Jak se největší nedobrovolný přesun Evropanů v dějinách odrazil v tvorbě českých umělců? Výstava Tenkrát v Evropě, kterou připravila Západočeská galerie v Plzni, se vrací do let 1938 až 1953. V téměř šedesáti dílech jsou zastoupeni výtvarníci jako Jiří Kolář, Alén Diviš, Mikuláš Medek nebo Kamil Lhoták či fotograf Jan Sudek.
Obrazy, kresby, koláže i fotografie sousedí na výstavě s více než sto padesáti fotografiemi ze stejného období, tedy ze třicátých až padesátých let minulého století. Tato díla jsou doplněna uměleckou projekcí Síla kontextu od současného autora Tomáše Svobody.
Jedním z hlavních podnětů k výstavě je totiž situace, která nastala v posledních třech letech v souvislosti s masivním příchodem migrantů ze zemí Afriky a Blízkého východu na starý kontinent. „Něco podobného, možná ještě v daleko větším měřítku, zažila Evropa právě v době nástupu a fungování dvou totalitních režimů, nacistického a komunistického,“ připomíná ředitel Západočeské galerie Roman Musil.
Galerie poukazuje na to, že pod tlakem válečných konfliktů a mnoha dalších život ohrožujících podmínek je ve světě podle odhadů na útěku z domovů 65,5 milionu lidí. A že stejně jako v období druhé světové války se uprchlíci snaží dostat do bezpečnějšího světa a stejně jako tehdy je nikdo nikde nechce.
Výtvarná díla a fotografie reflektují tehdejší tíživou dobu, vyjadřují se k tomu, co lidé prožívali. „Je fascinující, jak je vizualita přesunů pořád stejná – v historii, stejně jako dnes. Lidé pořád vlečou kufr, peřiny, kočárek, nic víc nepoberou, když utíkají,“ podotýká spoluautorka výstavy Marie Klimešová.
Prostorem pro svobodu ale zůstává umění, jak se mohou návštěvníci výstavy Tenkrát v Evropě přesvědčit do 21. ledna příštího roku.
