou republiku prezentována poprvé. Výběr je průřezem skrze všechna tvůrčí období Anny Zemánkové od temperových maleb z počátku šedesátých let, přes vrcholné pastely doplněné drobnokresbou, perforací a reliéfním zpracováním, až po papírové a textilní koláže z let osmdesátých. 

Výstavu doprovází dokumentární film Philippa Lespinasse a Andresse Alvareze Le jardin botanique d'Anna Zemánková (Botanická zahrada Anny Zemánkové) a rozsáhlá monografie, kterou zároveň ve třech jazykových mutacích připravilo nakladatelství KANT.

Už za života umělkyně byly některé její práce vystaveny v zahraničí a staly se součástí světových sbírek. Největším uměleckým úspěchem pak byla výstava na benátském bienále v roce 2013. Významná výstava v Česku se konala zatím jen v rodné Olomouci roku 1998.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...