Minul severní pól o pouhých sedm metrů, působil v Alpách jako porodní dědek, vynalezl jogurt a také dvoudílné plavky. Kdyby ale kolem roku 1966 nebyla v pojizerské vesničce Liptákov objevena jeho pozůstalost, Češi by fiktivního génia Járu Cimrmana nikdy nepoznali. Jeho odkaz šíří už půlstoletí divadlo, které nese jeho jméno. Veřejnou premiéru první hry uvedlo 4. října 1967.
Před padesáti lety odhalil Cimrman poprvé veřejnosti svůj Akt
Byla to jedna velká tréma, vzpomíná Divadlo Járy Cimrmana na první hru (zdroj: ČT24)
Po vynálezci a všeumělovi se jmenuje planetka i poddruh myšice malooké, jedna z jeho 136 možných podob se objevila na poštovní známce (ostatně je vynálezcem kruhové známky) a jeho jméno nese i divadlo, které má od roku 1992 stálou scénu na Žižkově.
U zrodu Cimrmanovy scény stáli Jiří Šebánek, který v roce 1969 soubor po uměleckých neshodách opustil, Miloň Čepelka a autorská dvojice Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. K nápadu přizvali ještě jazzmana Karla Velebného, sochaře Jana Trtílka, rozhlasového redaktora Oldřicha Ungra a režisérku Helenu Philippovou.
Mohli byste být cimrmanologem? Zkuste si KVÍZ
1) Inspirací pro postavu Járy Cimrmana byl:
- cestovatel a podnikatel Alois Beer;
- Leonardo da Vinci;
- nikdo – naopak Jára Cimrman se stal inspirací pro mnoho vynálezců a dobrodruhů.
2) Doplňte Cimrmanovo rčení: Lepší pivo v žaludku, nežli…
- máslo na hlavě;
- voda na plicích;
- voda v koleni.
3) Ve hře Dobytí severního pólu padne návrh:
- sníst psy;
- rozštípat sáně;
- sníst náčelníka.
4) Jak zní konec verše „Naše staré hodiny…“, jehož autorem je operetní libretista Cimrman?
- do každé rodiny;
- bijí čtyři hodiny;
- mají čtyři ručičky.
5) Dokončete Cimrmanův citát: Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že…
- mě pánbůh potrestá;
- skončím v pekle;
- jsem sám pánbůh.
6) Jaký je výsledek Cimrmanovy teorie poznání?
- Nic není.
- Vím, že nic nevím.
- Víme vše: Nevíme nic.
7) Cimrman říká, že každé zbytečné slovo je…
- hřebíkem do mé rakve;
- zbytečné;
- taky slovo.
8) Výrok „Jdu na sever a už jdu na jih!“ pochází ze hry:
- České nebe;
- Posel z Liptákova;
- Dobytí severního pólu.
9) Jak zní Cimrmanův epitaf?
- Budoucnost patří aluminiu!
- Omylem zabit lesním mužem při sběru hub v boubínském pralese.
- V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.
Zmínka o Cimrmanovi se poprvé objevila už v roce 1966 v rozhlasovém pořadu, kde byl představen jako sochař neúspěšně vystavující předměty přejeté parním válcem. Obdivovatelé Járy Cimrmana záhy zjistili, že mistr nebyl jen vynálezcem, matematikem, fyzikem, hudebníkem, cestovatelem a vlastencem, ale také autorem divadelních her. Tak vzniklo Divadlo Járy Cimrmana.
„Byla to jedna velká tréma“
První inscenací v repertoáru byl Akt. Hra se zpěvy a tanci byla poprvé uvedena v červnu 1967 v Malostranské besedě jen pro rodinu a přátele, veřejnou premiéru měla v říjnu stejného roku v Redutě. Vypráví o opětovném setkání malíře Žíly a jeho ženy se syny, kterých se jako dětí zbavili, aby měl Žíla klid na uměleckou práci.
Akt měl být uveden spolu s další jednoaktovkou, která se ale do premiéry nestihla dokončit, proto ji nahradil vědecký seminář o Cimrmanově životě a díle, který zůstal součástí představení dodnes.
„Byla to jedna velká tréma,“ vzpomíná u příležitosti padesátého výročí Zdeněk Svěrák na premiéru Aktu. „Vím, že nám režisérka Philippová dala nějaké prášky na uklidnění, ale ty nám způsobily střevní potíže, takže to představení nebylo nějak moc příjemné. A netušili jsme samozřejmě, že tu hru budeme hrát padesát let, protože kritiky, co o nás vyšly, byly v tom smyslu, že jde o divadlo jednoho nápadu, které zazáří a zhasne. A my dohoříváme už padesát let.“
Cimrman mluví anglicky
Aby nezůstalo jen u jednoho nápadu, vzniklo nakonec pro divadlo, v němž hrají pouze muži, a to i ženské role, celkem patnáct her. Zatím poslední inscenací bylo v roce 2008 České nebe. Fiktivní génius se objevil i ve filmu Jára Cimrman ležící, spící, který o něm natočili Smoljak a Svěrák. Motivy z her a zákulisí pak využívají komedie Rozpuštěný a vypuštěný a Nejistá sezona.
Hry Dobytí severního pólu a Záskok se dočkaly i anglické verze, v angličtině se chystá i Hospoda na mýtince. „Ono je potřeba často vymyslet jiný vtip, protože původní je postavený na české jazykové hříčce, takže se musí hledat anglický ekvivalent. Překlad hlídá moje dcera, která je angličtinářka,“ uvedl Svěrák.
Cimrman na známce i ve škole
Jára Cimrman se za půlstoletí stal součástí české kultury. Dokonce získal před dvanácti lety velký počet hlasů v anketě Největší Čech, než byl jako fiktivní postava vyřazen. Cimrmanovo jméno už nese několik ulic a dalších míst a objektů. V Příchovicích na Jablonecku dokonce českému géniovi v roce 2013 otevřeli i muzeum s rozhlednou. Lze z ní dohlédnout až do Liptákova, kde údajně zemřel. Rozhlednu na jeho počest postavili i v Březové nad Svitavou.
Myslím, že humor Divadla Járy Cimrmana je Čechům blízký, protože je takový podvratný. Vždycky nevinné vtípky si vlastně dělaly legraci z establishmentu. A lidé mají rádi někoho, kdo si dělá legraci z mocných.
Po Cimrmanovi je pojmenována i základní škola v Praze-Lysolajích. „U zrodu lysolajské školy stál minimálně myšlenkou. Nesl zraněnou spolužačku až do Dolní Šárky a napadlo ho, že by bylo dobře, kdyby byla škola blíže,“ vysvětlil ředitel školy Michal Hevák.
K padesátému výročí vychází také nová cimrmanovská poštovní známka, už třetí v pořadí. Půlstoletí s Cimrmanem shrnula také stejnojmenná kniha, která vyšla v září loňského roku.
Uplynulo 50 let od první hry Divadla Járy Cimrmana (zdroj: ČT24)